Mistrovství světa v plavání

Mistrovství světa v plavání je největší, celosvětovou akcí pořádanou Mezinárodní plaveckou federací (FINA). Utkávají se na ni závodníci v plaveckých sportech, které zahrnují bazénové plavání v 50metrovém bazénu, dálkové plavání, synchronizované plavání, skoky do vody a vodní pólo. Kromě olympijských her jde co do počtu zúčastněných sportovců i zemí o jednu z největších sportovních akcí.

Historie

editovat

První Plavání na mistrovství světa v plaveckých sportech se konalo v roce 1973 v Bělehradě. Interval mezi šampionáty byl až do roku 2001 nepravidelný a pohyboval se mezi 2 a 5 lety. Od roku 2001 se ustálil pravidelný dvouletý cyklus v lichých letech. Počet disciplín se postupně zvyšoval, ještě výrazněji rostl počet aktivních účastníků. Zatímco na prvním šampionátu soutěžilo 686 sportovců v 37 disciplínách, na třináctém v roce 2009 to bylo již 2556 závodníků v 65 disciplínách. Od roku 1993 pořádá FINA také mistrovství světa v krátkém (25metrovém) bazénu.

Seznam světových šampionátů v plavání

Datum konání MS Místo konání Počet sportovců Počet disciplín
31. srpen – 9. září 1973 01 - MS 1973   Bělehrad, Jugoslávie 686 18 (m), 19 (ž)
19. červenec – 27. červenec 1975 02 - MS 1975   Cali, Kolumbie 682 18 (m), 19 (ž)
20. srpen – 28. srpen 1978 03 - MS 1978   Západní Berlín, NSR 828 18 (m), 19 (ž)
29. červenec – 8. srpen 1982 04 - MS 1982   Guayaquil Ekvádor 848 18 (m), 19 (ž)
13. srpen – 23. srpen 1986 05 - MS 1986   Madrid Španělsko 1119 19 (m), 22 (ž)
3. leden – 13. leden 1991 06 - MS 1991   Perth Austrálie 1142 21 (m), 24 (ž)
1. září – 11. září 1994 07 - MS 1994   Řím, Itálie 1400 21 (m), 24 (ž)
8. leden – 17. leden 1998 08 - MS 1998   Perth, Austrálie 1371 26 (m), 29 (ž)
16. červenec – 29. červenec 2001 09 - MS 2001   Fukuoka, Japonsko 1498 29 (m), 32 (ž)
12. červenec – 27. červenec 2003 10 - MS 2003   Barcelona, Španělsko 2015 29 (m), 33 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2005 11 - MS 2005   Montréal Kanada 1784 29 (m), 33 (ž)
18. březen – 1. duben 2007 12 - MS 2007   Melbourne, Austrálie 2158 29 (m), 36 (ž)
17. červenec – 2. srpen 2009 13 - MS 2009   Řím, Itálie 2556 29 (m), 36 (ž)
16. červenec – 31. červenec 2011 14 - MS 2011   Šanghaj, Čína 2220 29 (m), 36 (ž)
19. červenec – 4. srpen 2013 15 - MS 2013   Barcelona, Španělsko 2293 30 (m), 37 (ž), 1 (mix)
24. červenec – 9. srpen 2015 16 - MS 2015   Kazaň, Rusko 2400 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. červenec – 30. červenec 2017 17 - MS 2017   Budapešť, Maďarsko 2360 30 (m), 37 (ž), 8 (mix)
12. červenec – 28. červenec 2019 18 - MS 2019   Kwangdžu, Jižní Korea 2623 30 (m), 38 (ž), 8 (mix)
18. června – 3. červenec 2022 17 - MS 2022   Budapešť, Maďarsko 2034 29 (m), 37 (ž), 8 (mix)
14. června – 30. červenec 2023 19 - MS 2023   Fukuoka, Japonsko
20 - MS 2024   Dauhá, Katar
21 - MS 2025   Kallang, Singapur[1]
22 - MS 2027   Budapešť, Maďarsko

Historická medailová tabulka

editovat
Pořadí Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1   USA 182 151 101 434
2 Německo  Německo 84 98 80 262
3 Čína  Čína 74 54 41 169
4 Austrálie  Austrálie 68 60 52 180
5 Rusko  Rusko 53 39 35 127
6 Maďarsko  Maďarsko 23 17 18 58
7 Itálie  Itálie 21 18 32 71
8 Kanada  Kanada 19 28 30 77
9   SSSR 16 28 28 72
10 Nizozemsko  Nizozemsko 13 21 22 56
11   Velká Británie 10 14 29 53
12 Ukrajina  Ukrajina 9 5 7 21
13 Francie  Francie 8 14 11 33
14 Španělsko  Španělsko 7 18 13 38
15 Japonsko  Japonsko 6 22 47 75
16 Švédsko  Švédsko 6 12 13 31
17 Polsko  Polsko 6 4 5 15
18 Jižní Afrika  Jižní Afrika 5 1 8 14
19 Zimbabwe  Zimbabwe 4 5 0 9
20 Srbsko  Srbsko 4 2 2 8
21 Brazílie  Brazílie 3 1 4 8
22 Finsko  Finsko 2 2 0 4
23 Rumunsko  Rumunsko 2 1 7 10
24 Jugoslávie  Jugoslávie 2 0 2 4
25 Dánsko  Dánsko 1 2 5 8
26 Mexiko  Mexiko 1 2 3 6
27 Tunisko  Tunisko 1 2 3 6
28 Chorvatsko  Chorvatsko 1 2 1 4
29 Kostarika  Kostarika 1 1 2 4
29 Řecko  Řecko 1 1 2 4
31 Bělorusko  Bělorusko 1 1 0 2
32 Belgie  Belgie 1 0 2 3
33 Jižní Korea  Jižní Korea 1 0 1 2
34 Surinam  Surinam 1 0 0 1
35 Švýcarsko  Švýcarsko 0 4 1 5
36 Rakousko  Rakousko 0 3 3 6
37 Nový Zéland  Nový Zéland 0 3 2 5
37 Slovensko  Slovensko 0 3 2 5
39 Česko  Česko 0 3 0 3
40 Bulharsko  Bulharsko 0 1 4 5
41 Norsko  Norsko 0 1 1 2
42 Kuba  Kuba 0 1 1 2
43 Island  Island 0 1 1 2
44 Litva  Litva 0 0 2 2
45 Argentina  Argentina 0 0 1 1
45 Československo  Československo 0 0 1 1
45 Egypt  Egypt 0 0 1 1
45 Malajsie  Malajsie 0 0 1 1
45 Portoriko  Portoriko 0 0 1 1
45 Venezuela  Venezuela 0 0 1 1

Reference

editovat
  1. World Aquatics Championships 2025 awarded to Singapore [online]. 9 February 2023 [cit. 2023-02-09]. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku FINA World Aquatics Championships na anglické Wikipedii.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat