Nahoprutka písečná
Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) je drobná, v České republice vyhynutím ohrožená rostlina mající v oblibě sušší propustné půdy. Je to jediný druh rodu nahoprutka který se v ČR vyskytuje.
 Nahoprutka písečná | |
|---|---|
 Nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | nahoprutka (Teesdalia) |
| Binomické jméno | |
| Teesdalia nudicaulis (L.) R.Br., 1812 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výskyt
editovatTento druh se vyskytuje téměř v celé Evropě, od Velké Británie a Španělska na západě až po Bělorusko a Ukrajinu na východě. Na severu je rozšíření ohraničeno jihem Skandinávie a na jihu oblastmi Středozemního moře. Druhotně se rozšířil i do Severní Ameriky.
Nahoprutka písečná v Česku roste poměrně vzácně v oblastech nížin i podhůří, lze ji najít v okolí Třeboně, v Polabí a teplejších oblastech Podkrkonoší, na Moravě se neobjevuje vůbec. Vyskytuje se na vysychavých, dobře propustných půdách chudých na výživné látky, roste na písečných dunách, okrajích a světlinách borových lesů a podél pískových jam, na obdělávaných polích je typickou rostlinou kyselých, nevápněných, písčitých půd.[2][3]
Popis
editovatJednoletá nebo ozimá bylina s lysou nebo řídce chlupatou lodyhou 10 až 20 cm vysokou vyrůstající z úzce vřetenovitého kořene. Přímá nebo vystoupavá lodyha může růst osamoceně nebo v trsu se 2 až 7 vedlejšími. Hlavní lodyha je obvykle bezlistá, postranní se mohou krátce větvit a jsou porostlé nečetnými listy. Listy přízemní růžice dlouhé 2 až cm jsou v obrysu kopisťovité, nejdříve vyrostlé listy bývají celokrajné a později rostoucí jsou po obvodě lyrovitě laločné s tupým nebo zaokrouhleným zakončením úkrojků, poslední největší je trojúhelníkovitého tvaru. Přisedlé lodyžní listy jsou drobné, úzce kopinatého tvaru a po obvodě jsou celokrajné nebo s jedním či dvěma zoubky. Všechny listy mohou být lysé nebo řídce chlupaté.
Na koncích lodyh vyrůstají jednoduchá hroznovitá květenství tvořená drobnými 2 mm květy na 3 mm stopkách které se při dozrávání plodů prodlužují. Čtyři vejčité kališní lístky asi 1 mm dlouhé jsou zelené s bílým lemem. Úzce elipsovité korunní lístky asi 1 mm dlouhé bílé barvy jsou nestejně velké, dva vnitřní jsou delší než dva vnější. Šest čtyřmocných tyčinek čnících z květu má rozšířené nitky asi 1 mm dlouhé, semeník nese kratičkou čnělku s paličkovou bliznou. Ploidie nahoprutky písečné je 2n = 36.
Plod je obsrdčitě okrouhlá šešulka s úzkou přihrádkou, je dlouhá 3 až 4 mm, na horní straně plochá a na spodní vypouklá. Dozrává na odstálé až vodorovné stopce přibližně stejně dlouhé jako je šešulka. Vejčitá, zploštělá, světle hnědá a hladká semena asi 1,1 mm velká jsou v pouzdrech šešulek uložena obvykle po dvou a po navlhnutí silně slizovatí.
Nahoprutka písečná se rozmnožuje výhradně semeny. Ta klíčí buď na podzim a rostlinky zimu přečkávají ve formě listové růžice a kvetou časně zjara, nebo vyklíčí až na jaře a kvetou od léta až do podzimu.[2][3][4][5]
Ohrožení
editovatV současné době je v důsledku likvidace vhodných biotopů evidován trvalý pokles populace nahoprutky písečné a proto byla tato zařazena mezi silně ohrožené druhy jak "Vyhláškou MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb." (§1), tak i "Červeným seznamem cévnatých rostlin České republiky z roku 2012" (C2t). Na Slovensku je tento druh ((slovensky) tezdálka piesočná) považován dokonce za kriticky ohrožený.[6][7]
-
Přízemní listy -
Zrající šešulky -
Semena
Reference
editovat- ↑ BioLib.cz – Teesdalia nudicaulis (Nahoprutka písečná) [online]. BioLib.cz [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b PRŮŠA, David. BOTANY.cz: Nahoprutka písečná [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Teesdalia nudicaulis [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2013-12-13]. S. 596–598. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-13. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Nahoprutka písečná, s. 221–222.
- ↑ Flora of North America: Teesdalia nudicaulis [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2013-12-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2013-12-13]. Dostupné online.
- ↑ GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 13.12.2013]. Čís. 84, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu nahoprutka písečná na Wikimedia Commons - Botanický ústav AV ČR – rozšíření nahoprutky písečné v ČR
