Marcel Marceau
Marcel Marceau, rodným jménem Marcel Mangel, (22. března 1923 Štrasburk – 22. září 2007 Cahors) byl francouzský mim a herec, zakladatel moderní pantomimy.
| Marcel Marceau | |
|---|---|
 Marcel Marceau v roce 1971 | |
| Rodné jméno | Marcel Marceau |
| Narození | 22. března 1923 Štrasburk,  Francie |
| Úmrtí | 22. září 2007 (ve věku 84 let) Cahors, Francie |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Grave of Marceau |
| Bydliště | Štrasburk (1923–1938) Limoges (od 1942) Lille (od 1942) |
| Alma mater | Lyceum Fustela de Coulanges Gay-Lussacovo lyceum Národní umělecká škola v Limoges |
| Povolání | mim, herec, klaun, cirkusový artista, francouzský odbojář, malíř, litograf, filmový herec, výtvarník a komik |
| Ocenění | Prix du Brigadier (1963) Čestný Molière (1990) rytíř Řádu akademických palem Řád za zásluhy o vzdělání a kulturu Gabriely Mistral čestný doktor Princetonské univerzity … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | judaismus |
| Choť | Ella Jaroszewiczová[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatNarodil se ve Štrasburku do židovské rodiny a jeho rodiči byli Charles Mangel a Ann, rozená Werzberg.[2] Otec byl povoláním židovský řezník (šochet). Když byly Marcelu Mangelovi čtyři roky, přestěhoval se s rodinou do města Lille, ale později se do Štrasburku vrátili.[3] V době, kdy Francie vstoupila do druhé světové války, uprchl jako šestnáctiletý s rodinou do Limoges.[3] V 1944 byl jeho otec chycen a deportován do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau, kde zahynul. Jeho matka holokaust přežila.
Během války spolu s bratrem Alainem přijali příjmení Marceu, s odkazem na generála François Séverin Marceaua z dob velké francouzské revoluce.[3][4] V Limoges se oba bratři přidali k francouzskému odboji, v jehož řadách zachraňovali děti před rasovými zákony a koncentračními tábory (Marcel Marceu pomáhal pašovat židovské děti do Švýcarska),[5] a po osvobození Paříže se dal k francouzské armádě.[3] Díky perfektní znalosti angličtiny se stal styčným důstojníkem armády generála George Pattona.[3][6] Pantomimu poprvé použil, když se snažil udržet děti, pašované do Švýcarska, v klidu.[7]
Koncem války bojoval v Ardenách. Roku 1946 byl demobilizován[3] a vrátil se do Dullinova divadla, kde spolupracoval s Decrouxem i Barraultem, pod jehož vedením vystoupil v prvních pantomimách. O rok později se osamostatnil, založil si vlastní soubor a tvoří si svého jedinečného Bipa.
Dílo
editovatStylová cvičení
editovatJedná se o, z dnešního pohledu, základní techniky klasické pantomimy – Chůze na místě, chůze proti větru, chůze ve vodě, přetahování lana nebo kratičké etudy jako Malíř, Sochař, Člověk a měsíc, etc. M. Marceau je začal roku 1944 předvádět a publikum žaslo, jak byl schopen vytvořit na pódiu neexistující věci. Nejdříve šlo o upravené etudy jeho učitelů, ale čím dál častěji si tvořil vlastní a po celý život je zdokonaloval.
Bipovy pantomimy
editovat
Bipovy pantomimy jsou jakýmsi dalším, vyšším stupněm Marceauovy pantomimy. I Bip má svůj osobitý kostým, konkrétně tříčtvrteční kalhoty, šedou vestu s dvojí řadou knoflíků, pod ní pruhované tričko (od té doby tolik známé a spojované s mimem), volný krk a nabílený obličej s vysoko namalovaným obočím. Na hlavě cylindr a nezaměnitelný červený karafiát na dlouhém stonku.
Těmito etudami vyjadřuje filosofické myšlenky pomocí obyčejného člověka v každodenních situacích. Jedná se např. O Mládí, zralost, stáří a smrt, klec, Bip ve vlaku, Bip malíř, Učitel botaniky, ...
Mimodramata
editovatMimodramata jsou celovečerní pantomimy s látkami od středověku, přes Commedii dell'arte až po nejnovější dobu. Marceau vždy kvůli mimodramatu sestavil početnější soubor a s ním hrál tu konkrétní hru. Např.: Smrt na úsvitu (1948, Deburauova cena), Plášť (1951, podle Gogolovy povídky), Večer ve Funambules (1952), Don Juan (1963), etc.
Filmy
editovatSedm dlouhometrážních, z čehož šest natočil v cizině, mnoho krátkometrážních, i ty vznikaly mimo Francii, nejčastěji v Německu.
Popis pantomimy Výrobce masek
editovatPříběh pantomimy, V. Veber, 2006, HAMU
- „Výrobce masek vyrábí masky. Klade si je na tvář, zkouší je. Masky jsou veselé i smutné, groteskní i karikaturní. Těší se z nich. Zkouší poslední. Má ji na tváři, chce ji sundat, ale nemůže. Zkouší nožem, ale nůž, jakoby se vzpíral. Jde k zrcadlu. Vidí blázna. Nejstrašnější ze všech masek je teď jeho tváří. A bláznova maska se teď hloupě směje. – Celé tělo začne proti ní bojovat, odmítá se jí poddat. – Jsme svědky zoufalého boje proti muži s rozšklebenou tváří s přilnuvší maskou, která v tuto chvíli je děsivým kontrastem jeho skutečného duševního i fyzického stavu. – Nakonec masku strhne a pod ní se zjevuje tvář moudrého, vyčerpaného a chápavého člověka, tvář zkřivená utrpením. – Ale není to tvář, co kdysi, všechno se změnilo: výrobce masek poznal tragikomedii života.“
Mezinárodní škola pantomimy v Paříži
editovatL'École internationale de mimodrame de Paris Marcel Marceau
- Koncem padesátých let se rozhodl, že založí vlastní školu mimů. Bylo to v době, kdy byl přesvědčen o velké budoucnosti pantomimy. Vysnil si alespoň jedno mimické divadlo v každém větším městě. Škola funguje dodnes (i po smrti M. Marceaua) a studenti se v ní učí všemožné techniky akrobacie, tance, šermu, žonglování, dramatické umění jak mimické, tak i verbální. Škola se stala natolik prestižní, že mít diplom z vystudování znamená možnost vystupovat v souboru M. Marceaua a možnost a výbornou průpravu k vyučování pantomimy ve své zemi. Jediným přímým studentem Marcela Marceua z České republiky s diplomem z této školy je Martin Sochor.[2]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Marcel Marceau na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Marcel Marceau Biography [online]. Film Reference, 2008 [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Marcel Marceau; Celebrated French mime artist whose clowning dramas eloquently expressed the wonder and terror of existence [online]. The Times, 2007-09-24 [cit. 2013-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-31. (anglicky)
- ↑ LUTHER, Claudia. Marcel Marceau, 84; legendary mime was his art's standard-bearer for seven decades [online]. Los Angeles Times, 2007-09-24 [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2005. 462 s. ISBN 0-203-43039-5. S. 261. (anglicky)
- ↑ SAGE, Adam. Marcel Marceau, master of silence whose comic language enchanted the world [online]. The Times, 2007-09-24 [cit. 2013-02-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-31. (anglicky)
- ↑ MEACHAM, Steve. How mayonnaise sandwiches saved kids from Nazis [online]. The Age, 2009-11-29 [cit. 2013-02-16]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcel Marceau na Wikimedia Commons
