Milena Duchková

česká lékařka a skokanka do vody

Milena Duchková-Neveklovská (* 25. dubna 1952, Praha) je bývalá česká skokanka do vody, olympijská vítězka z LOH 1968 v Mexico City. Její hlavní disciplínou byly skoky z desetimetrové věže. Od roku 1980 žije v Kanadě.[1]

Milena Duchková-Neveklovská
Rodné jménoMilena Duchková
Narození25. dubna 1952 (72 let)
Československo Praha, Československo
Povolánílékařka a skokanka do vody
OceněníMezinárodní plavecká síň slávy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Skoky do vody na LOH
zlato LOH 1968 Věž 10 m
stříbro LOH 1972 Věž 10 m
Mistrovství světa v plavání
stříbro MS 1973 věž 10 m
Mistrovství Evropy v plavání
zlato ME 1970 věž 10 m

Narodila se v Praze v rodině lékaře Karla Duchka a učitelky Mileny Duchkové.[2] Od šesti let se věnovala umělecké gymnastice, ke které v osmi letech přidala ještě skoky do vody.[2][3] Od roku 1963 už se věnovala výhradně pouze skokům do vody.[2][3]

Trénovala pod vedením reprezentační trenérky Marie Čermákové.[2][3] V roce 1962 vyhrála přebor Prahy, a to nejen ve své kategorii mladších žákyň, ale i v kategorii starších žákyň a dorostenek.[2] Dalšího velkého úspěchu dosáhla při exhibičních skocích do vody v rámci III. celostátní spartakiády v roce 1965.[2] V témže roce se zúčastnila Evropského poháru v Salcburku, kde se umístila na 12. místě (z 16 finalistek).[2] V březnu 1966 jí v necelých čtrnácti letech udělilo předsednictvo ÚV ČSTV titul mistr sportu.[2]

Následující roky byly pro Duchkovou-Neveklovskou ve znamení přípravy na Letní olympijské hry 1968 v Mexico City.[2] Její start na hrách byl ohrožen poté, co si na jaře 1968 zranila rameno[2] a na tři měsíce byla vyřazena z tréninku.[3] Do konání olympiády se však zotavila a z Mexico City si odvezla zlatou medaili coby vůbec nejmladší česká či československá olympijská vítězka.[4][5] Zároveň je Duchková-Neveklová jedinou českou či československou nositelkou zlaté olympijské medaile v plaveckých sportech.[2][6]

Další zlatou medaili získala v roce 1970 na Mistrovství Evropy v Barceloně,[2] a to i přes to, že si při tréninku opětovně poranila rameno.[2] Na Letních olympijských hrách 1972 v Mnichově získala Duchková-Neveklová stříbrnou medaili.[2] Českoslovenští sportovní funkcionáři považovali neobhájení zlata z Mexico City za neúspěch.[3] Duchková-Neveklová dokonce musela z místa konání olympiády předčasně odjet.[1][6] Faktem ale je, že den po jejím výkonu došlo v olympijské vesnici k nechvalně proslulému útoku na izraelské sportovce.[3]

V roce 1973 si Duchková-Neveklová odvezla stříbrnou medaili z historicky prvního Mistrovství světa v plaveckých sportech v Bělehradě.[2][3] V témže roce se zúčastnila Letní univerziády v Moskvě, kde získala zlatou medaili ve skocích z desetimetrové a stříbrnou ve skocích z třímetrové věže.[2]

Duchková-Neveklová se plánovala zúčastnit i následujících Letních olympijských her 1976 v Montrealu.[2][3] Těsně před nimi se ale opět zranila[2] a neprobojovala se ani do finále.[3] Naposledy závodila na mistrovství republiky v roce 1977, načež kariéru ukončila.[3] Poté začala pracovat jako zubní lékařka[2] (stomatologii vystudovala v letech 1970–1977[2]).

V roce 1980 Duchková-Neveklová vycestovala do Kanady, kde přijala nabídku trénovat tamní národní tým.[2][3] Po vypršení smlouvy požádala v Kanadě o azyl.[3] To už se k ní přidal i její manžel, bývalý kajakář a pozdější trenér volejbalové reprezentace Petr Neveklovský,[2] za něhož se provdala v roce 1976.[3] V Kanadě musela Duchková-Neveklová znovu vystudovat stomatologii - československý diplom jí totiž nebyl uznán.[2][3]

V roce 1983 byla Duchková-Neveklová uvedena do Mezinárodní plavecké síně slávy.[3] V roce 1999 byla zvolena Nejlepší českou plavkyní dvacátého století.[2][3][7] V prosinci 2024 obdržela od Klubu sportovních novinářů Cenu Emila Zátopka.[8] Zároveň byla uvedena do Síně slávy tohoto sdružení.[7]

Po emigraci byly veškeré zmínky o Duchkové-Neveklové v komunistickém Československu nežádoucí.[2][3] Traduje se, že Československý filmový týdeník dokonce odvysílal záběr na její hrob na pražských Olšanských hřbitovech,[1][3] tuto informaci se však nikdy nepodařilo ověřit.[3][6]

Reference

editovat
  1. a b c MACHÁČOVÁ, Lucie. Ukažte mi můj hrob. Týden. 2018-10-29, roč. 2018, čís. 45, s. 90. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y VÁCA, Darek. Milena Duchková-Neveklovská, biografie československé reprezentantky ve skocích do vody. Plzeň, 2012 [cit. 2025-01-11]. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, Katedra tělesné a sportovní výchovy. Vedoucí práce Radek Zeman. Dostupné online.
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s CANDRA, Robert. Milena Duchková-Neveklovská (*1952). Paměť národa [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  4. JÍROVEC, Vojtěch. "Vyhrála jsem zlato a šla dohánět školu." Milena Duchková vstoupí do síně slávy. ČT sport [online]. Česká televize, 2024-12-17 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  5. Milena Neveklovská. www.olympijskytym.cz [online]. [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  6. a b c NOVOTNÝ, Milan. Emigrace do Kanady, hrob od komunistů. Duchková dostane cenu Emila Zátopka. Deník.cz. 2024-12-18. Dostupné online [cit. 2025-01-11]. 
  7. a b SKÁLA, Petr. Do síně slávy českého sportu míří zlatá skokanka Milena Duchková - Neveklovská. Sportovní listy [online]. 2024-12-18 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 
  8. VACEK, Patrik. Nejmladší olympijská vítězka Duchková. Komunisté ji pohřbili, nyní obdržela Cenu Emila Zátopka. www.olympijskytym.cz [online]. 2024-12-20 [cit. 2025-01-11]. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat