Wikipedie

Národní muzeum

nejvýznamnější česká muzejní instituce
(přesměrováno z Muzeum Království českého)
Další významy jsou uvedeny na stránce Národní muzeum (rozcestník).

Národní muzeum v Praze (zkratka NM, od roku 1848 České muzeum, v letech 1854–1919 Museum Království českého) je nejvýznamnější česká muzejní instituce. Bylo založeno za vlády Františka I. v roce 1818 jako Wlastenské museum a sestávalo ze soukromých sbírek tehdejší české šlechty. Poslední významná rekonstrukce byla dokončena v říjnu 2018, na sté výročí vzniku Československa.

Národní muzeum v Praze
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoPraha
AdresaNárodní muzeum
Václavské náměstí 1700/68
Praha 1, Nové Město
115 79 Depo Praha 702
ZakladatelKašpar Maria Šternberk,
František Josef Šternberk-Manderscheid,
František Josef Klebelsberg
Založeno1818
Kód památky11727/1-1198 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
IČO00023272 (VR)
Zeměpisné souřadnice50°4′44,4″ s. š., 14°25′50,52″ v. d.
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Muzeum plní funkci sbírkotvornou, vědeckou, osvětovou a metodickou, zaměřuje se na více vědních a sbírkových oborů, jak přírodovědných (mineralogie, zoologie), tak historických (archeologie, numismatika) a uměleckých. Své sbírky spravuje a vystavuje v řadě budov v Praze i jinde v Česku. Od roku 1891 sídlí Národní muzeum v monumentální novorenesanční historické hlavní budově v horní části Václavského náměstí v Praze. Pod Národní muzeum spadá také řada dalších expozic v muzeích a památnících především v Praze, ale i v dalších místech Česka. K výsledkům vědeckého bádání v muzejních sbírkách patří například objev nejstarší známé cévnaté suchozemské rostliny světa Cooksonia barrandien.

Národní muzeum se skládá z pěti odborných, do jisté míry samostatných ústavů: Přírodovědeckého muzea, Historického muzea, Českého muzea hudby, Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur a Knihovny Národního muzea.[1] Každý z nich má ještě několik specializovaných oddělení a sbírky, které obsahují dohromady více než třináct milionů předmětů. Generálním ředitelem Národního muzea je od roku 2002 Michal Lukeš.

Historie instituce

editovat
 
Pečeť ku příležitosti založení Musea Království českého v roce 1818

Muzeum bylo založeno roku 1818 pod názvem Vlastenské muzeum v Čechách, či Vaterländisches Museum in Böhmen provoláním An die Vaterländischen Freunde der Wissenschaften.[2][3] U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, přičemž faktickými zakladateli byli hrabě František Josef z Klebelsbergu a jeho bratranec Kašpar Maria ze Šternberka, paleontolog světového významu. Hrabě Šternberk daroval muzeu své paleontologické sbírky a evropský herbář s více než 20 000 položkami, hrabě Josef Krakovský z Kolovrat knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů a hrabě František z Hartigu svou sbírku 600 vycpaných zvířat. Tyto sbírky se staly základem sbírek muzea.

Byl to také Šternberský palác na pražských Hradčanech, kde byly v letech 1821 až 1847 první sbírky muzea uloženy[4]. Mezi další osobnosti raného období muzea pak patřili například také František Palacký, či hrabě Jan Dětmar z Nostic, J. T. Lindacker, František Xaver Maxmilián Zippe (zakladatel české mineralogie), botanici Tadeáš Haenke a Karel Bořivoj Presl, bratr Jana Svatopluka Presla. Jan Evangelista Purkyně, či francouzský paleontolog Joachim Barrande, jenž Národní muzeum proslavil celosvětově, nebo matematik Bernard Bolzano.

Mezi zakladateli a pokračovateli muzea byli také členové významného českého šlechtického rodu Kolowratů. Hrabě František Antonín II. se zasloužil o vznik Vlastenského muzea, odkázal mu knihovnu čítající 35 000 svazků knih a sbírku minerálů. Dále hrabě Jan Nepomuk Karel stál u zrodu a odkázal část svých sbírek a březnickou knihovnu s mnoha vzácnými prvotisky a iluminovanými rukopisy. Následně muzeum podporoval hrabě Josef Maria. Mezi další osobnosti patřili také cestovatelé Emil Holub, Vojta Náprstek, slavista Pavel Josef Šafařík, historik Karel Jaromír Erben ad.

Od roku 1848 nesla instituce název České muzeum, v období let 1854–1919 pak Museum Království českého, v letech 1919–1922 Zemské museum a od roku 1922 do 1939 Národní museum. V letech 1940–1945 se nazývalo Landesmuseum in Prag.

Historie budov a součástí muzea

editovat

Před postavením vlastní budovy

editovat

Před postavením vlastní budovy muzea, nyní označované jako historická či hlavní, sídlilo muzeum provizorně ve Šternberském paláci na Hradčanech (1821–1846), a dále v Nostickém paláci (1846–1892) v ulici Na příkopě 852/10 na Novém Městě. S jeho činností souvisely také další instituce, především Matice česká, zaměřená na vydávání publikací v českém jazyce, Časopis Národního muzea nebo Archeologický sbor.

Historická budova

editovat
Související informace naleznete také v článku Historická budova Národního muzea.
 
Noční pohled na Historickou budovu Národního muzea (2018)

Novorenesanční historická budova Národního muzea, tvořící dominantu celého Václavského náměstí, byla postavena podle projektu architekta Josefa Schulze s centrálním prostorem panteonu. Projekt vyšel vítězně ze soutěže 27 účastníků proto, že kladl důraz především na monumentalitu, zčásti na úkor funkčnosti (dobová idea Muzeum jako chrám vědy a umění), a byl otevřen roku 1891.

Od 8. července 2011 do 28. října 2018 byla hlavní budova uzavřena kvůli rekonstrukci. K částečnému otevření došlo v den 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí založení Národního muzea.[5] Součástí byla vernisáž Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a videomapping na vnějšek budovy.[6] Kromě celkové opravy exteriéru a interiéru budovy byla za 42 měsíců rekonstrukce dále zastřešena nádvoří, zpřístupněna vyhlídková kupole a postaven podzemní propojovací tunel do Nové budovy Národního muzea (bývalé Federální shromáždění).[7]

Od roku 2020 zde byly otevřeny čtyři stálé expozice: Sály minerálů, Zázraky evoluce, Okna do pravěku a Dějiny. Datum otevření zbývajících dvou expozic Lidé a Klenotnice zatím oznámen nebyl.

Nová budova (Federální shromáždění)

editovat
Související informace naleznete také v článku Nová budova Národního muzea.
 
Nová budova Národního muzea (bývalé Federální shromáždění)

V roce 2009 byla do správy muzea převedena protější budova bývalého Federálního shromáždění, ve které působilo Rádio Svobodná Evropa.[8] Slavnostního aktu předání budovy muzeu v červnu téhož roku se zúčastnil někdejší redaktor mnichovské redakce Svobodné Evropy a zároveň tehdejší ministr kultury Martin Štěpánek. Do objektu byly přesunuty kanceláře hospodářské správy, historického muzea, a část Knihovny Národního muzea.

V roce 2019 byla budova propojena podzemním tunelem s hlavní historickou budovou NM. Toto spojení vytváří nový muzejní komplex, s možností 3D vizualizací a her se světlem v podzemní propojovací chodbě. Budova sloužila pro pořádání krátkodobých výstav, například zde byla v roce 2018 představena zoologická expozice Archa Noemova.[9] V roce 2021 zde byla otevřena stálá expozice „Dějiny 20. století“.[10]

Rekonstrukce 2015–2018

editovat

Ve druhé dekádě nového tisíciletí donutil havarijní stav budovy (např. odpadlá ruka sochy mezi návštěvníky) tehdejší vládu České republiky učinit okamžité rekonstrukční opravy hlavní budovy muzea.[11] Došlo k 7leté uzávěře a 3leté rozsáhlé rekonstrukci včetně zakrytí celé fasády nad Václavským náměstím, k přesunu sbírek a pod. Národní muzeum již získalo a k jednoduššímu přesunu využilo i sousedního parlamentu ČSFR, nestěhovalo však ku příkladu žirafu.[12]

Muzeum zároveň restaurovalo své sbírky, provedlo řadu změn a nových instalací - zejména preparovalo různá zvířata s pomocí jednoho českého a sedmi zahraničních preparátorů, přesně dle pokynů muzea.[12] Za největší zásah do budovy lze považovat rekonstrukci topení (s rekuperací tepla) a také prosklení nádvoří muzea, čímž vznikl prostor pro kulturní akce, koncerty, obrovské instalace.[12] Nedošlo zde k žádné nové realizaci architektonické soutěže, aby se zachovaly původní myšlenky Josefa Schulze.[12]

Od 1. září 2021 je znovu k vidění známá kostra plejtváka myšoka zavěšena u stropu muzea.[13] Byla věnována cestovatelem Antonínem Fričem, bratrem známějšího Vojtěcha. Plejtvák kvůli své váze (4 tuny, 22,5 metrů) byl stěží instalován i nově pověšen.[13]

Další objekty

editovat

Kromě Historické a Nové budovy spadají pod Národní muzeum také tyto objekty:

Z činností Národního muzea

editovat

Odborná činnost, projekty a výzkum

editovat

Dnešním smyslem Národního muzea je také jeho odborná činnost, sestávající ze 300 odborných pracovníků, kteří pracují projektově i individuálně. Muzeum má v současnosti přeš 300 publikačních výsledků ročně.

Při přesunech sbírek během rozsáhlé rekonstrukce v letech 2015 až 2018 došlo revizi k objevení nejstarší cévnaté suchozemské rostliny na světě Cooksonia Barrandien,[14] výsledky publikoval časopis Nature.[15]

Veřejné sbírky muzea

editovat

Ve sbírkách muzea je uchováno na 20 milionů exemplářů. Jen výběrem lze zmínit kameny, drahokamy, meteority. Mykologii, herbáře, botaniku, rostliny. Zvířectvo, co do zkamenělin, nálezů, objevů i nových preparací a nových výstav. Ryby, obojživelníci, hmyz, ptáci, savci apod. Numismatika, historické listiny a tisky. Antropologie člověka, jeho oblečení, historie života i boje o život. Po rekonstrukci hlavní budovy muzea byla vytvořena expozice válečného 20. století, i dopady komunistické jednotvárností bydlení na panelovém sídlišti.[12]

Knihovna Národního muzea

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Knihovna Národního muzea.

Součástí Národního muzea je také knihovna. Všeobecná část knihovny a oddělení rukopisů a starých tisků jsou umístěny v hlavní budově muzea, unikátní soubor historických i současných novin a časopisů je uložen v Místodržitelském letohrádku v pražské Stromovce. Knihovna NM také v letech 1957 až 2014 zajišťovala provoz Muzea knihy v zámku ve Žďáru nad Sázavou.

Archiv Národního muzea

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Archiv Národního muzea.

Archiv NM vznikl oddělením rukopisné části od Knihovny NM. Významná je také sbírka pečetidel a pečetí. V současné době jsou jeho pracoviště a studovna v Praze 7, Na Zátorách 285/6.Odkazy

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ RICHTER, Jaroslav; KOLEKTIV AUTORŮ. Velká kniha o Národním muzeu. Vydání první. vyd. Václavské náměstí 68, Praha 1: Národní muzeum, 2016. ISBN 978-80-7036-476-5. S. s. 82. 
  2. ↑ Plejtvák, bysty, výstřely… už 200 let [online]. Česká televize, 2018 [cit. 2023-02-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ MACHÁČKOVÁ, Eva. Významné jubileum našeho nejstaršího časopisu. S. 256–262. Naše řeč [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 1977 [cit. 2023-02-13]. Roč. 60, čís. 5, s. 256–262. Dostupné online. 
  4. ↑ Historie [online]. Národní muzeum [cit. 2023-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-12. 
  5. ↑ Národní muzeum se slavnostně otevřelo, na fasádě běžel videomapping k oslavám 100 let republiky. Lidovky.cz [online]. [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  6. ↑ Historická budova Národního muzea byla slavnostně otevřena. Nechyběl Miloš Zeman. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-10-27 [cit. 2018-11-01]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Zavřeno. Po 120 letech existence čeká Národní muzeum první velká rekonstrukce. iHNed.cz [online]. 2011-07-08 [cit. 2011-07-10]. Dostupné online. ISSN 1213-7693. 
  8. ↑ Národní muzeum se rozšíří, Lidové noviny 23. listopadu 2006
  9. ↑ Přírodovědecké muzeum vychází vstříc rodinám s dětmi (Portál hlavního města Prahy). www.praha.eu [online]. Hlavní město Praha, 2018-3-5 [cit. 2022-04-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  10. ↑ Národní muzeum otevírá největší stálou expozici novodobých dějin v Česku. Informuji.cz [online]. 2021-07-22. Dostupné online. 
  11. ↑ Premiér: Jsem rád, že rekonstrukce Národního muzea může odstartovat | Vláda ČR. www.vlada.cz [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e Návrat géniú: Rekonstrukce Národního muzea. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize - Dvojka, 2022-04-12 [cit. 2022-04-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ a b Velryba je zpět! Národní muzeum otevírá stálou expozici Zázraky evoluce a spouští novou propagační kampaň. www.nm.cz [online]. 2021-09-01 [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  14. ↑ Nejstarší cévnaté suchozemské rostliny a palynomorfy ze siluru a spodního devonu Barrandienu, Česká republika. Odborná činnost - projekty [online]. [cit. 2022-04-14]. Dostupné online. 
  15. ↑ LIBERTÍN, Milan; KVAČEK, Jiří; BEK, Jiří. Sporophytes of polysporangiate land plants from the early Silurian period may have been photosynthetically autonomous. Nature Plants. 2018-05, roč. 4, čís. 5, s. 269–271. Dostupné online [cit. 2022-04-14]. ISSN 2055-0278. DOI 10.1038/s41477-018-0140-y. (anglicky) 

Literatura

editovat
  • ČERNÝ, Jan Matouš. Museum království Českého: Stručná zpráva historická i statistická. Praha: vl.n., 1884. Dostupné online. 
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 1. Kulturní a národní obrození šlechty české v 18. a v prvé půli 19. století. Jeho význam pro založení a počátky musea. Praha: Národní museum, 1921. 364 s. Dostupné online
  • HANUŠ, Josef. Národní museum a naše obrození. Kniha 2. Založení vlasteneckého musea v Čechách a jeho vývoj do konce doby Šternberkovy (1818–1841). Praha: Národní museum, 1923. 505 s. Dostupné online
  • Průvodce sbírkami Musea království českého v Praze. Praha: Společnost Musea království českého, 1905. Dostupné online. 
  • Karel Sklenář: Obraz vlasti, příběh Národního muzea. Nakladatelství Paseka Praha 2001.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Národní_muzeum&oldid=24489190“