Mitja Ribičič

jugoslávský předseda vlády

Mitja Ribičič (19. května 1919, Terst28. listopadu 2013, Lublaň) byl slovinský komunista, předseda Svazové výkonné rady (de facto jugoslávský premiér) v letech 1969–1971. Byl jediným občanem slovinské národnosti, který kdy dosáhl takto vysokého postu.

Mitja Ribičič
Narození19. května 1919
Terst
Úmrtí28. listopadu 2013 (ve věku 94 let)
Lublaň
Místo pohřbeníCentralno pokopališče Žale, Ljubljana
Lublaň
Alma materUniverzita v Lublani
Povolánípolitický komisař, politik a partyzán
OceněníŘád hrdiny socialistické práce
Řád bratrství a jednoty
Řád zásluh pro lid
Řád partyzánské hvězdy
Partyzánská pamětní medaile 1941
… více na Wikidatech
Politická stranaSvaz komunistů Jugoslávie
Nábož. vyznáníateismus
DětiCiril Ribičič
RodičeJosip Ribičič a Roža Ribičič
PříbuzníMarinka Ribičič (sourozenec)
FunkcePrime Minister of Yugoslavia
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Během druhé světové války bojoval na straně partyzánů (k hnutí se přidal v roce 1942) a poté, co se komunisté chopili moci, stanul v čele restriktivního aparátu OZNY. Později byl poslancem slovinské skupščiny (přelom 50. a 60. let) a také ministrem republikové vlády. Tito ho vybral za předsedu Svazové výkonné rady v dobách již pokročilých liberálních procesů, které hrozily protisocialistickými projevy jako spolehlivého člověka se zkušenostmi v tajných službách.[1]

Ribičič se vyslovil proti tvrdému zásahu v roce 1981 proti kosovským separatistům, kdy byla řada Albánců odsouzena na dlouholeté tresty odnětí svobody, což většina Srbů nesla nelibě.[2] V letech 1982[3]–1983 byl předsedou předsednictva Ústředního výboru Svazu komunistů Jugoslávie, který byl podobně jako předsednictvo státu reorganizováno tak, že každý rok byl ve vrcholné funkci politik z jiné svazové republiky. Na 13. kongresu SKJ v roce 1985 bylo rozhodnuto, že je třeba prosadit vpřed novou generaci politiků, což znamenalo konec Ribičiče ve vysoké politice.[4] V roce 1986 tak byl penzionován.

Vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918–1992. [s.l.]: Argo ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Trpké vítězství starých bohů, s. 336. 
  2. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918–1992. [s.l.]: Argo ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Léta hubených krav, s. 421. 
  3. RAMET, Pedro. Nationalism and Federalism; Yugoslavia 1963 - 1983. Bloomington: Indiana University Press, 1984. Dostupné online. ISBN 0-253-33972-3. S. 220. (angličtina) 
  4. PIRJEVEC, Jože. Jugoslávie 1918–1992. [s.l.]: Argo ISBN 80-7203-277-1. Kapitola Vidov dan, s. 439. 
  5. 1983: Granma Archives Index - LANIC. lanic.utexas.edu [online]. [cit. 2020-06-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat