Muchomůrka růžovka

Muchomůrka růžovka ; (Amanita rubescens)
	float Mykologické vlastnosti
	lupeny na výtrusném roušku
	klobouk je polokulovitý či plochý
	lupeny jsou volné
	na třeni je prsten
	třeň je kuželovitý
	povrch třeně je skvrnitý
	zakončení třeně je hlízovité
	výtrusný prach je bílý
	mykorhizní ekologický typ
	jedlost: jedlá
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka růžovka
	Muchomůrka růžovka
Vědecká klasifikace
Říše	houby (Fungi);
Oddělení	houby stopkovýtrusné (Basidiomycota);
Třída	stopkovýtrusé (Basidiomycetes);
Podtřída	houby rouškaté (Agaricomycetidae);
Řád	lupenotvaré (Agaricales);
Čeleď	štítovkovité (Pluteaceae);
Rod	muchomůrka (Amanita);
Binomické jméno
	Amanita rubescens;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.

Poddruhy

Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosulphurea.

Vzhled

Muchomůrka růžovka různého stáří v lese

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování otiskem.

Klobouk má průměr 5–15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, podobný sukni, vyrůstající z vrcholu třeně. V mládí je prsten přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý. Pochva chybí.

Možnost záměny

Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou (panterovou). Určit se musí každý exemplář, protože obě muchomůrky mohou růst vedle sebe.

Hlavní rozlišovací body jsou:

Prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký
Po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé.
Pochva u růžovky chybí, naopak muchomůrka tygrovaná má výraznou pochvu, která se lidově nazývá kalich smrti.

Výskyt

Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.

Použití

Růžovka je jednou z nejlepších hub pro všechny, mnohdy jsou sušeny nadrobno nakrájené plátky plodnic. Sbírá se však až od poloviny 20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolytické proteiny, které se ale degradují tepelnou úpravou.

Reference

Literatura

KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: REBO Productions, 1998. 288 s. ISBN 80-85815-95-8. S. 157–158.
GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha: Slovart, 1995. S. 82.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu muchomůrka růžovka na Wikimedia Commons
Galerie muchomůrka růžovka na Wikimedia Commons
Detailní snímky panterové a růžovky a další články o houbách

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens)
float Mykologické vlastnosti
	lupeny na výtrusném roušku
	klobouk je polokulovitý či plochý
	lupeny jsou volné
	na třeni je prsten
	třeň je kuželovitý
	povrch třeně je skvrnitý
	zakončení třeně je hlízovité
	výtrusný prach je bílý
	mykorhizní ekologický typ
	jedlost: jedlá
Některá data mohou pocházet z datové položky.