Michal Lukeš
Michal Lukeš (* 30. dubna 1975) je český manažer, dlouholetý generální ředitel Národního muzea v Praze. Je vystudovaný historik a slovakista, na post v čele největšího českého muzea nastoupil roku 2002 ve věku 26 let.
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. | |
---|---|
PhDr. Michal Lukeš, Ph.D. (2021) | |
Narození | 30. dubna 1975 (49 let) Praha |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | manažer a historik |
Zaměstnavatel | Národní muzeum (od 2002) |
Ocenění | Řád bílého dvojkříže 2. stupeň medaile Za zásluhy 1. stupeň (2019) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatPo absolvování gymnázia pokračoval obory historie a slovakistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Těžištěm jeho zájmu se staly moderní české a slovenské dějiny. Moderním českým dějinám se na FF UK věnoval i během postgraduálního studia.
Do Národního muzea nastoupil v roce 1993. Až do roku 1997 pracoval jako dokumentátor Oddělení novodobých českých dějin. V letech 1998–2001 byl náměstkem ředitele Divadla Bez zábradlí.[1]
Roku 2002, když mu bylo 26 let, ho ministr kultury Pavel Dostál jmenoval ředitelem muzea.[2]
V roce 2017 prosadil přes odpor některých politických stran a organizací odvážnou koncepci Panteonu Národního muzea a uvedl, že je čas na návrat k jeho původní koncepci a napravení tendenčních změn prosazených za komunistů.[zdroj?!]
Zajímavosti
editovat- Ve funkci ředitele Národního muzea osvědčil smysl pro humor a recesi. V rozhovoru pro ČTK z 11. 6. 2017 uvedl, že z panteonu Národního muzea by měly „odejít" busty Julia Fučíka a Fráni Šrámka.[3] Když proti tomu některé organizace protestovaly, sdělil Lukeš veřejnosti, že šlo o „historický chyták". Busty Julia Fučíka a Zdeňka Nejedlého totiž byly odstraněny z panteonu již v roce 1991 a busta Fráni Šrámka v něm nikdy nebyla.[4]
- Pod jeho vedením Národní muzeum opravilo většinu svých zchátralých budov např. Národní památník na Vítkově, České muzeum hudby, Národopisné muzeum a vybudovalo moderní depozitární a laboratorní komplexy a zajistilo tak moderní péči o své sbírky.[zdroj?!]
- Prosadil rekonstrukci budovy Národního muzea na Václavském náměstí a zajistil na ni finanční prostředky, získal pro Národní muzeum budovu bývalého Federálního shromáždění.[zdroj?!]
- Ve 26 letech se stal nejmladším ředitelem národní kulturní instituce v Evropě a po více než 20 letech ve funkci byl jedním z nejdéle sloužících muzejních ředitelů.[zdroj?!]
- Během 42 měsíců zajistil opravu budovy Národního muzea. Budova byla otevřena u příležitosti oslav 100. výročí od vzniku Československa 28. října 2018.
- 29. dubna 2019 mu slovenský prezident Andrej Kiska udělil nejvyšší slovenské vyznamenání pro cizince – Řád bílého dvojkříže II. stupně.
- V srpnu 2019 prohlásil, že si přeje účast egyptského prezidenta Abd al-Fattáha as-Sísího na zahájení unikátní výstavy Sluneční králové věnované světovým úspěchům českých egyptologů.[5] Prezident as-Sísí je známý už delší dobu ve světě kvůli krutosti a velkému počtu obětí v represi politických odpůrců.[6]
- 28. října 2019 mu prezident Miloš Zeman udělil státní vyznamenání České republiky – Medaile Za zásluhy I. třídy
- 31. srpna 2020 se Národnímu muzeu pod jeho vedením podařilo veřejnosti otevřít Výstavu Sluneční králové i přes koronavirovou situaci v Praze a ve světě. Stala se tak jednou z nejvýznamnějších zahraničních výstav uspořádanou v Národním muzeu a jedinou světovou výstavou, kterou se v Evropě na sklonku léta 2020 podařilo přes nebezpečí nákazy covid-19 realizovat. [1]
- V době epidemie nemoci covid-19 se jím řízené Národní muzeum rozhodlo investovat především do nových technologií[7], tvorby nových moderních expozic a do nového stylu komunikace s návštěvníkem[8]. Díky této strategii se v letech 2021 - 2022 Národnímu muzeu podařilo otevřít nové moderní expozice s názvy Dějiny 20. století,[9] Dějiny,[10] Zázraky evoluce[11] a Okna do pravěku.[12] Nové expozice se brzy po otevření staly velice populárními a návštěvnost Národního muzea dosahovala i v době epidemie desítek tisíc návštěvníků měsíčně. Dnes Národní muzeum navštěvuje více jak 1.000.000 návštěvníků ročně a muzeum se řadí mezi zajímavá a úspěšná světová muzea.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Michal Lukeš [online]. Databáze knih.cz. Dostupné online.
- ↑ Mám na co dobrého navázat, říká nový ředitel muzea. iDNES.cz [online]. 2002-1-11. Dostupné online.
- ↑ Nové Národní muzeum uvidí lidé v létě, výstavy začnou za rok. České noviny (zpravodajský server ČTK) [online]. 2017-06-11 [cit. 2017-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-11.
- ↑ Fučíkova busta není v pantheonu od roku 1991, utnul diskuse ředitel muzea. iDNES.cz [online]. 2017-06-16 [cit. 2017-06-21]. Dostupné online.
- ↑ MACHÁČEK, Štěpán. Do Prahy se chystají dvě stovky exponátů ze slavného Egyptského muzea. K vidění budou příští léto. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 19. srpna 2019 [cit. 19.ledna 2020]. Ze stránky je dostupná nahrávka s hlasem doktora Lukeše. Dostupné online.
- ↑ BUCHERT, Viliam. Zeman pozval do Česka egyptského maršála Sísího, člověka, který nechal vraždit a mučit lidi. Reflex [online]. 15. dubna 2018 [cit. 13.července 2020]. Dostupné online.
- ↑ Od cihel a betonu se přesouváme k lidem, konečně začneme dělat muzeum. A spustíme digitální revoluci, říká šéf Národního muzea Michal Lukeš. info.cz [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ NOVOTNÝ, Radek. Muzea musí konkurovat i chrámům konzumu. ekonom.cz [online]. 2021-09-16 [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Stačí nastoupit do časozdviže. Národní muzeum otevírá rozsáhlou expozici dějin 20. století. ČT24 [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Národní muzeum ukazuje v nové expozici dějiny českých zemí od 8. století | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Bez polic a regálů. Zázraky evoluce ovládly Národní muzeum. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
- ↑ Národní Muzeum otevírá fascinující Okna do pravěku. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2022-03-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Michal Lukeš na Wikimedia Commons
- Osoba Michal Lukeš ve Wikicitátech
- Michal Lukeš na stránce Národního muzea