Matylda Synková
Matylda Synková, rozená Matoušková (9. března 1906 Brumov – 3. srpna 1949 Praha[1]), byla česká a československá odbojářka, politička Komunistické strany Československa a poválečná poslankyně Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.
| Matylda Synková | |
|---|---|
| Poslankyně Ústavodárného NS | |
| Ve funkci: 1946 – 1948 | |
| Poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1948 – 1949 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ (od r. 1926) |
| Narození | 9. března 1906 Brumov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 3. srpna 1949 (ve věku 43 let) Praha  Československo |
| Choť | Otto Synek |
| Děti | Hana Konečná |
| Profese | politička |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Biografie
editovatPoté, co absolvovala obchodní školu, nastoupila jako úřednice ve sklárně továrníka Schreibera v osadě Svatá Sidonie. V roce 1926 vstoupila do KSČ. V roce 1928 byla propuštěna ze zaměstnání kvůli podílu na organizování stávky sklářů. Nastoupila pak v Praze jako profesionální funkcionářka odborů a KSČ. V roce 1934 se jejím manželem stal Otto Synek, jeden z předních komunistických aktivistů, který od roku 1935 zasedal v Národním shromáždění. V roce 1938 se jim narodila dcera Hana (1938–1999), která působila jako dramaturgyně a publicistka.[2][3]
V únoru byla 1939 zatčena v Praze spolu se svým mužem kvůli vydávání letáků. V Plzni byla odsouzena na sedm měsíců. Po návratu z vězení se zapojila do ilegálních aktivit KSČ. V únoru 1941 byla společně s mužem opět zatčena. Manžel byl popraven, ona deportována do koncentračního tábora Ravensbrück. Zde byla až do konce války.[4][5]
Po návratu do vlasti se stala opět profesionální funkcionářkou KSČ v Praze, kde vedla ženský odbor. Stala se členkou Zemského národního výboru a působila v propagační komisi Ústředního národního výboru města Prahy.[4] V parlamentních volbách v roce 1946 byla zvolena poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ. Setrvala zde do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byla zvolena do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. V parlamentu zasedala až do své smrti v roce 1949. Pak ji nahradila Marie Šplíchalová.[6][7]
Zastávala i významné stranické funkce. VIII. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústředního výboru Komunistické strany Československa. IX. sjezd KSČ ji potvrdil ve funkci.[8] 1. července 1949 byla jmenována zástupkyní ministra ochrany práce a sociální péče. Z její iniciativy došlo k přijetí zákona na ochranu matek. Zasloužila se rovněž o vybudování prvního československého závodu na výrobu penicilinu. V roce 1955 po ní bylo pojmenováno náměstí v Brumově-Bylnici a v roce 1956 byla na jejím rodném domě odhalena pamětní deska.[5]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matylda Synková [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Hana Konečná. encyklopedie.plzen.eu [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
- ↑ Otto Synek - Česko-slovenský politik. www.ottosynek.sk [online]. [cit. 2024-10-04]. Dostupné online.
- ↑ a b 35. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
- ↑ a b Matylda Synková-Matoušková [online]. knihovna-brumov.byl.cz [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
- ↑ Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-01-13]. Dostupné online.
