Myrta
Myrta (Myrtus) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Zahrnuje 2 druhy a je rozšířen ve Středomoří, jihozápadní Asii a saharské Africe, zplaněl však i v jiných klimaticky příhodných částech světa. Myrty jsou stálezelené keře s nevelkými sytě zelenými listy a bílými květy s množstvím nápadně dlouhých tyčinek. Myrta obecná se vyskytuje i v jižní Evropě a má tradiční široké využití již od starověku. V současnosti se pěstuje jako zdroj vonných silic, léčivá a okrasná rostlina. V České republice se pěstuje jako kontejnerová rostlina. Jako léčivá rostlina je využíván i saharský druh Myrtus nivellei.
 Myrta | |
|---|---|
 Myrta obecná (Myrtus communis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | myrtotvaré (Myrtales) |
| Čeleď | myrtovité (Myrtaceae) |
| Rod | myrta (Myrtus) L., 1753 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatMyrty jsou stálezelené keře, dorůstající výšky od 1 do 3 metrů. Listy jsou tmavě zelené, vstřícné, jednoduché, přisedlé nebo krátce řapíkaté. Při rozemnutí aromaticky voní. Květy jsou pravidelné, pětičetné, jednotlivé v paždí listů a sladce voní. Koruna je bílá, složená z 5 korunních lístků. Tyčinek je mnoho a mají dlouhé nitky. Plodem je kulovitá bobule obsahující několik semen.[1]
-
Rozkvetlá myrta na Korsice -
Detail květů myrty obecné -
Plody myrty obecné
.JPG)
Rozšíření
editovatRod myrta zahrnuje 2 druhy. Myrta obecná (Myrtus communis) je rozšířena ve Středomoří, severní Africe, severovýchodní tropické Africe (Etiopie, Eritrea) a přes jihozápadní Asii a Jemen až do Pákistánu.[2] Ve Středomoří tvoří součást keřových porostů známých jako makchie a garigue. V menší míře roste i v některých oázách severní Afriky. Druh M. nivellei je endemit střední části Sahary na území Alžíru a Čadu a představuje zde glaciální relikt. Vyskytuje se v pohořích Ahaggar a Tassili. Byl popsán v roce 1912.[3][4][5] Myrta obecná roste zplaněle i v jiných částech světa, např. v Arábii, Jižní Americe a Austrálii.[6][7]
Taxonomie
editovatRod Myrtus je v současné taxonomii řazen do podčeledi Myrtoideae, kde je součástí nejrozsáhlejšího tribu čeledi myrtovitých, Myrteae, a představuje jeho bazální vývojovou větev. Blízce příbuznou skupinou je monofyletická vývojová větev vesměs asijských a australských rodů: Austromyrtus, Gossia, Rhodomyrtus, Octamyrtus, Decaspermum a Rhodamnia, zatímco všechny další, odvozené rody tohoto tribu jsou vesměs jihoamerické.[8]
Rod Myrtus má značné množství synonym (Catalogue of Life jich uvádí přes 600[9] ), což je dáno taxonomickou historií myrtovitých, při níž byly jednotlivé druhy zejména z tribu Myrteae různými autory přesouvány z rodu do rodu.
Zástupci
editovat- myrta obecná (Myrtus communis)
Význam
editovatMyrta obecná je zdrojem vonných silic používaných zejména v parfumerii a v některých zemích je pěstována na plantážích. Plody se používají také jako koření. Je to oblíbený okrasný keř, ceněný pro úhledné sytě zelené listy a pohledné bílé květy. V podmínkách střední Evropy se pěstuje jako balkonová, případně pokojová rostlina. Snítky myrty se tradičně používají při svatbách. V Indii se myrta používá v tradiční medicíně jako antiseptikum, při respiračních onemocněních, zánětech močových cest a proti parazitům.[10] V Turecku a jižním Rusku se používá kůra a kořeny myrty k vydělávání kůží. Dřevo je značně tvrdé a má pěknou strukturu.[11]
Tradiční využití myrty obecné má dlouhou historii. Ve starověkém Řecku a Římě měla tato aromatická rostlina mnohostranné využití. Je rovněž zmíněna na několika místech v Bibli.[12] Na Sahaře používají Tuaregové listy místního druhu Myrtus nivellei při průjmech, kapavce a zevně při dermatózách. Účinné látky jsou u tohoto druhu odlišné než u myrty obecné. Medicínské studie prokázaly antimykotický a protizánětlivý účinek vonného oleje z této rostliny.[13][14]
-
Plantáž myrty obecné na Sardinii -
Myrta jako balkonová rostlina
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ A guide to medicinal plants in north Africa. [s.l.]: IUCN, 2005. ISBN 2831708931. (anglicky)
- ↑ World checklist of selected plant families [online]. Kew Royal Botanical Gardens. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BENHOUHOU, Salima. A guide to medicinal plants in north Africa. Myrtus nivellei Batt & Trab. [online]. [cit. 2016-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-04-01. (anglicky)
- ↑ PARIS, R.; DILLEMANN, G. Medicinal plants od the arid zones. Part II.. [s.l.]: UNESCO, 1960. (anglicky)
- ↑ MIGLIORE, J. et al. Surviving in mountain climate refugia: New insights from the genetic diversity and structure of the relict shrub Myrtus nivellei (Myrtaceae) in the Sahara desert. PLoS ONE. Sep. 2013, čís. 8(9). Dostupné online.
- ↑ SUMBUL, Sabiha et al. Myrtus communis Linn. ¾ A review. Indian Journal of Natural Products and Resources. Dec. 2011, čís. 2(4).
- ↑ LEBLING, JR., Robert W. Handbook of Arabian medicinal herbs. [s.l.]: [s.n.], 1998. (anglicky)
- ↑ LUCAS, Eve J. et al. Suprageneric phylogenetics of Myrteae, the generically richest tribe in Myrtaceae (Myrtales). Taxon. Nov. 2007, čís. 56(4), s. 1105–1128.
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2016. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KHARE, C.P. Indian Medicinal Plants. New Delhi: Springer, 2007. ISBN 978-0-387-70637-5. (anglicky)
- ↑ DUKE, James A. et al. Duke's Handbook of Medicinal Plants of the Bible. London: CRC Press, 2009. ISBN 978-0-8493-8202-4. (anglicky)
- ↑ ZOHARY, Michael. Plants of the Bible. [s.l.]: Cambridge University Press, 1982. Dostupné online. ISBN 0-521-24926-0. (anglicky)
- ↑ BOUZABATA, A. et al. New compounds, chemical composition, antifungal activity and cytotoxicity of the essential oil from Myrtus nivellei Batt. & Trab., an endemic species of Central Sahara. Journal of Ethnopharmacology. Oct. 2013, čís. 149(3).
- ↑ TOUAIBIA, M.; CHAOUCH, F.Z. Antiinflammatory effect of Myrtus nivellei batt and trab (Myrtaceae) methanolic extract. Journam of Fundamental and Applied Sciences. 2015, čís. 7(1). ISSN 1112-9867.
