Martin Aschenbrenner
Martin Aschenbrenner (* 1968 Česká Lípa) je učitel na gymnáziu, publicista a historik. Je autorem 7 knih, zaměřujících se na historii (většinou na historii Českolipska a Liberecka).
| Mgr. Martin Aschenbrenner | |
|---|---|
| Narození | 1968 (55–56 let) Česká Lípa  Česko |
| Povolání | Učitel, publicista, historik |
| Národnost | česká |
| Stát | Česko |
| Vzdělání | magisterské |
| Žánr | literatura faktu, literatura naučná, cestopisy, místopisy, historie |
| Témata | regionální dějiny, dějiny a školství |
| Významná díla | Zámky okresu Česká Lípa
Poslední Habsburkové na Zákupsku Dvůr císaře Ferdinanda Dobrotivého a císařovny Marie Anny v Čechách (1848-1884) Společná cesta Čechů a Němců ve Svoru Interiéry hradů a zámků v Libereckém kraji a historie jejich zpřístupňování |
 oficiální stránka | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatMládí - počátky zájmu o historii
editovatOd útlého věku měl Martin Aschenbrenner zájem o historii a architekturu, což se projevovalo při návštěvách hradů a zámků s rodiči. Avšak hlubší zájem o dějiny se u něj rozvinul až během základní školy, kde se zásadním způsobem projevil vliv učitele dějepisu Jana Hottmara, který vyučoval Aschenbrennera v sedmé třídě.
Rodina Martina Aschenbrennera pravidelně navštěvovala babičku, a při těchto cestách míjeli zámek v Zákupech, který byl od jeho sedmi let kvůli rekonstrukci uzavřen.
Zámek Zákupy a studia
editovatKdyž se Aschenbrenner blížil dospělosti, byl zámek v Zákupech znovu otevřen. Shodou okolností se autor druhou sezónu po jeho otevření přihlásil na brigádu jako průvodce, což se pro něj stalo fascinující zkušeností. Pět sezón pracoval jako průvodce a dalších patnáct let docházel na zámek příležitostně, kde vypomáhal a konzultoval historii a vybavení zámku s kastelánkou a dalšími zájemci. Pod vlivem kastelánky začal autor podrobněji studovat historii zámku.
Studium a začátek odborného výzkumu
editovatMartin Aschenbrenner vystudoval učitelství – dějepis a češtinu, přesto původně nepředpokládal, že by se věnoval hlubšímu historickému bádání. Kolem roku 2000 však začal navštěvovat archivy a zaměřovat se na studium historické literatury. Postupně se zdokonalil ve čtení starých písem a osvojil si německý jazyk, což mu umožnilo přístup k archivním dokumentům. Svá zjištění začal publikovat v místním vlastivědném sborníku Bezděz, kde přispívá dosud. Některé z jeho prací vyšly i jako samostatné brožury nebo knihy, obvykle vydávané vlastním nákladem.
Změna vedení a vztah s kastelánkou
editovatPo několika letech, kdy se Aschenbrennerem doporučované úpravy a průzkumy setkaly s kladnou odezvou, došlo ke změně situace. Kastelánka začala být prací unavená a postupně ztrácela o svou činnost zájem. Navíc došlo k zásadní změně, kdy zámek přešel pod správu Národního památkového ústavu (NPÚ). Martin Aschenbrenner měl konflikty s některými jeho pracovníky, zejména s tehdejším ředitelem územního odborného pracoviště v Liberci, nyní ředitel územní památkové správy na Sychrově, Dr. Kadlecem, a také se zaměstnancem NPÚ, V. Tréglem.
Zklamání z dalšího vývoje
editovatMartin Aschenbrenner měl v plánu, po odchodu kastelánky, ucházet se o její pozici, aby mohl realizovat své vize na rekonstrukci zámku podle historických pramenů z doby císaře Ferdinanda. Nicméně budoucí kastelán použil spoustu Aschenbrennerových nápadů, a proto podle vlastních slov tam nebyl žádoucí. Pracovníci NPÚ se údajně rozhodovali pouze podle vlastních preferencí, ačkoliv některé zásahy neměly historický podklad a v některých případech byly jeho nápady použity neodborně. Výsledkem bylo dílo, které podle jeho názoru neodpovídalo historické skutečnosti. Martin Aschenbrenner pociťoval zklamání nad přístupem vedení a jejich tendencí upřednostňovat vlastní interpretace a úpravy, často na úkor historické přesnosti.
Současnost
editovatAktuálně je Martin Aschenbrenner učitelem dějepisu a českého jazyka na českolipském gymnáziu. Působí zde také jako výchovný poradce. Poslední knihou, kterou vydal je kniha s názvem Zámky okresu Česká Lípa (2022). Vytvořil si také vlastní webovou stránku, kde prezentuje svou práci a kde také nabízí svou knihu vydanou vlastním nákladem. Tato platforma má sloužit jako doklad o autorově odborné práci, kterou věnoval historii zámku a jeho okolí.
Knihy
editovat- Interiéry hradů a zámků v Libereckém kraji a historie jejich zpřístupňování (1970, Národní památkový ústav) – Je autorem pouze jedné části pojednávající o zámku Sychrov. Více o knize
- Poslední Habsburkové na Zákupsku (2006, Vega-L) – Kniha je zaměřena hlavně na posledního českého krále Ferdinanda V., ale obsahuje i rekonstrukci úprav zámku Zákupy. Více o knize
- Příběhy z Českolipska (2010, Grimmus) – Skutečné příběhy českolipských osob od 13. do 20. století. Více o knize
- Příběhy z Českolipska II. (2014, Město Česká Lípa + Grimmus) - Skutečné příběhy českolipských osob od 13. do 20. století. V druhém díle těchto příběhů dostali prostor hlavně umělci a vědci. Více o knize
- Dvůr císaře Ferdinanda Dobrotivého a císařovny Marie Anny v Čechách (1848-1884) (2015, vlastním nákladem) – Tato kniha je věnována osobnosti císaře Ferdinanda V. Konkrétně jeho životu v Čechách a fungování císařova dvora a popis jednotlivých dvorních zaměstnanců včetně jejich povinností a sociálního zabezpečení. Publikace doplněná fotografiemi a historickými dokumenty je určena pro odborníky i pro širší okruh čtenářů se zájmem o Habsburky. Více o knize
- Společná cesta Čechů a Němců ve Svoru (2020, Obec Svor) – Kniha mapuje historické soužití Čechů a Němců v obcích Svor a Rousínov s využitím archivních materiálů z různých českých institucí. Jedná se o první komplexní zpracování dějin obce Svor a jejího historického panství. Více o knize
- Zámky okresu Česká Lípa (2022, vlastním nákladem) - Kniha o zámcích Českolipska přináší podrobné informace o jejich historii, stavebním vývoji a širším kontextu, což doplňuje rodokmeny, mapkou panství a slovníčkem pojmů. Více o knize
