Malpa zlatobřichá

druh primáta

Malpa zlatobřichá (Sapajus xanthosternos) je vzácně se vyskytující, středně velký primátNového světa. Tento druh ploskonosých opic žije pouze na východě Brazílie ve spolkovém státě Bahia.[2]

Jak číst taxoboxMalpa zlatobřichá
alternativní popis obrázku chybí
Malpa zlatobřichá (Sapajus xanthosternos)
Stupeň ohrožení podle IUCN

kriticky ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádprimáti (Primates)
Čeleďmalpovití (Cebidae)
Rodmalpa (Sapajus)
Binomické jméno
Sapajus xanthosternos
Wied-Neuwied, 1826
Rozšíření malpy zlatobřiché
Rozšíření malpy zlatobřiché
Rozšíření malpy zlatobřiché
Synonyma
  • Cebus xanthosternos
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Malpa zlatobřichá

Zařazení

editovat

Dlouho byla malpa zlatobřichá považována za poddruh malpy hnědé (Cebus apella), později byla přeřazena do samostatného druhu Cebus xanthosternos. V současnosti bývá některými vědci řazena do nového rodu Sapajus s totožným českým jménem malpa.[2][3]

Ekologie

editovat

Jejich nevelká oblast výskytu zahrnuje tři odlišné typy stanovišť. Jsou to stálezelené tropické deštné pralesymangrovyatlantského pobřeží, na jihu území na hranicích se státem Minas Gerais to je poloopadavý listnatý les a v oblasti Caatinga nevysoké, opadavé, suchomilné stromy a keře savanovitého charakteru.[2][3][4]

Malpy zlatobřiché mají kulaté hlavy, vpředu umístěné velké oči a zploštělý nos. Jejich svrchní část těla je porostlá hnědou srstí světlejšího či tmavšího odstínu, hlavu, hruď a části podél ramen mají zbarveny zlatožlutě. Na vrcholu hlavy vyrůstají dospělým jedincům dva chomáče delších, tmavších chlupů, které někdy mají vzhled rohů. Obličeje zepředu jsou světlé a zboku tmavé, končetiny a ocas mají tmavé. Délka těla může být 35 až 50 cm, stejně dlouhý bývá i jejich chápavý ocas. Pohlavní dimorfismus se projevuje ve velikosti, samec může vážit až 4,8 kg, kdežto samice nejvýše 3,4 kg. Mají dlouhé prstydrápy a na předních končetinách chápavý palec.[2][3][5][6]

Stravování

editovat

V potravě nejsou vybíravé, jsou všežravé, pojídají ovoce, ořechy, semena, mladé výhonky a listy, pijí nektar z květů, žerou ptačí vejce, hmyz, žáby, drobné plazy, ptáky, netopýry a další nedospělé savce. Slézají za potravou také se stromů, na pobřežích sbírají ústřice a kraby. Při jídle jsou velmi hlučné, jejich skákání po větvích a bušení tvrdými plody o kmeny je slyšet na velké vzdálenosti.[2][5][6]

Chování

editovat

Denní, sociální opice, které se pohybují se po čtyřech končetinách a k zavěšení využívají též chápavého ocasu. Většinu času tráví v korunách stromů hledáním a konzumaci potravy. Dokážou také velmi dobře skákat mezi stromy, zavěšeni za ruce se na větví rozhoupou a skočí, ocasem přitom řídí let. Vytvářejí skupiny čítajících 10 až 30 členů, které mívají obvykle o málo větší počet samců nebo stejný počet samců a samic. Nežijí v párech a vztahy jsou uspořádány hierarchicky, vůdčí roli hraje alfa samec, který v případě potřeby fyzicky brání území a zdroje potravy před konkurencí. Mezi samicemi je nejvýše postavená alfa samice.

Svá území i sebe značkují močí, kterou si roztírají po těle i po stromech. Jsou poměrně hlučné a při přesunech i krmení spolu komunikují hlasitým kňučením, poštěkáváním a rozličným pískáním. Nocují vysoko na stromech nepřístupných pro suchozemské predátory, nejčastěji spí ve společných hnízdech z větviček a listů. Spací stromy denně mění podle místa, kde toho dne naposled našli potravu, po určité době mohou být použity opětovně.

Tvrdé slupky, které nelze otevřít zuby, rozbíjejí o kmen stromů nebo použitím dřevěné palice. Skupiny žijící v kamenité oblasti Caatinga, kde je potravy méně a je hůře dostupná, používají kamenné kovadliny, kdy na palmový ořech umístěný v kamenném důlku pouštějí kámen vážící až 1 kg (přitom váží cca 4 kg).[2][4][6][7]

Rozmnožování

editovat

Způsob rozmnožování u malpy zlatobřiché nebyl pro její vzácnost a těžkou dostupnost podrobně zjišťován, proto další údaje jsou odvozené podle nejbližší příbuzné malpy hnědé. Skupina má sice alfa samce a alfa samici, jedinci však nežiji v párech a jsou promiskuitní. Rodí všechny samice a většina z nich dává při páření přednost alfa samci, získává tak pro svého potomka lepší ochranu a vyšší postavení v tlupě. Alfa samice bývá vůči říjným samicím agresivní a brání jim v přístupu k vůdci skupiny a tak se občas stává otcem i níže postavený samec.

Páření chtivá samice upozorňuje samce na svůj stav upřeným pohledem do očí, zvedá obočí, kývá hlavou se strany na stranu a pomalu se k němu přibližuje. Po několikaterém zopakování rituálu se samec nechává zlákat a začnou spolu na větvích skákat a točit se, pak následuje páření. Říje samice trvá asi 18 dnů a její nástup není pro lidi patrný.

Po 180 dnech březosti se narodí jedno mládě, které váží 250 až 290 gramů a je zcela odkázáno na matku. Samice ho kojí, nosí a neopouští asi dva měsíce, později se v její nepřítomnosti o něj starají ostatní členové tlupy, včetně samců. Pečuje o potomka až do věku šesti měsíců, pak je již obvykle schopen se sám krmit. Pokud matka zahyne, péči o něj převezme celá skupina. Samice porodí v průměru jedno mládě co 22 měsíců. Mladé samice mají tendenci zůstávat ve skupině, kdežto samci ve věku dvou až čtyř let odcházejí. Samci pohlavně dospějí v šesti až osmi létech, samice prvně rodí v sedmi až osmi. Průměrný věk ve volné přírodě není znám, v zajetí žijí déle než 30 roků.[2][3][4][6]

Ohrožení

editovat

Hlavními přirozenými predátory jsou kočkovité šelmy (jaguáři, pumy a oceloti), hadi (hroznýši a chřestýši) a draví ptáci (orli, jestřábí a harpyje). V blízkosti vody je mohou při jejich pozemních toulkách za potravou lapit i krokodýli. Se vzrůstající velikosti tlupy klesá riziko napadení dravcem, více očí více vidí. Při konzumaci potravy se jedinci obvykle střídají v hlídkování. Jsou také ohrožováni i lidmi, domorodci je střílejí pro maso nebo loví mláďata na prodej, vychovávají z nich domácí mazlíčky které prodávají.

Hlavním nebezpečím pro malpu zlatobřichou je odlesňování velkých lesních ploch na jejich tradičních územích. Opice tak trpí nedostatkem potravy a musí za obživou cestovat na velké vzdálenosti otevřeným terénem. Dochází také k velké fragmentaci populace, tlupy se vyskytují na místech prostorově izolovaných a jen stěží se uskutečňuje potřebné prolínání genů.

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN je stav malpy zlatobřiché posuzován jako klesající a je hodnocená jako kriticky ohrožená (CR). Přínosem pro její záchranu je také uvedení v příloze II v CITES, kde je zakázáno s ní obchodovat.[2][4]

Reference

editovat
  1. KIERULFF, M.C.M.; MENDES, S.L.; RYLANDS, A.B. Sapajus xanthosternos [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2015 [cit. 2017-10-15]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2015-1.RLTS.T4074A70615251.en. (anglicky) 
  2. a b c d e f g h SONG, Jane; MOSES, Erika titul = Animal Diversity Web: Cebus xanthosternos. University of Michigan Museum of Zoology, MI, USA, rev. 2009 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c d Encyclopedia of Life: Sapajus xanthosternos [online]. EOL, Smithsonian Institution, Washington, DC, USA [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d KIERULFF, M. C. M.; MENDES, S. L.; RYLANDS, A. B. IUCN Red List of Threatened Species: Sapajus xanthosternos [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2016 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b ARKive: Cebus xanthosternos [online]. ARKive, Wildscreen Trading Ltd., Bristol, UK [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-06-20. (anglicky) 
  6. a b c d SUSCKE-GOUVEIA, Priscila. Socioecologia de Sapajus xanthosternos na Reserva Biológica de Una, sul da Bahia [online]. Instituto de Psicologia, Universidade de São Paulo, Brasil, rev. 10.04.2014 [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (portugalsky) 
  7. CANALE, Gustavo Rodrigues; GUIDORIZZI, Carlos Eduardo; KIERULFF, Maria Cecília Martins et al. First record of tool use by wild populations of the yellow-breasted capuchin monkey (Cebus xanthosternos) .... S. 366–372. American Journal of Primatology [online]. Official Journal of The American Society of Primatologists, Malden, MA, USA, 08.2009 [cit. 05.09.2016]. Roč. 5, čís. 71, s. 366–372. Dostupné online. ISSN 1098-2345. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat