Luisa Alžběta Francouzská

Luisa Alžběta Francouzská
	vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
	Luisa Alžběta
Doba vlády	1748–1759
Úplné jméno	Marie Louise Élisabeth de France
Narození	14. srpen 1727; Versailles
Úmrtí	6. prosinec 1759; Versailles
Pohřbena	Bazilika Saint-Denis
Předchůdce	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
Nástupce	Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská
Manžel	Filip Parmský
Potomci	Isabela; Ferdinand; Marie Luisa
Dynastie	Bourboni
Otec	Ludvík XV. Francouzský
Matka	Marie Leszczyńská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luisa Alžběta Francouzská (14. srpen 1727, Versailles – 6. prosinec 1759, Versailles) byla nejstarší dcerou krále Ludvíka XV. Francouzského a jeho manželky Marie Leszczyńské, a starší dvojče Anny Jindřišky Francouzské. Sňatkem s Filipem, mladším synem španělského krále Filipa V. se stala parmskou vévodkyní.

Dětství a původ

Luisa Alžběta s manželem Filipem a se dvěma mladšími dětmi Ferdinandem a Marií Luisou

Marie Luisa Alžběta Francouzská a její sestra Anna Jindřiška se narodily 14. srpna roku 1727 ve Versailles králi Ludvíkovi XV. a jeho polské manželce Marii Leszczyńské. 27. dubna 1737 byly obě ve Versailles pokřtěny. U otcova dvora byla známa jako Madame Royale, Madame Première, Madame Élisabeth. Rodina jí říkala Babette.

Byla velmi podobná svému otci, jehož byla oblíbenou dcerou.

Pečovala o ní Marie Isabela de Rohan, vévodkyně de Tallard.

Alžběta byla vychovávána společně se sestrou Jindřiškou, mladšími sestrami Marií Luisou, Marií Adélou a bratrem Ludvíkem, Dauphinem Francie. Vynikala inteligencí a učenlivostí. Ona a její bratr byli jediní, kteří měli svatbu a potomky. Ze všech potomků Ludvíka XV. se pouze Adelaida a Viktorie dožily pádu Ancien régime za vlády jejich synovce Ludvíka XVI.

Na rozdíl od svých mladších sester Žofie a Viktorie, které byly vychovávány v přísném prostředí královského opatství Fontevrault, Alžběta vyrůstala v láskyplném rodinném kruhu ve Versailles.

Manželství

Její zasnoubení s Filipem, španělským infantem bylo u dvora oznámeno v únoru 1739, když jí bylo jedenáct let. Filip byl třetí syn strýce Ludvíka XV., Filipa V., španělského krále a jeho druhé manželky Alžběty Parmské. Po matce zdědil Parmské vévodství a se svou manželkou založil Bourbonsko-parmskou dynastii.

Ferdinand, princ Asturijský, Luisa Alžběta a král Filip V. Španělský

Toto zasnoubení bylo z politických důvodů. Mělo zlepšit mezinárodní vztahy mezi katolickými mocnostmi Francií a Španělskem. Navzdory tomu, že Filip byl bratranec Alžbětina otce, oznámení zasnoubení nebylo na francouzském dvoře přijato dobře, protože byla malá šance, že by se Filip stal španělským králem.

Sňatek v zastoupení proběhl 26. srpna roku 1739. Alžběta neměla žádnou možnost se se svým manželem předem seznámit. Poté byla na dvoře Ludvíka XV. známa jako Madame Infanta.

S devatenáctiletým manželem se dvanáctiletá Alžběta poprvé setkala třicet kilometrů od Madridu, v Alcalá de Henares, kde se 25. října 1739 konal svatební obřad.

Potomci

Z nešťastného manželství vzešli tři potomci:

Isabela Parmská (31. prosince 1741 – 27. listopadu 1763), ⚭ 1760 Josef II. (13. března 1741 – 20. února 1790), arcivévoda rakouský, císař Svaté říše římské, král český, uherský a chorvatský a markrabě moravský
Ferdinand Parmský (20. ledna 1751 – 9. října 1802), parmský vévoda od roku 1765 až do své smrti, ⚭ Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská (26. února 1746 – 18. června 1804)
Marie Luisa Parmská (9. prosince 1751 – 2. ledna 1819), ⚭ 1765 Karel IV. Španělský (11. listopadu 1748 – 20. ledna 1819), král španělský od roku 1788 do roku 1808

Španělsko

V době Alžbětina příjezdu do Španělska byla etiketa u španělského dvora mnohem přísnější než ve Versailles, a aby toho nebylo málo, Alžběta brzy zjistila, že její tchyně Alžběta Parmská je velmi dominantní a přísnou osobou. A tak většinu času trávila co nejdál od královny a raději si hrála s panenkami. Alžběta napsala o svém neštěstí otci. 31. prosince roku 1741 porodila čtrnáctiletá Alžběta své první dítě, dceru, které dali po královně jméno Isabela.

V roce 1745 se Filipova mladší sestra Marie Tereza Rafaela Španělská provdala za Alžbětina bratra Ludvíka, Dauphina Francie.

Parma

V roce 1748 mohla Alžběta opustit Španělsko. Ve smlouvě Aix-la-Chapelle (1748), která ukončila Války o rakouské dědictví musela císařovna Svaté říše římské Marie Terezie postoupit vévodství Parma, Piacenza a Guastalla svému nepříteli, španělskému králi Filipovi V. Z podnětu Ludvíka XV. se Filip a Alžběta stali vévodou a vévodkyní Parmy.

Versailles

Na cestě do Parmy se Alžběta 11. prosince 1748 zastavila nejdříve ve Versailles. Během svého několikaměsíčního pobytu ve Versailles se seznámila s Madame de Pompadour, otcovou milenkou.

Během této první návštěvy Francie jí dvořané popsali jako okouzlující ženu s pronikavýma očima, které vyjadřují její inteligenci, zatímco méně chápaví pozorovatelé prohlašovali, že vypadá jako dobře provdaná mladá žena vyzrálá mateřstvím. Do Parmy přijela v říjnu 1749. V Parmě žila s manželem ve vévodském paláci Colorno. V roce 1751 porodila dvě děti, syna Ferdinanda a dceru Marii Luisu.

Roku 1752 zemřela Alžbětina sestra Anna Jindřiška Francouzská a tak se Alžběta v září vypravila do Francie navštívit její hrob. Ve Versailles pak zůstala téměř rok.

V září 1757 se Alžběta opět vrátila do Francie uspořádat svatbu své dcery Isabely s rakouským arcivévodou Josefem Rakouským, budoucím císařem Josefem II., která se konala v roce 1760.

V srpnu 1759 zemřel bezdětný španělský král Ferdinand VI. Španělský a novým panovníkem se stal jeho mladší bratr (Filipův starší bratr) Karel III. Španělský.

Ve Versailles Alžběta onemocněla neštovicemi, kterým 6. prosince 1759 podlehla. Byla pohřbena 27. března 1760 v bazilice Saint-Denis po boku svého mladšího dvojčete, Jindřišky. Jejich hrobky byly v roce 1793 během Velké francouzské revoluce znesvěceny.

Vývod z předků

Ludvík XIV.

Ludvík Francouzský

Marie Tereza Habsburská

Ludvík Francouzský

Ferdinand Maria Bavorský

Marie Anna Bavorská

Jindřiška Adéla Marie Savojská

Ludvík XV.

Karel Emanuel II. Savojský

Viktor Amadeus II.

Marie Johanna Savojská

Marie Adelaide Savojská

Filip I. Orleánský

Anna Marie Orléanská

Henrietta Anna Stuartovna

Luisa Alžběta Francouzská

Bogusław Leszczyński

Rafał Leszczyński

Anna Dönhoff

Stanislav I. Leszczyński

Stanisław Jan Jabłonowski

Anna Leszczyńska

Marianna Kazanowska

Marie Leszczyńská

Krzysztof Opaliński

Jan Karol Opaliński

Teresa Konstancja Czarnkowska

Kateřina Opalinská

Adam Uriel Czarnkowski

Zofia Czarnkowska Opalińska

Teresa Zaleska

Tituly a oslovení

14. srpna 1727 - 25. října 1739: Madame Royale
25. října 1739 - 18. října 1748: Její Královská Výsost Doña Luisa Isabel, infantka španělská
18. října 1748 - 6. prosince 1759: Její Královská Výsost parmská vévodkyně

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louise Élisabeth of France na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Luisa Alžběta Francouzská na Wikimedia Commons

Madame Royale
Předchůdce: Marie Tereza Španělská	1727–1739 Luisa Alžběta Francouzská	Nástupce: Marie Terezie Bourbonská

Vévodkyně z Parmy, Piacenzy a Guastally
Předchůdce: Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská	1748–1759 Luisa Alžběta Francouzská	Nástupce: Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská