Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers

Ludvík Gonzaga
	jure uxoris vévoda z Nevers
Narození	18. září 1539; Mantova
Úmrtí	23. října 1595 (ve věku 56 let); Nesle
Manželka	Henrietta Klévská
Potomci	Kateřina Gonzaga; Marie Henrietta Gonzaga; Frederik Gonzaga; František Gonzaga; Karel I. Gonzaga
Rod	Gonzagové
Otec	Federico II. Gonzaga
Matka	Markéta Palaiologa
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Gonzaga (18. září 1539, Mantova – 23. října 1595, Nesle) byl italsko-francouzský voják, hodnostář a diplomat Francie.

Mládí

Ludvík se narodil v Mantově jako třetí syn mentorského vévody Federica II. Gonzagy a jeho manželky Markéty Palaiology. V deseti letech byl poslán do Paříže, aby zdědil jmění své babičky Anny z Alençonu, vdovy po markýzi Vilémovi IX. z Montferratu. Vstoupil do armády Jindřicha II. Francouzského a bojoval v bitvě u St. Quentinu (1557), v níž byl zajat Španěly.

Manželství a městský dům v Paříži

Ludvík de Nevers a jeho manželka.

4. března 1565 se pětadvacetiletý Ludvík oženil s o tři roky mladší Henriettou Klévskou, dědičkou vévodství Nevers a Rethelu. Následně byl znám jako vévoda z Nevers. V roce 1627 se stal jejich syn Karel vévodou z Mantovy a založil linii Gonzaga-Nevers. Karlův vnuk Karel II. Gonzaga prodal v roce 1659 tituly v Nevers a Rethelu kardinálu Mazarinimu.

Ludvík měl se svou manželkou pět dětí:

Kateřina Gonzaga (21. ledna 1568 – 1. prosince 1629)
Marie Henrietta Gonzaga (3. září 1571 – 3. srpna 1614)
Frederik Gonzaga (11. března 1573 – 22. dubna 1574)
František Gonzaga (17. září 1576 – 13. června 1580)
Karel I. Gonzaga (6. května 1580 – 20. září 1637)

V roce 1572 Ludvík zakoupil od francouzského krále Karla IX. Grand Nesle, starý městský dům východně od Tour de Nesle na Rive gauche Paříže. Nevers nechal dům zrekonstruovat a následně se budova stala známou jako Hôtel de Nevers. Přestože nebyl nikdy dokončen, byl současníky velmi obdivován. Neversův sekretář Blaise de Vigenère, význačný antikvář a historik umění, napsal, že dům měl klenbu, postavenou italskými dělníky, která byla větší než ta u Caracallových lázní. Ačkoli De Vigenère velikost pravděpodobně přehnal, musela být klenba velmi působivá a byla architektonickým prvkem, který byl v Paříži novinkou.

Pozdější život

Nevers se stal jedním z nejvýznamnějších patronů umění a věd v 16. století ve Francii. Podporoval výrobu fajánse ve vévodství Nevers, počínaje rokem 1588 pod vedením italských mistrů bratří Augustina, Baptisty a Dominika Conradových z Albisoly a Giulia Gambiny, který pracoval v Lyonu.

Nevers je také mnoha historiky považován za jednoho z dvořanů zodpovědných za masakr o Bartolomějské noci v roce 1572.

Nevers zemřel 23. října 1595 v Nesle.

Vývod z předků

Ludvík III. Gonzaga

Federico I. Gonzaga

Barbora Braniborská

František II. Gonzaga

Albrecht III. Bavorský

Markéta Bavorská

Anna Brunšvicko-Grubenhagensko-Einbecká

Ferdinand I. Ferrante

Eleonora Neapolská

Isabella z Chiaromonte

Ludvík Gonzaga

Jan Jakub z Montferratu

Bonifác III. z Montferratu

Johana Savojská

Vilém IX. z Montferratu

Fridrich II. z Vaudémontu

Markéta Lotrinská

Jolanda Lotrinská

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis Gonzaga, Duke of Nevers na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Gonzaga, vévoda z Nevers na Wikimedia Commons

Ludvík Gonzaga
jure uxoris vévoda z Nevers

Narození	18. září 1539 Mantova
Úmrtí	23. října 1595 (ve věku 56 let) Nesle
Manželka	Henrietta Klévská
Potomci	Kateřina Gonzaga Marie Henrietta Gonzaga Frederik Gonzaga František Gonzaga Karel I. Gonzaga
Rod	Gonzagové
Otec	Federico II. Gonzaga
Matka	Markéta Palaiologa
Některá data mohou pocházet z datové položky.