Mistr sportu v horolezectví
Mistr sportu v horolezectví patří mezi národní sportovní tituly, udělované v horolezectví. Vyšším stupněm je Zasloužilý mistr sportu. Oceněný obdržel medaili Mistra sportu.
V československé tělovýchově patřilo horolezectví do roku 1989 mezi nezávodní a neolympijské sporty, sportovními výkony měly tedy tituly mistr sportu a zasloužilý mistr sportu odpovídat úrovni mistrů republiky a mistrů světa.
Historie
editovatZrušením Sokola a vytvořením Státního výboru pro tělesnou výchovu a sport (SVTVS) v roce 1953 se horolezecká sekce vyčlenila z oddělení turistiky a přešla do oddělení sportů. Do tělovýchovného hnutí byla zavedena jednotná sportovní klasifikace a horolezci vypracovali systém výkonnostních tříd. V této době byly také uděleny tituly Mistr sportu prvním horolezcům. V úvahu byly vzaty pouze velehorské výstupy, na pískovce a na ostatní terény se hledělo jen jako na přípravu.
První tituly Mistr sportu byly československým sportovcům předávané od roku 1951, v horolezectví pak od třetího vyhlašování, 13. prosince 1953 (Cermanovi a Puškášovi), předával je předseda SVTVS generál Janda. První českou horolezkyní byla Blažena Karasová, oceněná v roce 1954.[1]
Češi
editovatMistr sportu
editovat- 1953: Karel Cerman
- 1954: Radovan Kuchař, Blažena Karasová
- 1960: Jaroslav Mlezák[2]
- 1964: Gustav Ginzel a Miloš Matras[3]
- 1976: Sylva Kysilková
- 1977: Sylva Talla
- 1984: Alena Čepelková, Jindřich Martiš
- Václav Širl[4]
- Jaroslav Sláma[5]
- Olga Zibrinová, roz. Lásková[6]
- Česlav Wojcík[7]
- Zdeněk Brabec (Praha)
- Igor Novák (Praha)
- Karel Schubert (in memoriam)
- Vladimír Procházka[8]
- Gerhard Tschunko
Zasloužilý mistr sportu
editovatSlováci
editovatMistr sportu
editovat- 1953: Arno Puškáš
- Ivan Bajo
- Vladimír Petrík (Spišská Nová Ves)
- Igor Koller
- Ivan Lehotský[11]
- Zdeno Zibrín
- Olina Zibrínová[12]
Zasloužilý mistr sportu
editovat- Zoltán Demján, Praha 10.2.1990 (poslední titul)[13]
- Ivan Dieška (Bratislava)
- Ing. Ivan Fiala (Bratislava)
- Ivan Gálfy (Vysoké Tatry)
- Milan Kriššák (Vysoké Tatry)
- Ing. arch. Miloslav Neuman (Kežmarok)
- Michal Orolin (Vysoké Tatry)
- Ing. Jozef Psotka (Bratislava)[14]
- Ing. Vladimír Šedivý (Záhorská Ves u Bratislavy)[15]
- Ľudovít Záhoranský[7]
SSSR
editovatMistr sportu
editovatZasloužilý mistr sportu
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Horosvaz.cz: 111. výročí českého horolezectví
- ↑ Cs.euroclimbing.com: Jaroslav Mlezák – memoár
- ↑ Úspěšná horolezecká sezóna; časopis Krásy domova 12/1964, str. 20
- ↑ Horolezecká abeceda je pokřtěná
- ↑ Hruboskalsko.cz: Odkaz Jaroslava Slámy
- ↑ Horosvaz.cz: Olga Zibrinová. www.horosvaz.cz [online]. [cit. 2016-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-02-03.
- ↑ a b Treking.cz (Ivan Zajíček): Česlav Wojcík, Povídání o horách a lidech s horolezeckou legendou Beskyd - mistrem sportu Česlavem Wojcíkem
- ↑ Horosvaz.cz: Reprezentanti na Kavkaze (archiv článků)
- ↑ Sportovnilisty.cz: A vy jste kdo? ...Jan Červinka
- ↑ Tn.nova.cz: Největší česká sportovní tragédie: smrt na Huascaránu
- ↑ KOŠTIAL, Vladimír. Expedícia Vysoké Tatry 1955. 1. vyd. Tatranská Lomnica: I & B Tatry, 2016. 114 s. ISBN 978-80-89575-11-4.
- ↑ James.sk: Zibrínovci Archivováno 26. 2. 2018 na Wayback Machine. (2013)
- ↑ Jiří Růžička: Král je mrtev, ať žije král!; časopis Montana 1/90, str. 3-4
- ↑ Horolezeckaabeceda.cz: 12. 2. 1934 se narodil Jozef Psotka
- ↑ První dopis inž. Vl. Šedivého z Pákistánu: Před námi Hindúkuš, archiv Rudého práva ročník 1967, 6/ 19, strana 4.
Literatura
editovat- Ivan Fiala: Makalu 1976 - Výstup na piatu najvyššiu horu sveta, ČSTK - Pressfoto, Bratislava, 1978, 2. vydání
