Wikipedie

Masečník kulovitý

Masečník kulovitý neboli tloustnice kulovitá (Sarcosoma globosum (Schmidel) Casp. 1891) je velmi vzácná jarní vřeckovýtrusná houba, v České republice pravděpodobně vyhynulá, nezvěstná od 60. let 20. století. Je navržena k ochraně v evropském měřítku jakožto jeden ze 33 druhů makromycetů doporučených k zahrnutí do Bernské konvence.

Jak číst taxoboxMasečník kulovitý
alternativní popis obrázku chybí
Masečník kulovitý
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenívřeckovýtrusné (Ascomycota)
PododděleníPezizomycotina
TřídaPezizomycetes
Řádřasnatkotvaré (Pezizales)
Čeleďmasečníkovité (Sarcosomataceae)
Rodmasečník (Sarcosoma)
Binomické jméno
Sarcosoma globosum
(Schmidel) Casp. 1891
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma

editovat

Vzhled

editovat
 
Mladší plodnice

Makroskopický

editovat

Plodnice dosahuje 30–60[2] (80) milimetrů v průměru a asi 60-120 milimetrů na výšku. Během vývoje se její tvar výrazně mění. Zpočátku je kulovitá až válcovitá, později soudečkovitá a postupně se zplošťuje. Povrch má vrásčitý (úměrně stáří), temně hnědý, sametový. Na vrcholu nese kruhovitou mírně prohloubenou černou plodní misku s theciem.[3]

Dužnina je rosolovitá, vodnatá, šedě zbarvená. Uvnitř plodnice uzavírá značné množství tekutiny, která slouží jako zásobárna vláhy pro dokončení vývoje plodnice. Jedna plodnice obsahuje 35–60 ml této tekutiny, která má pH 5,8. Jejím vyčerpáváním se výška plodnice snižuje, přičemž plodní miska roste a v závěrečném stádiu může překrývat celou plodnici, která má již více-méně plochý diskovitý tvar. Plodnice jsou tvořeny zhruba z 99 % vodou. Kavina uvádí, že exemplář o rozměrech 70 × 85 milimetrů dosahoval hmotnosti 211 gramů.[3]

Mikroskopický

editovat

Povrch parathecia kryjí chlupy dosahující 85–100 × 10–12 μm, které jsou tvořené 3-4 buňkami. Thecium je dlouho sterilní, tvořené paralelně sestavenými 5 μm silnými hyfami. Později tvoří 400–425 μm dlouhá a 12–16 μm široká vřecka, která v době zralosti dosahují 480–500 × 16–18 μm. Uzavírají 8 hyalinních výtrusů elipsoidního tvaru o rozměrech 29–32 × 7–12 μm. Parafýzy jsou nevětvené, hnědé, článkované, ke konci mírně kyjovité, 5-8 μm široké.[3]

Výskyt

editovat
 
Skupina plodnic v mechu

Saprotrof[4] rostoucí ve vlhkých starých smrkových lesích.[3] Plodnice jsou částečně zanořené v hrabance nebo vlhkém mechu, jako je například travník Schreberův (Pleurozium schreberi) nebo pérovec hřebenitý (Ptilium crista-castrensis).[3] Autoři nejsou jednotní co do požadavku na půdní podloží – Kavina u českých nálezů z první čtvrtiny 20. století uvádí výrazně kyselou půdní reakci (pH 3,6 až 3,8[3]), zatímco popisy recentních severoevropských nálezů ukazují spíše na půdy neutrální až vápnité. Fruktifikuje někdy již od poloviny února, obvykle od poloviny března do poloviny května, v severských oblastech později.[3]

Rozšíření

editovat

Roste v Evropě, Asii a Severní Americe. Na území současné České republiky byl objeven v dubnu 1880 profesorem Josefem Velenovským v okolí Čekanice u Blatné.[3] Poslední známý nález byl učiněn roku 1966 nebo 1967[2] v okolí Ostojkovic na Dačicku.[4] Během této éry byly publikovány lokality z oblasti stávajícího Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Vysočiny, Středočeského kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje a Ústeckého kraje. Známý byl i ze Slovenska.

Záměna

editovat

Masečník kulovitý je kombinací svého vzhledu, ekologie a doby výskytu natolik unikátní, že záměna není příliš pravděpodobná. Vzdáleně podobné jsou:

  • klihatka černá (Bulgaria inquinans) – vytváří menší plodnice rostoucí na mrtvém dřevu listnáčů (dub, habr aj.)
  • urnička pohárová (Urnula craterium) – duté negelovité plodnice rostoucí na mrtvém dřevu listnáčů (habr, jilm, líska aj.)
  • baňka velkokališná (Sarcosphaera coronaria) – křehké duté plodnice, vně světlé, uvnitř fialové

Ochrana

editovat

Masečník kulovitý je zahrnutý v červených knihách a seznamech 12 evropských zemí. Za pravděpodobně vyhynulý či regionálně vyhynulý (?EX/RE) je považován v České republice, Litvě, Německu a na Slovensku. Kriticky ohrožený (CR) je v Arménii, Lotyšsku a Norsku. Ohrožený (E) je v Polsku. Za zranitelný (VU) je považovaný ve Švédsku a za téměř ohrožený (NT) ve Finsku. V Rusku (Leningradské oblasti) je klasifikovaný stupněm 2 a na Ukrajině jako vzácný (rare).[1] Figuruje v kandidátní listině evropského červeného seznamu a mezi 33 druhy doporučenými k mezinárodní ochraně v rámci Bernské konvence.[5][6] Ve 3 evropských zemích je chráněn zákonem.[6]

Je uveden v Červené knize ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů SR a ČR jako Kriticky ohrožený druh (E)[2] a v Červeném seznamu hub (makromycetů) České republiky jako pravděpodobně vyhynulý druh (?EX).[4] Od 80. let jsou vycházejí v mykologických a přírodovědných periodicích články vyzývající ke znovuobjevení této houby. V roce 1982 byla v Mykologickém sborníku publikována výzva Bohumila Plánského, který doporučoval případný nález doložit exsikátem nebo fotografií.[7] V roce 1993 vydal další výzvu František Kotlaba v Mykologických listech. Doporučil, aby v případě nálezu alespoň pěti plodnic byly jedna až dvě použity jako doklad a uloženy v herbáři. [8] Případný nález je vhodné obratem hlásit nejbližšímu mykologickému pracovišti.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. ↑ a b c KOTLABA, František, a kolektiv. Červená kniha 4: ohrozených a vzácnych druhov rastlín a živočíchov SR a ČR. Bratislava: Príroda, 1995. 220 s. ISBN 80-07-00735-0. Kapitola Mäsovec guľatý, s. 38. (slovensky) 
  3. ↑ a b c d e f g h KAVINA, Karel. Příspěvek k biologii a morfologii Sarcosoma globosum (SCHMIDEL) REHM.. In: VELENOVSKÝ, Josef. Mykologia. Praha: Československý Klub mykologický v Praze, 1929. Ročník VI. S. 105–113.
  4. ↑ a b c SVRČEK, Mirko. Sarcosoma globosum (Schmidel: Fr.) Casp.. In: HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. Archivováno 9. 1. 2021 na Wayback Machine.
  5. ↑ European Council for the Conservation of Fungi. European Red List of endangered macrofungi. Red List candidates [online]. European Council for the Conservation of Fungi, 2008 [cit. 2017-01-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b DAHLBERG, Anders; CRONEBORG, Hjalmar. 33 threatened fungi in Europe [online]. Swedish Species Information Centre, 2003 [cit. 2017-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-06. (anglicky) 
  7. ↑ PLÁNSKÝ, Bohumil. Hledáme naleziště vzácné houby v Československu. In: Jiří Hlaváček. Mykologický sborník. Praha: Československá mykologická společnost, 1982. Ročník LIX. S. 137.
  8. ↑ KOTLABA, František. Pátrejme po masečníku kulovitém - Sarcosoma globusum. In: ANTONÍN, Vladimír. Mykologické listy. Praha: ČVSM, 1993. Dostupné online. Číslo 49. S. 8.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Masečník_kulovitý&oldid=23859007“