Marie de Nemours

švýcarská princezna

Marie de Nemours, původně známá jako Marie Orleánsko-Longuevillská (5. března 1625, Paříž16. června 1707, Paříž), byla v letech 1694 až 1707 kněžnou z Neuchâtelu. Byla dcerou Jindřicha II. d'Orléans, vévody de Longueville, a Luisy Bourbonské. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla Orleánsko-Longuevillského v roce 1694 se stala suverénní kněžnou z Neuchâtelu, i když zůstala prominentní členkou francouzského královského dvora.

Marie Orleánská
vévodkyně z Nemours
Portrét
Portrét Hyacinthe Rigauda, 1705
Úplné jménoMarie Orleánská
Narození5. března 1625
Paříž, FrancieFrancie Francie
ÚmrtíPaříž, FrancieFrancie Francie
Sňatek22. května 1657
ManželJindřich II. Savojský, vévoda z Nemours
OtecJindřich II. Orleánský, vévoda z Longueville
MatkaLouise de Bourbon-Estouteville
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Byla potomkem Jana Orleánského, nemanželského syna Ludvíka I., vévody z Orléans, před svatbou byla známá jako mademoiselle de Longueville.

Sňatkem s Jindřichem Savojským se stala vévodkyní z Nemours. Pár se vzal 22. května 1657 v Trie. Vévodové z Nemours byli potomky savojských vévodů, kteří se usadili ve Francii v šestnáctém století, kde byli řazeni mezi princes étrangers.

V raném věku byla zapojena do první Frondy, v jejímž čele byli její otec a nevlastní matka Anna Jenovefa de Bourbon. V roce 1657 se provdala za Jindřicha II., vévodu z Nemours. Když roku 1659 zemřel a zůstala bezdětná, zbytek života strávila hlavně spory o dědictví se svou nevlastní matkou. Mezi její savojské neteře patřily Marie Johana, vévodkyně savojská, a Marie Františka, královna portugalská.

Vévodové z Longueville získali knížectví Neuchâtel sňatkem s Johanou Hachberksko-Sausenberkskou. Po smrti svého bratra Jana Ludvíka Karla Orelánského v roce 1694 se stala kněžnou z Neuchâtelu.

Dědictví

editovat

Zanechala zajímavé paměti, které vydal C. B. Petitot v Collection complete des memoires (1819–1829).

Byla múzou pro Muse historique Jeana Loreta (1650, 1660, 1665), sbírku týdenních gazette burlesque, které podávaly zprávy o pařížské společnosti a dvoře Ludvíka XIV. ve formě dopisů Marii Orleánsko-Longuevillské, které jsou považovány za raný příklad francouzské žurnalistiky.

Její bezdětná smrt v roce 1707, bez blízkých příbuzných, otevřela konflikt o její rozsáhlé dědictví.

Předkové

editovat
 
 
 
 
 
František, markýz z Rothelinu
 
 
Léonor Orelánský, vévoda de Longueville
 
 
 
 
 
 
Jacqueline de Rohan, markýza de Rothelin
 
 
Jindřich I. Orleánský, vévoda z Longueville
 
 
 
 
 
 
František Bourbonský
 
 
Marie de Bourbon
 
 
 
 
 
 
Adrienne d'Estouteville
 
 
Jindřich II. Orleánský, vévoda z Longueville
 
 
 
 
 
 
Federico II. Gonzaga, vévoda z Mantovy
 
 
Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers
 
 
 
 
 
 
Markéta Palaiologa
 
 
Kateřina Gonzagová
 
 
 
 
 
 
František I., vévoda z Nevers
 
 
Henrietta Klévská
 
 
 
 
 
 
Markéta Bourbonsko-La Marcheská
 
Marie Orleánská
 
 
 
 
 
Karel Bourbonský
 
 
Ludvík I. de Condé
 
 
 
 
 
 
Františka z Alençonu
 
 
Karel, hrabě ze Soissons
 
 
 
 
 
 
František Orleánský, markýz z Rothelinu
 
 
Františka Orleánsko-Longuevillská
 
 
 
 
 
 
Jacqueline de Rohan, markýza de Rothelin
 
 
Louise de Bourbon
 
 
 
 
 
 
Jiří II., hrabě de Montafié
 
 
Ludvík de Montafié, hrabě z Montafié
 
 
 
 
 
 
Blanche Orsiniová
 
 
Anne de Montafié
 
 
 
 
 
 
Ludvík de Coesme, baron z Lucé
 
 
Jana-Františka de Coeme, paní z Lucé a Bonnétable
 
 
 
 
 
 
Anna Jana de Pisseleu
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marie de Nemours na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Kněžna z Neuchâtelu
Předchůdce:
Jan Ludvík Karel
16941707
Marie de Nemours
Nástupce:
Fridrich I.