Muzeum v přírodě Zubrnice

muzeum v okrese Ústí nad Labem

Muzeum v přírodě Zubrnice (dříve Soubor lidové architektury Zubrnice) je součástí Národního muzea v přírodě v České republice.[1] Organizuje sbírku nemovitých i movitých dokladů k dějinám lidové kultury, spravuje sbírkové předměty národopisného charakteru a v přirozené krajině umístěné objekty lidové architektury a technického stavitelství, dokumentuje lidovou kulturu v oblasti Českého středohoří a navazujících geografických regionů severozápadních Čech.[2]

Muzeum v přírodě Zubrnice
Zubrnický skanzen během akce "Podzim na vesnici" v říjnu roku 2019. V popředí barokní studna ze Střížovic
Zubrnický skanzen během akce "Podzim na vesnici" v říjnu roku 2019. V popředí barokní studna ze Střížovic
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
obecZubrnice
AdresaMuzeum v přírodě Zubrnice
Zubrnice čp. 74
Ústí nad Labem
400 02
ZakladatelOkresní vlastivědné muzeum Ústí nad Labem:
Soubor lidové architektury Zubrnice
VlastníkMinisterstvo kultury ČR
Založeno1977
Soubor lidové architektury Zubrnice
2018
Muzeum v přírodě Zubrnice
Zaměřenínárodopisné, expozice lidové kultury, života na venkově apod.
ObjektyZubrnice
Týniště (obec Zubrnice)
Návštěvníci20 207 (v roce 2017)
Zeměpisné souřadnice
Map
PoznámkyOrganizačně součástí Národního muzea v přírodě
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sídlem správy muzea je obec Zubrnice v okrese Ústí nad Labem náležejícím do Ústeckého kraje, představuje specializovanou expozici vesnického prostředí a krajinnou kompozici v údolí Lučního potoka stylizovanou do poloviny 19. století.

Historie

editovat

Podnět k založení muzea pod původním názvem předložil František Ledvinka, ředitel bývalého Okresního vlastivědného muzea v Ústí nad Labem (zřizovatel muzea v přírodě), od roku 1977 vedoucí správy profesionalizovaného Souboru lidové architektury Zubrnice.[3]

Vznik muzea v přírodě v Chráněné krajinné oblasti České středohoří souvisí se záchranou významných lidových a technických staveb (vesnická stavení – roubené, hrázděné a zděné obytné stavby, vodní mlýny, sakrální stavby). Vznik muzea se pojí se záchranou kostela sv. Maří Magdaleny v Zubrnicích (gotický kostel ze 14. století, který architekt a stavitel italského původu Octavio Broggio přestavěl barokně v 18. století a který v 70. letech 20. století byl původně určen ke stržení).[4] Prvním objektem v expozici byla hospodářská usedlost čp. 61 (původně rychta) z počátku 19. století (kulturní památka, součást muzea v přírodě).[5]

Památky lidového stavitelství ohrožené zánikem v původním místě byly postupně přeneseny do „živé vesnice ” (například vesnická stavba z Loubí u Holan na Českolipsku z roku 1700, v letech 1994 – 1995 rozebrána, v letech 2010 – 2012 v areálu Zubrnic postavena a po rekonstrukci v roce 2013 zpřístupněna jako víceúčelový objekt využívaný pro vzdělávací programy aj.).[6] Obnovovány byly i ohrožené stavby ze samotné vesnice Zubrnice se záměrem vybudovat tzv. „muzeum pod širým nebem” (v angličtině open-air museum) s autentickou vesnicí Českého středohoří.[7]

Zubrnice středověkého původu byly dne 25. července 1995 prohlášeny Ministerstvem kultury České republiky za vesnickou památkovou rezervací.[8] Soubor lidové architektury Zubrnice je od roku 2003 ve správě Národního památkového ústavu, od roku 2013 až do 10. prosince 2018 začleněný pod Územní památkovou správou v Praze.

S účinností od 11. prosince 2018 je zubrnické muzeum organizační složkou Národního muzea v přírodě, příspěvkové organizace Ministerstva kultury České republiky.

Návštěvnost skanzenu[9]
Rok Počet návštěvníků
2015 18 249
2016 19 727
2017 20 207

Reference

editovat
  1. Ministerstvo kultury České republiky. Ministr kultury spojil čtyři muzea v přírodě v ČR [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-23. 
  2. Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace. Změna zřizovací listiny, organizační složky [online]. [cit. 2019-02-19]. Valašské muzeum v přírodě. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24. 
  3. Stačilo málo a místo skanzenu stál panelák, říká zakladatel Zubrnic [online]. Mafra, 2017-07-05 [cit. 2019-02-19]. Elektronické vydání: iDNES.cz / Ústí a Ústecký kraj. Dostupné online. 
  4. Národní památkový ústav České republiky. kostel sv. Maří Magdalény [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  5. Národní památkový ústav České republiky. usedlost čp. 61 Zubrnice [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  6. Národní památkový ústav České republiky. venkovský dům, později tzv. výměnek v Loubí čp. 46 [online]. [cit. 2019-02-19]. Dostupné online. 
  7. Muzeum v přírodě Zubrnice [online]. [cit. 2019-02-19]. Webové stránky s původním názvem Skanzen Zubrnice. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-24. 
  8. Národní památkový ústav České republiky. Zubrnice, vesnická památková rezervace [online]. [cit. 2019-02-19]. Památkový katalog: Zubrnice, vesnice středověkého původu, připomínána v roce 1352. Dostupné online. 
  9. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat