Miroslav Kahler
Miroslav Kahler (21. října 1922 Praha – 30. ledna 2011 Praha) byl český vědec a výzkumník působící především v českém pivovarnictví i v zahraničí. Jeho působnost však byla rozsáhlejší a působil i v českém vinařství.
| Ing. Miroslav Kahler, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 21. října 1922 Praha |
| Úmrtí | 30. ledna 2011 (ve věku 88 let) Praha |
| Alma mater | Vysoká škola chemického inženýrství, dnes Vysoká škola chemicko-technologická v Praze |
| Povolání | vědec |
| Znám jako | významný český vědec a výzkumník v oblasti pivovarství a sladařství s obsáhlou publikační činností |
| Ocenění | Síň slávy českého pivovarství a sladařství (2003) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Životopis
editovatVystudoval reálné gymnázium, vyšší chemickou průmyslovku, kde 1944 maturoval, a poté Vysokou školu chemického inženýrství, kterou ukončil v roce 1950. V roce 1961 obhájil na Vysoké škole chemicko-technologické disertační práci na téma Kontinuální kvašení piva a stal se prvním kandidátem věd v pivovarském průmyslu.
V roce 1950 nastoupil do Pivovarského domu, tehdejšího Výzkumného ústavu, kde se v letech 1950–1954 věnoval výzkumu chmele a dezinfekčních prostředků. V roce 1954 byl vyžádán ředitelem pivovaru Braník Františkem Hlaváčkem do pokusného střediska pivovaru Braník, kde působil jako vedoucí chemického a mikrobiologického oddělení.
Po návratu zpět do Výzkumného ústavu pivovarského (dnes VÚPS) vedl v letech 1958–1987 oddělení výzkumu technologie piva. Specializoval se na zkoumání intenzifikace kvasného procesu a jeho vlivu na tvorbu vedlejších metabolitů a senzorických vlastností piva (článek Změny karbonylových látek při dokvašování piva a podobné). Své znalosti uplatňoval jako poradce při řešení technologických problémů pivovarů. Vedle kvašení to byla i oblast přípravy mladiny, filtrace a stáčení piva.
Výsledky výzkumu byly využívány při výstavbě nových závodů (pivovary Topoľčany, Banská Bystrica, Most) a při zvyšování výrobní kapacity pivovarů (např. ve Velkém Šariši, Hurbanovu a Nošovicích). Jednalo se o tzv. cylindrokónické tanky (CKT), jež byly patentovány v roce 1969 a jejich prototypy zkoušeny od roku 1973. Kahler také zaváděl nové technologie v pivovarech v tehdejším Sovětském svazu (dnes Rusko a Estonsko) a dále v Maďarsku.[1]
Do VÚPS se ještě vrátil v letech 1992–1995. Působil jako poradce a rovněž jako výzkumný pracovník v pokusném a vývojovém středisku Braník, kde pracoval na řadě dalších projektů.
Kromě působení v českém pivovarství se v roce 1975 ve spolupráci s Českými vinařskými závody podílel na řešení problematiky kontinuální výroby šumivých vín.
V letech 1985–1986 byl vedoucím redaktorem časopisu Kvasný průmysl.
Významná byla i jeho publikační činnost. Uveřejnil na 50 článků[2] a statí v českém i zahraničním tisku, vedl řadu diplomových a disertačních prací, přednášel na pivovarských symposiích a kongresech u nás i v zahraničí. Je spoluautorem 7 knih. [2]Jmenujme například Pivovarské kvasnice, Pivovarsko-sladařská analytika, Pivovarské kvasinky. Spolu s Ing. Janem Voborským napsal Filtraci piva, která byla přeložena do ruštiny, dále např. Kvasinky ve výzkumu a praxi, Cylindrokónické tanky v pivovarském průmyslu a byl členem autorského kolektivu třídílné monografie Pivovarsko-sladařská analytika.
Po odchodu do důchodu byl v letech 1990–1991 sládkem v bosenském Bihači. Za svou celoživotní vědeckou činnost byl Miroslav Kahler v roce 2003 uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Vědec a výzkumník Miroslav Kahler v Síni slávy [online]. Český svaz pivovarů a sladoven [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ a b VACL, Josef. Pivovarský kalendář 2013. 1. vyd. Praha: VÚPS, 2012. Kapitola Historie a současnost Síně slávy českého pivovarství a sladařství.
Literatura
editovat- Hlaváček, F., Klazar, G., Kahler, M., Rentz, J., 1958: Pivovarské kvasnice, SNTL, 183 stran
- Kahler M., Vančura., M., Bednář J., 1966: Pivovarsko-sladařská analytika, SNTL, 312 stran
- Kahler, M., Voborský, J., 1981: Filtrace piva, SNTL, 302 stran
- Bendová O., M. Kahler, M., 1981: Pivovarské kvasinky SNTL, 1981, 270 stran
- Kocková-Kratochvílová, A., Basařová, G., Bendová, O., Beran, K., Betina,V., Betinová, M., Biely, P., Farkaš V., Havelková, M., Holan, Z., Kahler, M., Kopecká, M., Kotyk, A., Kováčová, V., Lieblová, J., Markovič, O., Minárik, E., Nečas, O., Řičica, J., Sobotka, M., Svoboda, A., Strieblová, E., Šandula, J., Šilhánková, L., Subíková, J., Tomšíková, A., Vrána, D.,1986: Kvasinky ve výzkumu a praxi, Academia, 379 stran
- Kahler, M., Lejsek, T., 1987: Využití cylindrokónických tanků v pivovarství. Kvasný Prum. 1987, 33(8-9): 266-269. ISSN 0023-5830.
- Basařová, G., Doležalová, A., Kahler, M., Čepička, J., 1992: Pivovarsko-sladařská analytika. MERKANTA s.r.o. Praha
- Kolektiv, 2004: PIVO – SLAD – Chmel od a do Z, České, moravské a slovenské osobnosti, VÚPS, Praha, ISBN 8086576108
- Vacl, J., 2012: Historie a současnost Síně slávy českého pivovarství a sladařství, Pivovarský kalendář 2013, VÚPS, Praha, ISBN 9788086576565
- Kolektiv, 2015: Pivovarský kalendář 2016, VÚPS, a.s. Praha, ISBN 978-80-86576-68-8
Externí odkazy
editovat- VOBORSKÝ, Jan; KAHLER, Miroslav. Změny karbonylových látek při dokvašování piva. Kvasný průmysl. 1987, roč. 33, čís. 8–9, s. 269–274. Dostupné online.
