Michail Cvět
Michail Semjonovič Cvět (Михаил Семёнович Цвет, často psán jako Tswett, což je jeho botanická zkratka, ale i Tsvett, Tswet, Tsvet, Zwet nebo Cvet; 19. května 1872 Asti - 26. června 1919 Voroněž) byl italsko-ruský botanik a vynálezce chromatografie.
| Michail Cvět | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. května 1872 Asti |
| Úmrtí | 26. června 1919 (ve věku 47 let) nebo 1919 (ve věku 46–47 let) Voroněž |
| Alma mater | Ženevská univerzita (do 1893) |
| Pracoviště | Varšavská univerzita (1902–1915) Varšavský polytechnický institut imperátora Mikuláše II. (1902–1915) Imperátorská dorpatská univerzita Institut přírodních věd P. F. Lesgafta |
| Obor | botanika |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatCvět se narodil jako syn Rusa Semjona Cvěta a Italky Marie Dorrozaové v severní Itálii. Jeho matka zemřela brzy po jeho narození a Cvět vyrostl v Ženevě. V letech 1891 až 1896 byl studentem na univerzitě v Ženevě, kde nejprve studoval matematiku a fyziku a promoval. V roce 1893 se rozhodl studovat botaniku. Studium ukončil v roce 1896 disertační prací o fyziologii buněk.[1] Poté odešel do Petrohradu. V Rusku však jeho švýcarský titul neuznali, takže Cvět musel získat ještě jeden doktorát.[2] V Petrohradě se poté stal lektorem anatomie a fyziologie rostlin. V roce 1902 odešel do Varšavy, kde původně pracoval jako asistent na univerzitě. V roce 1903 se stal soukromým docentem a v roce 1907 profesorem na Botanickém ústavu varšavské Polytechniky. Po vypuknutí první světové války byla Polytechnika evakuována do Moskvy a v roce 1916 do Gorkého. V roce 1917 se Cvět stal profesorem botaniky na univerzitě v Tartu, kde také byl ředitelem botanické zahrady. Když 23. února 1918 německá a rakouská vojska obsadila Tartu, univerzita byla přesunuta do Voroněže. Tam Cvět zemřel o rok později na chronické srdeční onemocnění.
Dílo
editovatV roce 1903 Cvět vydal své první dílo o chromatografii. Naplnil například skleněnou trubičku inulinem (polysacharid) a lil na ni chlorofylový extrakt rozpuštěný v ligroinu (lehkém benzinu). Nechal směs ve skleněné trubici stékat a shora lil další čistý ligroin. Směs se rozdělila na modrozelený chlorofyl a a žlutozelený chlorofyl b; komponenty Cvět charakterizoval pomocí fotometrické metody Sorbyho.[3] Cvět testoval více než 120 různých práškových adsorbentů (stacionární fáze). Kromě chlorofylu také jako první chromatograficky separoval karoten a xantofyl.
Cvět nazval proces, který objevil, chromatografie (řecký termín znamenající „barevné psaní“). Shodou okolností příjmení Cvět (Цвет) znamená v ruštině „barva“.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michail Zwet na německé Wikipedii.
- ↑ M. Zwet: Études de physiologie cellulaire. In: Bulletin du Laboratoire de botanique générale de l’Université de Genève 1/1896, S. 123–206.
- ↑ AUTOFAKTA.CZ. Sto let od úmrtí ruského botanika, fyziologa, biochemika a zakladatele chromatografie | 3 pól - Magazín plný pozitivní energie. www.3pol.cz [online]. [cit. 2021-01-26]. Dostupné online.
- ↑ H. C. Sorby, On Comparative Vegetable Chromatology in Proceed Roy. Soc. London 21, S. 442–483 (1872).
Literatura
editovat- M. H. Abraham: 100 years of chromatography – or is it 171? In: J. Chromatogr. A. 1061/2004, S. 113–114. PMID 15633751
- W. Ostrowski: Michael S. Tswett – inventor of column chromatography. (On the occasion of 65th anniversary of his lecture on the column chromatography technique). In: Folia Biol. (Kraków) 16/1968, S. 429–48.
- F. M. Schertz: The pure pigments, carotin and xanthophyll, and the Tswett adsorption method. In: Plant Physiol. 4/1929, S. 337–348. PMID 16652617
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Michail Cvět na Wikimedia Commons
