Meindert Hobbema

nizozemský malíř

Meindert Hobbema [hobemá] (31. října 1638, Amsterdam7. prosince 1709, Amsterdam) byl vedle Jacoba van Ruisdael nejvýznamnější nizozemský krajinář druhé poloviny 17. století.

Meindert Hobbema
Narození31. října 1638
Amsterdam
Úmrtí7. prosince 1709 (ve věku 71 let)
Amsterdam
Povolánímalíř
Významná dílaImaginair gezicht op Deventer
Vakwerkhuizen onder bomen
Het laantje van Middelharnis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Meindert Hobbema se ve věku třiceti let 2. listopadu 1668 v Oude Kerk (Starý kostel) v Amsterdamu oženil s kuchařkou amsterodamského starosty, Eeltje Vinck van Gorcum. Svědky byli bratr nevěsty, Cornelius Vinck a malíř Jacob van Ruisdael. Z toho byl je zřejmé, že tito dva malíři byli v přátelském styku a také je tímto faktem odůvodněna hypotéza, podle níž byl Hobbema Ruisdaelovým žákem. Z manželství se mezi lety 1668 a 1673 narodily čtyři děti. Díky vlivu malířovy choti u amsterodamského starosty se Hobbema stal amserodamským cejchmistrem vína a toto povolání vykonával dalších čtyřicet let. Malířství pro něj v této době bylo pouze druhým zaměstnáním, což bylo ovšem v holandském malířství 17. století zcela obvyklé. Manželé bydleli v Rozengrachtu poblíž Rembrandta, který zde trávil nuzné poslední roky života. Také Hobbema finanční situace byla obtížná. Svou ženu, zesnulou roku 1704, přežil o pět let. Pochován byl 14. prosince 1709 na hřbitově pro chudé u Westerkerku (Západního kostela) v Amsterdamu.

 
Alej u Middelharnisu , 1689

Malířské dílo

editovat
 
Kopcovitá krajina s cestovateli a rybníkem
 
zřícenina hradu Brederode

Umělecký vývoj

editovat

První školení získal Hobbema u Cornelise Vroomema a Anthonia van Borssom. V roce 1656 odešel z Amsterodamu přímo do Haarlemu, kde se učil u Jacoba van Ruisdael. Zdá se, že Hobbemovo učednické období u Ruisdaela nebylo příliš dlouhé. První signované práce jsou totiž už z roku 1657, což dokládá, že se v té době prosazoval už jako samostatný tvůrce. Hobbema zůstal i po ukončení učednického vztahu v kontaktu s Ruisdaelem. Společně cestovali holandskými provinciemi od Twente kolem hranic až k Bentheimu. Dohady o tom, že se Hobbema po svém jmenování cejchmistrem věnoval malování jenom jako koníčku jsou, vzhledem k velkému množství dochovaných prací z této doby, nepravděpodobné. K tomuto závěru vede i jeho nejlepší dílo, Alej u Middleharnisu, pocházející z roku 1689.

Charakteristika Hobbemovy malby

editovat

Dílo, silně ovlivněné Jacobem van Ruisdael, je tematicky omezeno na zobrazení lesních scén, vodních toků a ojediněle také na veduty holandských měst. Zatímco Ruisdael maloval také skalní útvary a od čistého krajinářství se posunul k moralisticky-didaktickému tématu memento mori, zůstal Hobbema méně dramatický a zahloubaný. Často v jeho obrazech převládá jasné světlo, přičemž jiskřivé denní světlo jeho krajin prosvětluje a září intenzivní bělí a modří nebe. Barevnost krajiny přechází od olivově zelené k šedé a červenožluté. V množství variant a s mistrovským provedením je zachyceno listoví stromů. S podivuhodnou jemností podává malíř světlo prosvětlující mraky a ozařující půdu, nebo clonou listoví pronikající světlo osvětlující další části olistěných korun stromů a zvyšující tak světelnou prostupnost scény. V několika obrazech je tento efekt ještě zesílen světelným zrcadlením na vodní hladině řeky nebo rybníka. Přesné zachycení krajiny je výsledkem intenzivního pozorování přírody v okolí Amsterdamu a na cestách až k vestfálské hranici. Opakující se motivy byly variovány bohatstvím faset při různém osvětlení, s různou barevností a ve všech ročních obdobích.

Připsaná díla

editovat

Seznam Hobbemových děl od Georga Brouihieta z roku 1938 obsahuje přes 500 položek. Toto množství se dnes jeví značně diskutabilní. Hobbema byl za svého života málo úspěšným a zemřel jako velmi chudý člověk. V sedmnáctém století upadlo jeho jméno v Holandsku v zapomnění a v uměleckých příručkách 18. století (Houbraken, van Gool) není vůbec uveden. Místo toho, aby zažil zájem podobný obrovskému zájmu o Ruisdaelova díla, byla Hobbemova signatura zapomenuta a jeho obrazy rovněž.

 
Thomas Gainsborough – Říční krajina, 1768–70

Vliv Hobbemova díla

editovat

Stoupající poptávka po Hobbemových dílech v Anglii v druhé polovině 18. století však dokládá, že zde došlo k rozpoznání jejich mimořádné kvality. Hobbemovo dílo dokonce ovlivnilo řadu anglických krajinářů. Například rané dílo Thomase Gainsborougha je Hobbemovými obrazy výrazně ovlivněno. Na konci 19. století vzrostl také zájem amerických sběratelů , což dokládá zvýšená poptávka na uměleckém trhu i vzrůstající cena jednotlivých obrazů. Docházelo proto často k předatovávání obrazů, k falšování signatur i celých obrazů. V této souvislosti byla několikrát zkoumána i pravost obrazů Říční tok v lesnaté krajině (datovaný 1650, dříve v Bredelově sbírce) a Pastýři pod stromy (datovaný 1652, Fordova sbírka). Hobbema by je musel malovat ve věku 12 a 14 let. Pravděpodobně je zfalšována datace nebo jde o práci jiného umělce.

Galerie

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Meindert Hobbema na německé Wikipedii.

Literatura

editovat
  • Héris, Henri: Sur la Vie et les Ouvrages de Meindert Hobbema in La Renaissance: Chronique des Arts et de la Littérature 54, 1839
  • Thoré, Théophile E. J.: Hobbema Gazette des Beaux-Arts 4, 1859
  • Scheltema, P.:Meindert Hobbema: Quelques Renseignements sur ses Oeuvres et sa Vie Gazette des Beaux-Arts 16, 1864
  • Michel, Émile: Hobbema et les paysagistes de son temps en Hollande Paříž, 1890
  • Cundall, Frank: The Landscape and Pastoral Painters of Holland: Ruisdael, Hobbema, Cuijp, Potter Londýn, 1891
  • Rosenberg, Jakob: Hobbema Jahrbuch der Preussischen Kunstsammlungen 48, 1927
  • Broulhiet, Georges: Meindert Hobbema (1638-1709) Paříž, 1938

Externí odkazy

editovat