Seznam vládců Moravy

seznam na projektech Wikimedia
(přesměrováno z Markrabě moravský)

Seznam vládců Moravy zahrnuje chronologický výčet moravských knížat, markrabat a zemských prezidentů, případně představitelů vyšších celků, jejichž součástí Morava byla. Seznam obsahuje všechny známé panovníky od roku 623, předchozí vládci jsou uvedeni na stránce Seznam germánských vládců na území Česka a Slovenska. Pro podrobné informace viz také článek Dějiny Moravy.

Moravská orlice (iluminace z roku 1459)
Znak Markrabství moravského

Na počátku dějin vystupuje Morava jako samostatné Moravské knížectví začleněné mezi lety 623 až 658 do Sámova kmenového svazu, prvním známým knížetem je roku 830 Mojmír I., který dal jméno dynastii Mojmírovců vládnoucí na Moravě s krátkou přestávkou až maďarských nájezdů roku 906.

Poté nastává tzv. temné období, ze kterého existuje pouze minimum informací o politických poměrech na Moravě. Záznamy byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogennetose však ukazují, že Moravské knížectví existovalo i tehdy, ať už byli jeho panovníci podřízeni Maďarům, či nikoli. Každopádně v první polovině 11. století se Morava ocitla postupně pod nadvládou Českého knížectví a Polska. Roku 1029 ji však dobývá český kníže Oldřich a uděluje ji svému synu Břetislavovi I., který ji následně rozdělí mezi své syny do tří údělů. Ačkoli je tím Morava po dalších asi 150 let rozdělena do tří celků, vystupuje v evropské politice vždy jako jednotný celek, poměry na Moravě navíc často ovlivňoval český kníže.

Postavení Moravy výrazně upevnil roku 1182 Konrád II. Ota, který znovu sjednotil úděly a pro centrálního moravského vládce získal markraběcí titul. Markrabství moravské se stalo po boku Čech součástí Svaté říše římské. Sesterské postavení Čech a Moravy upevnil ve 14. století římský císař, český král a moravský markrabě Karel zavedením soustátí zemí koruny české, i přesto měly zpočátku Čechy a Morava stále odlišné panovníky. V období habsburské nadvlády se země koruny české ocitly pod správou z Vídně, rakouští panovníci si však stále ponechávali tituly českého krále a moravského markraběte.

Moravské markrabství zaniklo roku 1918, kdy se Morava stala jednou ze zemí nově vzniklého Československa. Až do roku 1948 měla Morava v jeho rámci vlastní představitele v čele se zemským prezidentem. Komunistická diktatura zemské zřízení zrušila a moc ve státě se centralizovala do Prahy. Země nebyly obnoveny ani po sametové revoluci.[1]

Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Sámo   623–658 Franský kupec, vládce slovanského kmenového svazu, tzv. Sámovy říše. Sjednotil pod svou vládou středoevropské slovanské národy a státy včetně již existujícího Moravského knížectví. Po jeho smrti se svaz rozpadnul, Moravské knížectví však existovalo pravděpodobně nadále, jeho panovníky však neznáme až do roku 830, kdy se objevuje Mojmír I.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Mojmírovci Mojmír I.   830?–846 Prvním historicky známý moravský vládce, zakladatel dynastie Mojmírovců.
Rostislav   846–870 Synovec Mojmíra I.. V roce 846, pravděpodobně po Mojmírově smrti, byl na velkomoravský stolec dosazen Ludvíkem Němcem, panovníkem východofranské říše.
Svatopluk I.   870–871 Svatopluk krátce na trůně, před uvězněním.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Vilémovci Vilém II. Traungavský + Engilšalk I. Hornopanonský 871–872 Svatopluk si dělal nároky na trůn. Byl však uvězněn Karlomanem II. a na Moravě vládla franská markrabata Vilém II. a Engilšalk,[2] Morava se stala markrabstvím Východofranské říše
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Mojmírovci Slavomír 872–873 Proti Vilémovi a Engilšalkovi vzniklo vojenské povstání, které vedl kněz Slavomír, Svatoplukův příbuzný. Slavomír se stal na čas knížetem. Karloman poslal své vojsko na Moravu v čele se Svatoplukem, který se ale dal na Moravskou stranu a vojsko Franků porazil.[2]
Svatopluk I.   873–894 Synovec Rostislava. Pátý a nejvýznamnější panovník Velkomoravské říše, v některých historických pramenech označován za krále.
Mojmír II.   894–906 Syn Svatopluka I. Po roce 906 o Mojmírovi II. historické prameny mlčí, předpokládá se tedy, že zemřel právě toho roku.
Mojmír II. + Svatopluk II. ???–906 Svatopluk II. na krátký čas bratrovým spoluvládcem. Po vyvrácení Velké Moravy Maďary roku 906 načas mizí téměř veškeré písemné zprávy o Moravě. Žádný domácí pramen není znám a cizí historici si v bouřlivých zvratech doby mocensky nevýznamné Moravy nevšímali. Některé prameny však zachované jsou a dle nich je možné, že se na Moravě zachovala i státní i církevní organizace.[3] V období následujících několika desetiletí (asi 906–955) Morava zřejmě tvořila nárazníkové území mezi Čechami a kočovnými Maďary, ovládané patrně několika místními vládci, o nichž však nic nevíme. Vládce Moravy byl zmíněn jenom jednou (nebyl jmenovaný), a to ve spisu Konstantina VII. Porfyrogenntéta O ceremoniích byzantského dvora.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Boleslav I.   955–972 Po polovině 10. století došlo k vzestupu přemyslovských Čech a jejich expanzi na východ. Boleslav I. dobyl část území Moravy, konkrétně Olomoucko, které se stává na čas součástí Čech.
Boleslav II.   972–999
Boleslav III.   999–1002
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Piastovci Boleslav Chrabrý   1003–1025 Asi v roce 1002 obsadily Moravu polské vojenské posádky Boleslava Chrabrého, Moravané pak v následujících dekádách vojensky Chrabrého podporovali v jeho válkách s Říší.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Piastovci Boleslav Chrabrý   1025 v roce 1025 dostává Boleslav Chrabrý královský titul
Měšek II. Lambert   1025–1029 Pokračuje v polské správě Moravy. Roku 1029 je Morava dobyta českým knížetem Oldřichem a jeho syn Břetislav ji dostává do správy jako samostatný moravský kníže.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Břetislav I.   1029–1033 V roce dobytí Moravy mu jeho otec Oldřich svěřil její správu. Roku 1033 uprchl před otcem do ciziny, zřejmě protože na knížecím stolci podporoval strýce Jaromíra.
Oldřich I.   1033–1034 Přímá vláda českého knížete.
Břetislav I.   1034–1049 Moravský kníže Břetislav se stal i českým knížetem, Moravu si ponechal ve své moci. Na konci svého života určil, že nejstarší z jeho potomků bude vládnout z Prahy celé zemi (tzv. seniorát) a mladší synové získají území na Moravě. Morava tak byla rozdělena na brněnský a olomoucký úděl; z brněnského se později vydělil úděl znojemský.
Spytihněv II.   1049–1054 Ujímá se vlády na pět let před rozdělením Moravy.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Konrád I.   1054–1056 Syn Břetislava I. Spytihněv II. ho povolal ke dvoru a zrušil úděly.
Spytihněv II.   1056–1061 Vládne jako český kníže.
Konrád I. Brněnský   1061–1092 Podruhé. Český kníže Vratislav II. vrátil bratrům úděly.
Oldřich Brněnský   1092–1099 Syn Konráda I. Uprchl před Břetislavem II.
Bořivoj II.   1099–1100 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
Oldřich Brněnský   1100–1113 Podruhé
Vladislav I.   1113–1115 Vládne jako český kníže.
Soběslav I.   1115–1123 Syn krále Vratislava II., budoucí český kníže.
Ota II. Olomoucký   1123–1125 Také kníže olomouckého údělu. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
Vratislav Brněnský   1125–1129 Syn Oldřicha Brněnského
Soběslav I.   1129–1130 Vládne jako český kníže.
Vratislav Brněnský   1130–1156 Podruhé.
Konrád II. Znojemský   1156–1161 Také znojemský údělník.
Vladislav II.   1161–1172 Vládne jako český kníže.
Bedřich   1172–1173 Také český kníže.
Václav II.   1173–1179 Také český kníže.
Konrád II. Ota   1179–1182 Také kníže znojemského údělu a český kníže.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Vratislav II.   1054–1056 Syn Břetislava I. Z údělu utekl před starším bratrem Spytihněvem II.
Spytihněv I.   1056–1057 Vládne jako český kníže.
Vratislav II.   1057–1061 Podruhé. Roku 1061 se po Spytihněvově smrti stal českým knížetem jako Vratislav II.
Ota I. Olomoucký 1061–1087 Syn Břetislava I.
Boleslav 1087–1091 Král Vratislav II. svěří olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi. Práva Otových potomků naopak bránil Konrád I. Brněnský.
Svatopluk I. + Ota II. Olomoucký 1091–1107 Synové Oty I. Olomouckého, zpočátku za ně vládla jejich matka Eufémie Uherská.
Ota II. Olomoucký 1107–1110 Pokračuje bez bratra.
Vladislav I. 1110–1113 Vládne jako český kníže
Ota II. Olomoucký 1113–1126 Podruhé. Nárokoval si český knížecí stolec, ale zemřel v bitvě u Chlumce.
Václav Jindřich Olomoucký 1126–1130 Syn Svatopluka Olomouckého
Soběslav I. 1130–1135 Vládne jako český kníže.
Lupolt Olomoucký 1135–1137 Syn knížete Bořivoje II.
Vladislav Olomoucký 1137–1140 Syn Soběslava I. Otec mu svěřil Olomoucko, chtěl tak potvrdit úmysl udělat Vladislava svým nástupcem v Praze.
Ota III. Dětleb 1140–1160 Syn Oty II. Olomouckého
Vladislav II. 1160–1162 Vládne jako český kníže.
Bedřich 1162–1173 Syn Vladislava II., kníže Čech.
Oldřich 1173–1177 Syn Soběslava I. Pomohl bratrovi Soběslavovi II. na knížecí stolec a ten mu svěřil Olomoucko.
Václav II. 1177–1179 Syn Soběslava I., budoucí kníže. Od bratra Soběslava II. získal olomoucký úděl a později i brněnský. V roce 1179 utekl před knížetem Bedřichem.
Přemysl Otakar I. 1179–1182 Také český kníže a král.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Konrád I. Brněnský   1054–1055 Také brněnský kníže.
Ota I. Olomoucký 1055–1056 Syn knížete Břetislava I.
Spytihněv I.   1056–1061 Vládne jako český kníže.
Konrád I. Brněnský   1061–1092 Syn knížete Břetislava I.
Litold Znojemský 1092–1099 Syn Konráda I. Brněnského, rozdělení údělu mezi Konrádovy syny.
Bořivoj II. 1099–1101 Bratr Břetislava II., ten ho pověřil správou Moravy. Budoucí kníže.
Litold Znojemský 1101–1112 Podruhé.
Oldřich Brněnský   1112–1113 Litoldův bratr, po jehož smrti úděl zdědil, ale přežil ho jen o rok.
Soběslav I.   1113–1123 Syn krále Vratislava II., bratr Vladislava I., pozdější kníže.
Konrád II. Znojemský   1123–1128 Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
Soběslav I.   1128–1134 Vládne jako kníže Čech.
Konrád II. Znojemský   1134–1161 Syn Litolda Znojemského, v letech 1128–1134 vězněn knížetem Soběslavem.
Konrád II. Ota   1161–1182 Syn Konráda II., 11821189 markrabě.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Konrád II. Ota   1182–1189 První markrabě, od roku 1189 český kníže.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Spytihněv Brněnský + Svatopluk Jemnický 1189–1192
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Vladimír Olomoucký + Břetislav Olomoucký 1189–1192 Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Konrád II. Ota   1189–1192 Syn Konráda II., 11821189 markrabě.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Vladislav Jindřich   1192–1194 Bratr krále Přemysla Otakara I.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Spytihněv Brněnský + Svatopluk Jemnický 1194–1198
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Vladimír Olomoucký + Břetislav Olomoucký 1189–1192 Syn Oty III. Dětleba, úděl jim svěřil Konrád Ota poté, co se stal českým knížetem.
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Jindřich Břetislav   1194–1197
Dynastie Jméno Portrét Vláda Poznámky
Přemyslovci Vladislav Jindřich   1197–1222 Bratr krále Přemysla Otakara I.
Vladislav   1222–1227 Syn krále Přemysla Otakara I.
Přemysl   1227–1239 Nejmladší syn krále Přemysla Otakara I.
Vladislav   1239–1247 Prvorozený syn krále Václava I., krátce také rakouský vévoda.
Přemysl Otakar II.   1253–1278 Druhorozený syn krále Václava I., po smrti bratra převzal jeho úděl. Od roku 1251 rakouský vévoda, od roku 1253 český král. Po nástupu Přemysla Otakara II. na trůn byli čeští králové vládci Moravy, ponechávali si titul markraběte. Po jeho smrti v bitvě na Moravském poli na několik let Moravu ovládl Rudolf I. Habsburský.
Habsburkové Rudolf I. Habsburský   1278–1283 Zabral na pět let Moravu, roku 1283 ji uděluje svému zeti Václavovi.
Přemyslovci Václav II.   1283–1305 Syn Přemysla II., šestý český král (korunován 1297). Také polský král (korunován roku 1300). Pro syna získal i uherský trůn.
Václav III.   1305–1306 Syn Václava II., sedmý český král. V letech 13011304 byl uherským králem jako Ladislav V. Jeho smrtí skončilo více než 400 let vlády Přemyslovců v Čechách.
Menhardovci Jindřich Korutanský   1306 Manžel Anny Přemyslovny, sestry Václava III. Měsíc po jeho volbě za krále se ale objevila vojska Rudolfa, syna římského krále Albrechta I., a Jindřich s Annou uprchli.
Habsburkové Rudolf Habsburský   1306–1307 Syn Albrechta I. Habsburského. Dokázal si získal podporu části panstva sliby (i úplatky), ale zemřel při obléhání hradu jednoho z rebelujících pánů, Bavora III. ze Strakonic.
Menhardovci Jindřich Korutanský   1307–1310 Podruhé na trůně. Jindřich nebyl schopný panovník a část panstva požádala o pomoc římského krále Jindřicha VII. – jeho syn Jan se měl oženit s Eliškou Přemyslovnou.
Lucemburkové Jan Lucemburský   1310–1333 Syn Jindřicha VII. V Janovi se protnuly tři nástupnické principy: uznala jej česká šlechta, otec mu udělil Čechy v léno a oženil se s dědičkou českých zemí Eliškou Přemyslovnou. Jan nezískal k zemi vztah, přesto rozšířil území království. Jan Lucemburský udělil vládu na Moravě svému synovi Karlovi, čímž ukončil dlouholeté splynutí titulu moravského markraběte s osobou českého krále.
Karel IV.   1333–1349 Budoucí Karel IV. Prvorozený syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. Udělením titulu markraběte otec legitimizoval jeho postavení v království.
Jan Jindřich   1349–1375 Mladší bratr Karla IV., v roce 1349 mu Karel udělil v léno Moravu.
Jan Soběslav Lucemburský + Prokop Lucemburský + Jošt Moravský   1375–1380 Prokop stejně jako jeho bratr Jan Soběslav složili slib lenní poslušnosti nejstaršímu bratrovi Joštovi a podrželi si tak markraběcí titul i majetek.
Prokop Lucemburský + Jošt Moravský   1380–1405 Po úmrtí Jana Soběslava, vládne Jošt pouze s bratrem Prokopem.
Jošt Moravský   1405–1411 Po smrti Prokopa vládne Jošt sám. Také v čele Svaté říše římské.
Václav IV.   1411–1419 Syn Karla IV., český král. Moravským markrabětem se stal po smrti Jošta. Jeho moravská vláda se omezila víceméně na jmenování úředníků, za Václavovy vlády se na Moravě začalo šířit z Čech husitství.
Zikmund Lucemburský   1419–1423 Syn Karla IV., mladší Václavův bratr a dědic.
Habsburkové Albrecht II. Habsburský   1423–1439 Zikmundův zeť. Jeho tchán mu udělil Moravu v léno. Po jeho smrti se stal i jeho dědicem. V období husitských válek byl titul markraběte (stejně jako českého krále) často předmětem rozporů, po smrti Albrechta nastává v Čechách a na Moravě čtrnáctileté interregnum (bezvládí).
Ladislav Pohrobek   1453–1457 Syn Albrechta II., po období interregna uznán českým králem.
Páni z Kunštátu a Poděbrad Jiří z Poděbrad   1458–1469 Vládne jako český král.
Hunyadyové Matyáš Korvín   1469–1490 Uherský král. Postavil se do čela křížové výpravy proti Jiřímu z Poděbrad. Byl poražen a zajat u Vilémova roku 1469 a slíbil konec války. Místo toho se však nechal v Olomouci zvolit českou katolickou šlechtou a městy protikrálem - a po Jiříkově smrti a nerozhodných bojích s Vladislavem Jagellonským se nakonec stal vládcem vedlejších zemí Koruny české (a titulárním č. králem).
Jagellonci Vladislav Jagellonský   1490–1516 Syn Kazimíra IV., český král od roku 1471, resp. 1478. Vladislava ovšem Morava uznala za panovníka až po smrti Matyáše Korvína v roce 1490. Od roku 1490 také uherský král. Po dlouho let se vlády opět ujímají čeští králové.
Ludvík Jagellonský   1516–1526 Syn Vladislava Jagellonského. Otec ho nechal korunovat již roku 1508 za uherského krále a o rok později za krále českého. Zemřel v bitvě u Moháče, čímž vymřela česko-uherská větev rodu.
Habsburkové Ferdinand I. Habsburský   1526–1564 Vnuk císaře Maxmiliána I., manžel Anny, sestry Ludvíka Jagellonského. Také římskoněmecký císař a uherský král. Nebral ovšem do úvahy tradice samostatnosti českého státu a Uherska.
Maxmilián II. Habsburský   1564–1576 Syn Ferdinanda I. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Rudolf II.   1576–1608 Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král.
Matyáš Habsburský   1608–1619 Syn Maxmiliána II, římskoněmecký císař, český a uherský král. V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou; českým králem byl od roku 1611. Poté vládli Moravě vždy čeští králové.
Ferdinand II. Štýrský   1619 Matyášův bratranec. Jeho bratranec neměl potomky, a tak byl Ferdinand ještě za jeho života v roce 1617 korunován českým králem.
Wittelsbachové Fridrich Falcký   1619–1620 Falcký kurfiřt, který projevoval sympatie k českým protestantským stavům. Zvolen králem byl ale až v době, kdy bylo stavovské povstání v defenzivě.
Habsburkové Ferdinand II. Štýrský   1620–1637 Vrátil Čechy a Moravu do vlastnictví Habsburků. Potlačil české stavovské povstání.
Ferdinand III. Habsburský   1637–1657 Syn Ferdinanda II. Také císař římský a král uherský. Pokračoval v českých zemích v rekatolizaci a posilování absolutistické moci, ovšem už mírnějšími prostředky.
Leopold I.   1657–1705 Syn Ferdinanda III. Také římskoněmecký císař a uherský král.
Josef I. Habsburský   1705–1711 Syn Leopolda I. Již v dětských letech byl korunován uherským (v roce 1687) a římskoněmeckým králem (r. 1690). Českým králem Josef ovšem korunován nebyl.
Karel VI.   1711–1740 Syn Leopolda I. Také římský císař a uherský král. Snažil se pragmatickou sankcí zajistit dědictví nejstarší dceři Marii Terezii.
Marie Terezie   1740–1780 Dcera Karla VI. Jediná vládnoucí česká královna. Také královna uherská. O dědictví musela bojovat s Karlem VII. (kurfiřtem bavorským), roku 1743 se nechala korunovat českou královnou.
Habsburko-lotrinkové Josef II.   1780–1790 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král, reformátor.
Leopold II.   1790–1792 Syn Marie Terezie. Také římský císař a uherský král. Na rozdíl od bratra se nechal českým králem korunovat.
František I. Rakouský   1792–1835 Syn Leopolda II. Také uherský král, římský císař (do 1806), poté rakouský císař (od 1804).
Ferdinand I. Dobrotivý   1835–1848 Syn Františka I. Také rakouský císař a uherský král. V roce 1848 byl odstaven od českého trůnu a abdikoval ve prospěch synovce Františka Josefa I.

Poslední korunovaný český král.

František Josef I.   1848–1916 Synovec Ferdinanda V. Také rakouský císař a uherský král. Českým zemím vládl více než 60 let, králem českým se ale korunovat nedal (ztroskotaly i myšlenky na trialistickou monarchii).
Karel I. 1916–1918 Rakouský císař Karel I., král uherský jako Karel IV. a král český Karel III. (králem českým se korunovat nedal). Rakousko-Uhersko se mu už zachránit nepodařilo, ačkoliv nabídl federaci. Po jeho smrti zaniká Moravské markrabství a Morava se stává součástí Československa jako samosprávná Země Moravská.
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Jan Černý   1918–1928 Jan Černý se stal moravským zemským prezidentem samosprávné Země Moravské v rámci nově vzniklého Československa. Kromě vlády na Moravě byl Jan Černý také několikanásobným Ministrem Vnitra ČSR a několikanásobným Předsedou vlády ČSR.
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Jan Černý   1928–1939 V roce 1928 se země Moravská a země Slezská spojily do země Moravskoslezské a Jan Černý byl opět zvolen zemským prezidentem.
Jaroslav Caha 1939–1941 Jaroslav Caha chvíli sloužil jako prezident země Moravskoslezské za Československa již bez Sudet, ale většinu své funkce vykonal za Protektorátu Čechy a Morava
Jaroslav Mezník   1941 Jaroslav Mezník se stal 2. zemským prezidentem země Moravskoslezské za Protektorátu Čechy a Morava. Však 7. listopadu 1941 byl Gestapem zatčen a o 7 dní později zemřel.
Karl Schwabe 1941–1945 JUDr. Karl Schwabe byl Moravskoslezský zemský viceprezident, kterým se stal již v roce 1939. K moci se dostal až po zatčení Jaroslava Mezníka. V roce 1946 byl Karl Schwabe popraven.
František Loubal 1945–1946 Spisovatel, publicista a historik. Předseda ZNV.
František Píšek 1946–1948 Předseda ZNV.
Karel Svitavský 1948 Předseda ZNV. Poslední představitel Moravy v jejích dějinách. V následujících letech Morava administrativně zaniká a je přímo podřízena vládě s prezidentem Československa a následně České republiky. Karel Svitavský se stal následně předsedou KNV v Brně.
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Klement Gottwald   1948–1953[7] První komunistický prezident. Komunisté po nástupu k moci roku 1948 zrušili zemské zřízení a Morava přestala jako svrchovaný administrativní celek existovat. Následně byl zaveden systém krajů, které jejichž hranice se nekopírovaly s někdejší česko-moravskou hranicí.
Antonín Zápotocký   1953–1957[7]
Antonín Novotný   1957–1960[7]
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Antonín Novotný   1960–1968
Ludvík Svoboda   1968–1975 Za jeho vlády bylo prosazeno federativní postavení českých zemí a Slovenska v rámci republiky. Morava však nadále zůstala součástí České republiky.
Gustáv Husák   1975–1989
Václav Havel   1989–1990
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Václav Havel   1990–1993
Jméno Portrét Vláda Poznámky
Václav Havel   1993–2003
Václav Klaus   2003–2013
Miloš Zeman   2013–2023
Petr Pavel   2023–dosud

Reference

editovat
  1. Komunisté zrušili samosprávu Moravy, aby zbořili tradice, říká historik. iDNES.cz [online]. 2019-02-11 [cit. 2021-01-28]. Dostupné online. 
  2. a b Čeští panovníci. www.cestipanovnici.estranky.cz [online]. [cit. 2018-08-19]. Kapitola Svatopluk I. Velkomoravský. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-19. 
  3. HAVLÍK, Lubomír Emil. Kronika o Velké Moravě. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-80-8561-706-1. 
  4. SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 43. 
  5. a b SCHELLE, Karel. Velké dějiny Zemí Koruny české. Tematická řada, Stát. Praha: Paseka, 2015. 649 s. ISBN 978-80-7432-652-3. S. 44. 
  6. a b Přehled zemských prezidentů Moravy. https://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-27]. 
  7. a b c NOLČ, Jiří. Čeští a slovenští prezidenti. Brno: CP Books, 2005. ISBN 80-251-0545-8. S. 6–8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat