Marie Hess-Guthová
Marie Hess-Guthová (26. ledna 1878 Praha[1] – ?) byla česká herečka a zpěvačka. Byla známá díky své činnosti v pražských divadlech (Smíchovské divadlo, Uranie, Městské divadlo na Vinohradech a Vinohradská činohra).[2]
Marie Hess-Guthová | |
---|---|
Narození | 26. ledna 1878 Praha |
Aktivní roky | 1897–1928 |
Choť | Jaroslav Josef Hess (1899–1921) |
Příbuzní | Václav Hess |
Významné role | paní Hermová (Modche a Rézi) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatHerectví
editovatMarie Hess-Guthová byla aktivní subreta[3] působící v Praze koncem 19. století a začátkem 20. století. V roce 1897, tedy již ve svých 19 letech, začala působit ve Smíchovském divadle, dnes známém jako Švandovo divadlo. Odtud roku 1903 přešla společně se svým manželem k divadlu Uranie v Holešovicích. Zde hrála pět let a v roce 1908 přešla do Městského divadla na Vinohradech a později od roku 1920 do roku 1928 působila ve Vinohradské činohře.[2]
Manželství
editovatManžel Marie Hess-Guthové, Jaroslav Josef Hess, byl kapelníkem ve smíchovské aréně.[4] Byl synem spisovatele Václava Hesse. Narodil se 2. dubna roku 1875 v Písku[5] (stejně jako jeho sestra Anna, * 1876) a v 15 letech se stal sirotkem, když jeho otec zemřel na tuberkulózu. I přes smrt živitele domu Hess vystudoval konzervatoř ve Vídni. Své znalosti uplatnil nejdříve jako vyučující hudby ve Znojmě a později (1897–1903) se stal kapelníkem Švandova divadla, kde působil společně s Hess-Guthovou.[3] Vzali se 11. září 1899 v Praze, jejich manželství bylo ale roku 1918 rozvedeno od stolu a lože a roku 1921 soudně rozloučeno.[1]
Role
editovatFilm
editovat- role paní Hermové ve filmu Modche a Rézi z roku 1926, jež režíroval Přemysl Pražský podle námětu Vojtěcha Rakouse.[6] Film se nedochoval, premiéru měl 22. 10. 1926[7]
Divadelní role
editovat- role Mimi Wanderloo v operetě Rozvedená paní od autora Leo Fall, která měla premiéru 20. července1909 v Městském divadle v Královských Vinohradech[8]
- role Schmedesky v operetě Schmedes & Rosenthal, Vinohradská zpěvohra[9] Tato opereta pochází z pera židovského autora Bruna Granichstaedtena
- Opereta Muzikantská krev - 1920-28[10] autorem operety je Jarno, podle námětu R. Buchbindera[11]
- role Nany ve stejnojmenné hře podle námětu od Emila Zoly, divadlo Urania[12]
- role markýzy Editty ve hře Past na muže - 1908, Arena na Smíchově[13]
- role Olgy ve hře Lea Falla, Dollarové princezny, 1909,v Městském divadle v Královských Vinohradech[14] tato opereta měla v českém jazyce premiéru 2. listopadu1907 tamtéž.[15]
- role v díle V poutech vášně, lásky a smrti v Pištěkově lidovém divadle na Král. Vinohradech[16]
Vedlejší projekty
editovatBio Pohádka
editovatMarie Hess-Guthová byla majitelkou biografu Pohádka, sídlícího ve Vršovicích, ulici Hálkova čp. 61. Biograf byl od 1. ledna 1921 provozován na účet Ústřední Matice Školské[17]
V novinovém oznámení Konkursy a Vyrovnání z roku 1923 byla uvedena Hess-Guthová uvedena v kategorii konkursy "Marie Hess-Guthová-Janáčková, majitelka biografu ve Vršovicích"[18]
Reference
editovat- ↑ a b Matrika MIK O15, sn. 69 [online]. AHMP [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ a b Komenského slovník naučný. V Praze: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. Dostupné online. S. 116.
- ↑ a b HESS Václav 1.6.1850-5.1.1890 – Biografický slovník českých zemí. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Národní digitální knihovna. ndk.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Matrika Písek 21, sn. 195 [online]. SOA Třeboň [cit. 2024-09-03]. Dostupné online.
- ↑ Modche a Rezi (1926): Obsazení, herci a tvůrci. www.kinobox.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Modche a Rézi (1926) – Filmový přehled. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Slovníček. www.svejkmuseum.cz [online]. [cit. 2024-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Marja Hess-Guthová. Venkov: orgán České strany agrární.. 1927-05-19, roč. 22, čís. 118, s. 8. Dostupné online. ISSN 1805-0905.
- ↑ Marja Hess-Guthová. Tribuna. 1926-01-03, čís. 3, s. 5. Dostupné online. ISSN 1805-7179.
- ↑ Vinohradská činohra. Rudé právo: orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické. 1926-01-07, roč. 7, čís. 6, s. 8. Dostupné online. ISSN 0032-6569..
- ↑ RUTTE, Miroslav; SAJÍC, Jan; TETAUER, Frank. K.H. Hilar: čtvrt století české činohry.. V Praze: Čs. Dramatický svaz a Družstevní práce, 1936. 314 s. S. 168.
- ↑ GRÉGR, Julius. Arena na Smíchově.. Národní listy.. 1908-02-27, roč. 48, čís. 57, s. 5. Dostupné online. ISSN 1214-1240.
- ↑ SCHMITT, Antonín. Městské divadlo Král. Vinohradů. Čech: politický týdenník katolický. 1909-11-30, roč. 34, čís. 330, s. 6. Dostupné online.
- ↑ Leo Fall. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Page Version ID: 22567469.
- ↑ PAVEL, Ladislav. Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Právo lidu: časopis hájící zájmy dělníků, maloživnostníků a rolníků. 1915-02-08, roč. 24, čís. 39, s. 8. Dostupné online. ISSN 0862-5913 ISSN 0862-5913.
- ↑ HERBEN, Jan. České veřejnosti!: Za sdružení humanních a osvětových biografů. Čas.. 1920-12-24, roč. 30, čís. 165, s. 5. Dostupné online.
- ↑ SCHULZ, Leopold. Konkursy a Vyrovnání. Český Lloyd: časopis národohospodářský : orgán obchodního spolku Merkur : orgán ústředního spolku maloobchodníků (kupců) z Čech, Moravy a Slezska. 1923-05_09, roč. 39, čís. 37, s. 146. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Hess-Guthová na Wikimedia Commons
- "Rozvedená paní" - zpívá pi. Hess-Guthova a p. Rich. Mensik – záznam zpěvu Hess-Guthové a Richarda Menšika