Muchomůrka růžovka

druh houby

Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens), často nazývaná jen růžovka či masák, je jedlá houba z čeledi muchomůrkovitých.

Jak číst taxoboxMuchomůrka růžovka
alternativní popis obrázku chybí
Muchomůrka růžovka
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (Basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádlupenotvaré (Agaricales)
Čeleďštítovkovité (Pluteaceae)
Rodmuchomůrka (Amanita)
Binomické jméno
Amanita rubescens
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Muchomůrka růžovka
(Amanita rubescens)
Mykobox
float
Mykologické vlastnosti
lupenylupeny na výtrusném roušku
polokulovitý klobouk plochý kloboukklobouk je polokulovitý či plochý
volnélupeny jsou volné
prstenna třeni je prsten
kuželovitýtřeň je kuželovitý
skvrnitýpovrch třeně je skvrnitý
hlízovitézakončení třeně je hlízovité
bílývýtrusný prach je bílý
mykorhizní ekologický typmykorhizní  ekologický typ
jedlájedlost: jedlá
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poddruhy

editovat

Existuje odrůda této houby se žlutým prstenem, která je klasifikována jako Amanita rubescens var. annulosulphurea.

 
Muchomůrka růžovka různého stáří v lese
 
Muchomůrka růžovka (Amanita rubescens) s detailem prstenu. Prsten je v mládí přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování otiskem.

Klobouk má průměr 5–15 cm. V mládí je polokulovitý, později sklenutý až rozložený. Může být červenavě hnědý, řidčeji bělavý, žlutohnědý nebo červenavě šedý. Bývá pokryt snadno stíratelnými, špinavě bílými až šedorůžovými zbytky plachetky. Lupeny jsou bílé, posléze červenavě skvrnité; husté, u třeně volné. Třeň je bělavý, často krytý růžovými skvrnkami, k bázi stejnoměrně ztlustlý, na bázi s bradavičnatou širokou hlízou. Prsten je převislý, široký, podobný sukni, vyrůstající z vrcholu třeně. V mládí je prsten přitisknut k lupenům, od nichž získává rýhování. Barva může být bílá, u A. rubescens var. annulosuphurea žlutá. Dužnina je bílá, při poškození pomalu červenající. Má slabou nenápadnou vůni. Výtrusný prach je bílý. Pochva chybí.

Možnost záměny

editovat

Růžovku lze splést s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou (panterovou). Určit se musí každý exemplář, protože obě muchomůrky mohou růst vedle sebe.

Hlavní rozlišovací body jsou:

  • Prsten u růžovky je vroubkovaný, u muchomůrky tygrovité je hladký
  • Po otlaku, naříznutí nebo stažení kůže klobouku maso růžovky nabíhá do růžova, u muchomůrky tygrovité zůstává bílé.
  • Pochva u růžovky chybí, naopak muchomůrka tygrovaná má výraznou pochvu, která se lidově nazývá kalich smrti.

Výskyt

editovat

Muchomůrka růžovka je celkem hojná houba. Roste od června do listopadu v listnatých, smíšených i jehličnatých lesích.

Použití

editovat

Růžovka je jednou z nejlepších hub pro všechny, mnohdy jsou sušeny nadrobno nakrájené plátky plodnic. Sbírá se však až od poloviny 20. století. Masák je velmi chutný jen osmažený na přírodno na másle, či sádle pouze s kmínem a solí, kdy chutí skutečně připomíná smažené maso. Muchomůrka růžovka je za syrova jedovatá – obsahuje hemolytické proteiny, které se ale degradují tepelnou úpravou.

Reference

editovat


Literatura

editovat
  • KEIZER, Gerrit. Encyklopedie hub. Praha: REBO Productions, 1998. 288 s. ISBN 80-85815-95-8. S. 157–158. 
  • GARNWEIDNER, Edmund. Houby. Praha: Slovart, 1995. S. 82. 

Externí odkazy

editovat