Monofonie

Monofonie (z řec. monos, jeden a fóné, hlas) znamená nejčastěji jednohlas, druh hudby s jediným hlasem a tedy bez harmonie.

Hudební teorie

Monofonie v protikladu k polyfonii je nejjednodušší a patrně nejstarší druh hudby, zejména vokální, s jedinou melodií. Monofonií je lidová píseň a také gregoriánský chorál, z něhož se teprve v 9. století začal pomalu vyvíjet vícehlas.

Pokud je monofonní zpěv doprovázen generálbasem nebo jiným jednoduchým nástrojovým doprovodem, hovoří se někdy o monodii.

Monofonní nástroj

Monofonní hudební nástroje jsou ty, které vydávají v každém okamžiku jen jeden tón a nikoli akord. Jsou to zejména dechové nástroje, dřevěné i žesťové, dále monochord a také lidský hlas.

Elektroakustika

V elektroakustice se monofonií rozumí reprodukce a přenos zvuku (například i vícehlasé hudby) jediným kanálem, protiklad stereofonie.

Odkazy

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Monofonie. Sv. 17, str. 559.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Monofonie na Wikimedia Commons
(anglicky)
Monophony, polyphony etc.
Music texture