Marie Anna Saská (1799–1832)

saská princezna z rodu Wettinů (1799-1832)
(přesměrováno z Marie Anna Saská (1799))

Marie Anna Saská (15. listopadu 1799, Drážďany24. března 1832, Pisa) byla saskou princeznou z rodu Wettinů a provdanou velkovévodkyní toskánskou, jíž se po manželově boku stala 17. července 1824. Její jedinou dcerou z manželství s velkovévodou Leopoldem II. byla Augusta Ferdinanda, matka posledního bavorského krále Ludvíka III.

Marie Anna Saská
velkovévodkyně toskánská
Portrét
Marie Anna Saská
Doba vlády18241832
Úplné jménoMarie Anna Carolina Josepha Vincentia Xaveria Nepomucena Franziska de Paula Franziska de Chantal Johanna Antonia Elisabeth Cunigunde Gertrud Leopoldina von Wettin
TitulyJKV princezna saská
Narození15. listopadu 1799
Drážďany, Saské kurfiřtství
Úmrtí24. března 1832
(ve věku 32 let)
Pisa, Toskánské velkovévodství
PohřbenaBasilika San Lorenzo
PředchůdceMarie Ferdinanda Saská
NástupceMarie Neapolsko-Sicilská
Sňatek16. listopadu 1817
ManželLeopold II. Toskánský
PotomciKarolína Augusta
Augusta Ferdinanda
Marie Maximiliana
DynastieWettinové
OtecMaxmilián Saský
MatkaKarolína Marie Tereza Parmská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se z manželství saského prince Maxmiliána (1759–1838) s parmskou princeznou Karolínou (1770–1804). Měla šest sourozenců: Marii Amálii (1794–1870), saského krále Bedřicha Augusta (1797–1854), Klemense (1798–1822), provdanou toskánskou velkovévodkyni Marii Ferdinandu (1796–1865), saského krále Jana (1801–1873) a provdanou španělskou královnu Marii Josefu (1803–1829).

Otec byl synem saského kurfiřta Fridricha Kristiána a jeho manželky bavorské princezny Marie Antonie, která se narodila z manželství císaře Svaté říše římské a vévody Karla VII. s dcerou císaře Josefa I., Marií Amálií Habsburskou. Otcovými rodiči byli polský král a saský kurfiřt August III. a Marie Josefa Habsburská. Obě otcovy babičky Marie Josefa i Marie Amálie se narodily z manželství císaře Josefa I.

Matka Karolína náležela k španělské resp. parmské větvi rodu Bourbonů. Jejím otcem byl parmský vévoda Ferdinand, syn vévody Filipa a jeho manželky Luisy Alžběty Francouzské, který se v roce 1769 oženil s dcerou císaře Františka I. Štěpána a jeho manželky královny Marie Terezie, Marií Amálií.

Dne 16. listopadu 1817 se provdala za toskánského následníka Leopolda a v roce 1821 se do téže rodiny přivdala také její starší sestra Marie Ferdinanda, která se stala manželkou jejího tchána velkovévody Ferdinanda III.

V roce 1824 usedl její manžel na velkovévodský stolec jako Leopold II. a Marie Anna za téměř sedm let manželství porodila pouze jedinou dceru. Hlavní povinností každé ženy v tehdejších dobách bylo porodit životaschopného následníka. A tak když mladá velkovévodkyně zjistila, že je v naději, doufala v syna. 1. dubna 1825 přivedla na svět opět dceru a stejný výsledek přineslo její slehnutí i o dva roky později.

Přestože byla Marie Anna manželem i lidmi milována, cítila velký tlak, že svému manželovi není schopná dát syna. Propadala depresím a nakonec onemocněla. Lékaři doporučili změnit klima a proto se v zimě roku 1832 přestěhovala do Pisy. Všemi doufané zlepšení zdravotního stavu se ovšem nedostavilo a velkovévodkyně Marie plicní nemoci podlehla. Její tělo bylo nabalzamováno, převezeno do Florencie a 28. března 1832 pohřbeno v basilice San Lorenzo.

Leopold II. uzavřel nový sňatek o rok později. Druhá žena Marie Antonie Neapolsko-Sicilská mu následníka porodila. Leopold II. byl ovšem svržen a po krátkém mezidobí vlády jeho syna bylo velkovévodství v roce 1860 připojeno k Sardinsko-Piemontské království a posléze se stalo součástí sjednoceného Italského království.

Potomci

editovat

Svému manželovi porodila Marie Anna čtyři dcery:

  • 1. Karolína Augusta (19. 11. 1822 Florencie – 5. 10. 1841 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 2. Augusta Ferdinanda (1. 4. 1825 Florencie – 26. 4. 1864 Mnichov), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 3. Marie Maximiliana (9. 1. 1827 Florencie – 18. 5. 1834 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna
  • 4. Marie Jozefa (1. 5. 1828 Florencie – 1. 5. 1836 tamtéž), rakouská arcivévodkyně a toskánská princezna

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
August II. Silný
 
 
August III. Polský
 
 
 
 
 
 
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská
 
 
Fridrich Kristián Saský
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Josefa Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
 
Maxmilián Saský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián II. Emanuel
 
 
Karel VII. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Tereza Kunhuta Sobieská
 
 
Marie Antonie Bavorská
 
 
 
 
 
 
Josef I. Habsburský
 
 
Marie Amálie Habsburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská
 
'Marie Anna Saská'
 
 
 
 
 
Filip V. Španělský
 
 
Filip Parmský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Parmská
 
 
Ferdinand Parmský
 
 
 
 
 
 
Ludvík XV.
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
 
 
 
 
Marie Leszczyńská
 
 
Karolína Marie Tereza Parmská
 
 
 
 
 
 
Leopold Josef Lotrinský
 
 
František I. Štěpán Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Alžběta Charlotta Orléanská
 
 
Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
 
 
 
 
 
 
Karel VI.
 
 
Marie Terezie
 
 
 
 
 
 
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maria Anna von Sachsen (1799–1832) na německé Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Toskánská velkovévodkyně
 
Předchůdce:
Marie Ferdinanda Saská
18241832
Marie Anna Saská (1799–1832)
Nástupce:
Marie Neapolsko-Sicilská