Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů

Mistrovství světa v rychlobruslení ve víceboji mužů je pořádáno Mezinárodní bruslařskou unií každoročně od roku 1893 s výjimkou válečných let. Neoficiální šampionáty se uskutečnily v letech 1889–1891, 1940 a 1946. Do roku 1995 se mužské mistrovství konalo nezávisle na ženském, od roku 1996 se pořádají společné šampionáty.

Historie

editovat
  • V roce 1889 se závodilo na třech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m).
  • V letech 1890–1892 se závodilo na čtyřech tratích: ½ míle (805 m) – 1 míle (1609 m) – 2 míle (3219 m) – 5 mil (8047 m).
  • Od roku 1893 se závodí na čtyřech tratích: 500 m – 1500 m – 5000 m – 10 000 m (tzv. velký čtyřboj).

Hodnocení

editovat
  • V roce 1889 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál všechny tři závody. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1890–1907 se mistrem světa stal bruslař, který vyhrál nejméně tři ze čtyř závodů. Pokud toho nikdo nedosáhl, nebyl titul nikomu udělen. Druhé a třetí místo se neudělovalo.
  • V letech 1908–1925 byl používán bodovací systém (1 bod za první místo v závodě, 2 body za druhé místo, atd.). Celkový součet seřazený od nejmenšího počtu bodů vytvořil celkové pořadí bruslařů. Pravidlo, že závodník, který vyhraje nejméně tři závody, se automaticky stane mistrem světa, stále platilo a mohlo tak přebít počet bodů.
  • V letech 1926–1927 byl použit bodovací systém, kdy z každého závodu měl bruslař procentuální body vypočítané z jeho dosaženého času a tehdejšího světového rekordu. Seřazení dle počtu bodů od nejmenšího a pravidlo tří vyhraných závodů platilo jako v minulých letech.
  • Od roku 1928 je používán bodovací systém samalog. Do roku 1986 včetně nicméně stále platilo pravidlo tří vyhraných závodů, které přebíjelo bodování. V roce 1983 tak titul šampiona získal Rolf Falk-Larssen, který měl v celkovém součtu vyšší počet bodů, než stříbrný Tomas Gustafson.

Medailisté

editovat

Neoficiální šampionáty

editovat
Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
1889 Amsterdam neuděleno neuděleno neuděleno
1890 Amsterdam neuděleno neuděleno neuděleno
1891 Amsterdam   Joe Donoghue neuděleno neuděleno
1892 Amsterdam Zrušeno kvůli špatnému ledu.
1940 Oslo   Alfons Bērziņš   Harry Haraldsen   Charles Mathiesen
1946 Oslo   Odd Lundberg   Göthe Hedlund   Charles Mathiesen

Oficiální šampionáty

editovat
Rok Místo Zlato Stříbro Bronz
1893 Amsterdam   Jaap Eden neuděleno neuděleno
1894 Stockholm neuděleno neuděleno neuděleno
1895 Hamar   Jaap Eden neuděleno neuděleno
1896 Petrohrad   Jaap Eden neuděleno neuděleno
1897 Montréal   Jack McCulloch neuděleno neuděleno
1898 Davos   Peder Østlund neuděleno neuděleno
1899 Berlín   Peder Østlund neuděleno neuděleno
1900 Kristiania   Edvard Engelsaas neuděleno neuděleno
1901 Stockholm   Franz Fredrik Wathén[p. 1] neuděleno neuděleno
1902 Helsinky neuděleno neuděleno neuděleno
1903 Petrohrad neuděleno neuděleno neuděleno
1904 Kristiania   Sigurd Mathisen neuděleno neuděleno
1905 Groningen   Coen de Koning neuděleno neuděleno
1906 Helsinky neuděleno neuděleno neuděleno
1907 Trondhjem neuděleno neuděleno neuděleno
1908 Davos   Oscar Mathisen   Martin Sæterhaug   Moje Öholm
1909 Kristiania   Oscar Mathisen   Oluf Steen   Otto Andersson
1910 Helsinky   Nikolaj Strunnikov   Oscar Mathisen   Martin Sæterhaug
1911 Trondhjem   Nikolaj Strunnikov   Martin Sæterhaug   Henning Olsen
1912 Kristiania   Oscar Mathisen   Gunnar Strömstén[p. 2]   Trygve Lundgren
1913 Helsinky   Oscar Mathisen   Vasilij Ippolitov   Nikita Najďonov
1914 Kristiania   Oscar Mathisen   Vasilij Ippolitov   Wäinö Wickström[p. 3]
1915 Mistrovství světa se nekonalo kvůli první světové válce.
1916
1917
1918
1919
1920
1921
1922 Kristiania   Harald Strøm   Roald Larsen   Clas Thunberg
1923 Stockholm   Clas Thunberg   Harald Strøm   Jakov Melnikov
1924 Helsinky   Roald Larsen   Uuno Pietilä   Julius Skutnabb
1925 Oslo   Clas Thunberg   Uuno Pietilä   Roald Larsen
1926 Trondhjem   Ivar Ballangrud   Roald Larsen   Bernt Evensen
1927 Tampere   Bernt Evensen   Clas Thunberg   Armand Carlsen
1928 Davos   Clas Thunberg   Ivar Ballangrud   Bernt Evensen
1929 Oslo   Clas Thunberg   Ivar Ballangrud   Michael Staksrud
1930 Oslo   Michael Staksrud   Ivar Ballangrud   Dolph van der Scheer
1931 Helsinky   Clas Thunberg   Bernt Evensen   Ivar Ballangrud
1932 Lake Placid   Ivar Ballangrud   Michael Staksrud   Bernt Evensen
1933 Trondheim   Hans Engnestangen   Michael Staksrud   Ivar Ballangrud
1934 Helsinky   Bernt Evensen   Birger Wasenius   Ivar Ballangrud
1935 Oslo   Michael Staksrud   Ivar Ballangrud   Hans Engnestangen
1936 Davos   Ivar Ballangrud   Birger Wasenius   Eddie Schroeder
1937 Oslo   Michael Staksrud   Birger Wasenius   Max Stiepl
1938 Davos   Ivar Ballangrud   Karl Wazulek   Charles Mathiesen
1939 Helsinky   Birger Wasenius   Alfons Bērziņš   Charles Mathiesen
1940 Mistrovství světa se nekonalo kvůli druhé světové válce.
1941
1942
1943
1944
1945
1946
1947 Oslo   Lassi Parkkinen   Sverre Farstad   Åke Seyffarth
1948 Helsinky   Odd Lundberg   Johnny Werket   Henry Wahl
1949 Oslo   Kornél Pajor   Kees Broekman   Odd Lundberg
1950 Eskilstuna   Hjalmar Andersen   Odd Lundberg   Johnny Werket
1951 Davos   Hjalmar Andersen   Johnny Cronshey Kornél Pajor[p. 4]
1952 Hamar   Hjalmar Andersen   Lassi Parkkinen   Ivar Martinsen
1953 Helsinky   Oleg Gončarenko   Boris Šilkov   Wim van der Voort
1954 Sapporo   Boris Šilkov   Oleg Gončarenko   Jevgenij Grišin
1955 Moskva   Sigvard Ericsson   Oleg Gončarenko   Boris Šilkov
1956 Oslo   Oleg Gončarenko   Robert Merkulov   Jevgenij Grišin
1957 Östersund   Knut Johannesen   Boris Šilkov   Boris Cybin
1958 Helsinky   Oleg Gončarenko   Vladimir Šilykovskij   Roald Aas
1959 Oslo   Juhani Järvinen   Toivo Salonen   Robert Merkulov
1960 Davos   Boris Stenin   André Kouprianoff   Helmut Kuhnert
1961 Göteborg   Henk van der Grift   Viktor Kosičkin   Rudie Liebrechts
1962 Moskva   Viktor Kosičkin   Henk van der Grift   Ivar Nilsson
1963 Karuizawa   Jonny Nilsson   Knut Johannesen   Nils Aaness
1964 Helsinky   Knut Johannesen   Viktor Kosičkin   Rudie Liebrechts
1965 Oslo   Per Ivar Moe   Jouko Launonen   Ard Schenk
1966 Göteborg   Kees Verkerk   Ard Schenk   Jonny Nilsson
1967 Oslo   Kees Verkerk   Ard Schenk   Fred Anton Maier
1968 Göteborg   Fred Anton Maier   Magne Thomassen   Ard Schenk
1969 Deventer   Dag Fornæss   Göran Claeson   Kees Verkerk
1970 Oslo   Ard Schenk   Magne Thomassen   Kees Verkerk
1971 Göteborg   Ard Schenk   Göran Claeson   Kees Verkerk
1972 Oslo   Ard Schenk   Roar Grønvold   Jan Bols
1973 Deventer   Göran Claeson   Sten Stensen   Piet Kleine
1974 Inzell   Sten Stensen   Harm Kuipers   Göran Claeson
1975 Oslo   Harm Kuipers   Vladimir Ivanov   Jurij Kondakov
1976 Heerenveen   Piet Kleine   Sten Stensen   Hans van Helden
1977 Heerenveen   Eric Heiden   Jan Egil Storholt   Sten Stensen
1978 Göteborg   Eric Heiden   Jan Egil Storholt   Sergej Marčuk
1979 Oslo   Eric Heiden   Jan Egil Storholt   Kay Stenshjemmet
1980 Heerenveen   Hilbert van der Duim   Eric Heiden   Tom Erik Oxholm
1981 Oslo   Amund Sjøbrend   Kay Stenshjemmet   Jan Egil Storholt
1982 Assen   Hilbert van der Duim   Dmitrij Bočkarjov   Rolf Falk-Larssen
1983 Oslo   Rolf Falk-Larssen   Tomas Gustafson   Alexandr Baranov
1984 Göteborg   Oleg Božjev   Andreas Ehrig   Hilbert van der Duim
1985 Hamar   Hein Vergeer   Oleg Božjev   Hilbert van der Duim
1986 Inzell   Hein Vergeer   Oleg Božjev   Viktor Šašerin
1987 Heerenveen   Nikolaj Guljajev   Oleg Božjev   Michael Hadschieff
1988 Alma-Ata   Eric Flaim   Leo Visser   Dave Silk
1989 Oslo   Leo Visser   Gerard Kemkers   Geir Karlstad
1990 Innsbruck   Johann Olav Koss   Ben van der Burg   Bart Veldkamp
1991 Heerenveen   Johann Olav Koss   Roberto Sighel   Bart Veldkamp
1992 Calgary   Roberto Sighel   Falko Zandstra   Johann Olav Koss
1993 Hamar   Falko Zandstra   Johann Olav Koss   Rintje Ritsma
1994 Göteborg   Johann Olav Koss   Ids Postma   Rintje Ritsma
1995 Baselga di Piné   Rintje Ritsma   Keidži Širahata   Roberto Sighel
1996 Inzell   Rintje Ritsma   Ids Postma   Keidži Širahata
1997 Nagano   Ids Postma   Keidži Širahata   Frank Dittrich
1998 Heerenveen   Ids Postma   Rintje Ritsma   Roberto Sighel
1999 Hamar   Rintje Ritsma   Vadim Sajutin   Eskil Ervik
2000 Milwaukee   Gianni Romme   Ids Postma   Rintje Ritsma
2001 Budapešť   Rintje Ritsma   Ids Postma   Bart Veldkamp[p. 5]
2002 Heerenveen   Jochem Uytdehaage   Dmitrij Šepel   Derek Parra
2003 Göteborg   Gianni Romme   Rintje Ritsma   Ids Postma
2004 Hamar   Chad Hedrick   Shani Davis   Carl Verheijen
2005 Moskva   Shani Davis   Chad Hedrick   Sven Kramer
2006 Calgary   Shani Davis   Enrico Fabris   Sven Kramer
2007 Heerenveen   Sven Kramer   Enrico Fabris   Carl Verheijen
2008 Berlín   Sven Kramer   Håvard Bøkko   Shani Davis
2009 Hamar   Sven Kramer   Håvard Bøkko   Enrico Fabris
2010 Heerenveen   Sven Kramer   Jonathan Kuck   Håvard Bøkko
2011 Calgary   Ivan Skobrev   Håvard Bøkko   Jan Blokhuijsen
2012 Moskva   Sven Kramer   Jan Blokhuijsen   Koen Verweij
2013 Hamar   Sven Kramer   Håvard Bøkko   Bart Swings
2014 Heerenveen   Koen Verweij   Jan Blokhuijsen   Denis Juskov
2015 Calgary   Sven Kramer   Denis Juskov   Sverre Lunde Pedersen
2016 Berlín   Sven Kramer   Sverre Lunde Pedersen   Jan Blokhuijsen
2017 Hamar   Sven Kramer   Patrick Roest   Jan Blokhuijsen
2018 Amsterdam   Patrick Roest   Sverre Lunde Pedersen   Marcel Bosker
2019 Calgary   Patrick Roest   Sverre Lunde Pedersen   Sven Kramer
2020 Hamar   Patrick Roest   Sverre Lunde Pedersen   Seitaró Ičinohe
Od roku 2021 se Mistrovství světa ve víceboji koná v sudých letech.
2022 Hamar   Nils van der Poel   Patrick Roest   Bart Swings

Medailové pořadí závodníků

editovat

V tabulce jsou uvedeny pouze závodníci, kteří získali nejméně 2 zlaté medaile. V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.

Pořadí Jméno Zlato Stříbro Bronz Celkem
1.   Sven Kramer 9 0 3 12
2.   Clas Thunberg 5 1 1 7
3.   Oscar Mathisen 5 1 0 6
4.   Ivar Ballangrud 4 4 3 11
5.   Rintje Ritsma 4 2 3 9
6.   Ard Schenk 3 2 2 7
7.   Michael Staksrud 3 2 1 6
8.   Oleg Gončarenko 3 2 0 5
  Patrick Roest 3 2 0 5
10.   Johann Olav Koss 3 1 1 5
11.   Eric Heiden 3 1 0 4
12.   Hjalmar Andersen 3 0 0 3
  Jaap Eden 3 0 0 3
14.   Ids Postma 2 4 1 7
15.   Bernt Evensen 2 1 3 6
16.   Shani Davis 2 1 1 4
17.   Knut Johannesen 2 1 0 3
18.   Kees Verkerk 2 0 3 5
19.   Hilbert van der Duim 2 0 2 4
20.   Peder Østlund 2 0 0 2
  Gianni Romme 2 0 0 2
  Nikolaj Strunnikov 2 0 0 2
  Hein Vergeer 2 0 0 2

Medailové pořadí zemí

editovat

V tabulce nejsou započítány neoficiální šampionáty z let 1889–1891, 1940 a 1946.

Pořadí Země Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Nizozemsko  Nizozemsko 40 19 30 89
2. Norsko  Norsko 36 35 31 102
3. Finsko  Finsko 9 10 3 22
4. Sovětský svaz  Sovětský svaz 8 13 10 31
5. USA  USA 7 5 5 17
6. Švédsko  Švédsko 4 3 6 13
7. Rusko  Rusko 3 5 2 10
8. Itálie  Itálie 1 3 3 7
9. Kanada  Kanada 1 0 0 1
Maďarsko  Maďarsko 1 0 0 1
11. Japonsko  Japonsko 0 2 2 4
12. Rakousko  Rakousko 0 1 2 3
13. Východní Německo  Východní Německo 0 1 1 2
14. Francie  Francie 0 1 0 1
Lotyšsko  Lotyšsko 0 1 0 1
Spojené království  Spojené království 0 1 0 1
17. Belgie  Belgie 0 0 3 3
18. Německo  Německo 0 0 1 1
19. nezávislý sportovec 0 0 1 1
neuděleno 5 15 15 35

Poznámky

editovat
  1. Wathén reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  2. Strömsten reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  3. Wickström reprezentoval Finské velkoknížectví, které bylo tehdy součástí Ruského impéria.
  4. Do emigrace v roce 1949 závodil Pajor za rodné Maďarsko. Mezinárodní bruslařská unie mu poté povolila účastnit se závodů, jako nezávislý bruslař reprezentoval samotnou unii. V roce 1952 již reprezentoval Švédsko.
  5. Do roku 1995 závodil Veldkamp za Nizozemsko, od roku 1996 reprezentoval Belgii.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku World Allround Speed Skating Championships for Men na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat