Mpande
Mpande (1798–1872) byl vládce Zulů mezi lety 1840 až 1872, což ho učinilo nejdéle vládnoucím panovníkem Zulského království. Byl to nevlastní bratr Sigujana, Shaka a Dinganea, kteří byli všichni také králi Zulů. Sám Mpande se dostal k moci po svržení svého bratra Dinganea v roce 1840.
| Mpande | |
|---|---|
| král Zulů | |
 | |
| Doba vlády | 1840–1872 |
| Korunovace | 1840 |
| Úplné jméno | Mpande kaSenzangakhona Zulu |
| Narození | 1798 Zululand |
| Úmrtí | 1872 (ve věku 73–74 let) Zululand |
| Předchůdce | Dingane |
| Nástupce | Cetshwayo |
| Potomci | Ketčwajo a Dabulamanzi kaMpande |
| Otec | Senzangakhona kaJama |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
I když jeho panování bylo dlouhé, v druhé části jeho vlády byl králem jen de iure. Jeho syn Cetshwayo ho nahradil de facto už v roce 1856.
Životopis
editovatNa počátku kariéry
editovatMpande se narodil v Babanangu v Zululandu jako syn Senzangakhona kaJamaa (1762-1816) a jeho deváté ženy Songiy kaNgotsha Hlabisy. Byl považován za slabého ve srovnání s jeho současníky. Mpande očividně nejevil zájem o politiku Zulů.[1]
Když Dingane utrpěl drtivou porážku v Bitvě u Krvavé řeky v prosinci roku 1838, jeho porážka s Búry vedla k nepokojům, které se Dingane pokusil zastavit tím, že odstranil potenciální nástupce jako např. Mpandeho. V září 1839 se vzepřel svému bratrovi, který požadoval jeho podporu ve válce proti Swaziům. Ze strachu, že by byl zabit, kvůli podpoře Dinganea, Mpande vedl tisíce Zulů do Búrské republiky Natalia. Búrové v čele Andriesem Pretoriusem a Gertem Rudolphem se rozhodli podpořit Mpandeho, doufajíce se, že získají ústupky, pokud by vyhnali Dinganeho. V lednu 1840 armáda vedená Nongalazem porazila Dinganeho v Bitvě u Maqongqa. Poté byl Mpande prohlášen králem.
Brzká vláda
editovatV roce 1843 Mpande nařídil smrt jeho bratra Gqugqu, který byl nařčen ze spiknutí s cílem zabít krále.
V 50. letech 19. století, Mpande začal zpočátku útočit na oblasti v okolí království Zulů. Tyto kroky vyústily v invazi do Svazijska v roce 1852. Swaziové byli pod vazalstvím se Zululandem, ale fakticky byli nezávislí pod králem Mswatim II. Podle historika Filipa Bonnera, Mpande chtěl Svazijsko pod jeho kontrolou, protože se obával expanze Búrů z Natalu.
Hodnocení
editovatMpandeho vláda bývá hodnocena jako velmi pasivní, ačkoliv měl pozitivní pověst mezi křesťanskými misionáři. Dovolil Johnu Colensovi kodifikovat gramatiku v jazyce Zulu a vyrábět překlady Bible v jazyce Zulů.
V románu Child of Storm (česky Dcera bouře, autor Henry Rider Haggard, 1913) je také vyobrazen jako velmi pasivní vládce.
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Mpande kaSenzangakhona na anglické Wikipedii.
- ↑ KENNEDY, Philip. Mpande and the Zulu Kingship. Journal of Natal and Zulu History. 1981, s. 21–38. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-07. Archivovaná kopie. www.transformation.ukzn.ac.za [online]. [cit. 2016-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-07.
Související články
editovat- Child of Storm (román)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mpande na Wikimedia Commons
