Šácholan přišpičatělý

druh rostliny
(přesměrováno z Magnolia acuminata)

Šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata), též nazývaný magnólie přišpičatělá, je opadavý strom z čeledi šácholanovitých. Dorůstá výšky okolo 20 metrů a na rozdíl od ostatních šácholanů má žlutozelené květy. V Česku je pěstován jako okrasný strom.

Jak číst taxoboxŠácholan přišpičatělý
alternativní popis obrázku chybí
Šácholan přišpičatělý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídanižší dvouděložné (Magnoliopsida)
Řádšácholanotvaré (Magnoliales)
Čeleďšácholanovité (Magnoliaceae)
Rodšácholan (Magnolia)
Binomické jméno
Magnolia acuminata
L., 1759
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mapa rozšíření šácholanu přišpičatělého

Šácholan přišpičatělý je opadavý strom dorůstající výšky 12 až 20, výjimečně až 30 metrů. Koruna je kuželovitá. Borka je světle až tmavě šedá, ve stáří hluboce brázditá. Letorosty jsou lysé nebo slabě pýřité, světle hnědé až šedé nebo červenavé. Listové pupeny jsou stříbřitě chlupaté, 2 až 3 cm dlouhé. Listy jsou zřetelně střídavé a nejsou nahloučené na koncích větví. Listy jsou eliptické, vejčité až obvejčité, 10 až 25 cm dlouhé a 4 až 15 cm široké, na bázi klínovité, uťaté až široce zaokrouhlené, na vrcholu zašpičatělé. Listy jsou na líci tmavě zelené a lysé, na rubu světle zelené, chlupaté až skoro lysé. Řapíky jsou 2,5 až 3,5 cm dlouhé. Na podzim se listy barví do žlutých odstínů. Květy rozkvétají po olistění nebo zároveň s rozvíjejícími se listy. Jsou lehce vonné, žlutozelené až žlutooranžové, zvonkovitě pohárkovité, 6 až 8 cm vysoké, se 6 až 9 okvětními plátky. Okvětní lístky jsou vzpřímené, pouze 3 vnější jsou zelené, nazpět skloněné a mnohem kratší. Tyčinky jsou 5 až 13 mm dlouhé, s bílými tyčinkami. Souplodí, zvané šách, je malinově červené, 5 až 8 cm dlouhé, často asymetrické. Měchýřky jsou krátce zobánkaté a lysé. Semena jsou poněkud zploštělá až téměř kulovitá, srdcovitého tvaru, asi 10 mm dlouhá, s jasně červenooranžovým míškem.[2][3][4]

Rozšíření

editovat

Šácholan přišpičatělý je rozšířen ve východních oblastech USA, kde roste ve smíšených lesích společně s liliovníkem tulipánokvětým (Liriodendron tulipifera) a dubem bílým (Quercus alba).[2]

Taxonomie

editovat

Tento druh byl poprvé popsán Carlem Linnéem v díle Species Plantarum z roku 1753 pod názvem Magnolia virginiana var. acuminata. V díle Systema Naturae, vydaném o 6 let později, jej již uvádí pod jménem Magnolia acuminata.[5][6] V současné klasifikaci rodu Magnolia je řazen do podrodu Yulania, sekce Yulania a podsekce Tulipastrum jako její jediný zástupce.[7]

Kříženci

editovat

Magnolia x brooklinensis je kříženec šácholanu přišpičatělého s asijským šácholanem liliokvětým (Magnolia liliiflora).[8] Známý a velmi ceněný je i kříženec se šácholanem obnaženým (M. denudata). Vzniklé hybridy se vyznačují světle kanárkově žlutou barvou květů, u magnólií zcela ojedinělou.[3]

Význam

editovat

Severoameričtí indiáni, zvl. Čerokíové a Irokézové, používali kůru šácholanu přišpičatělého jako analgetikum, na trávicí potíže a proti průjmu, jako anthelmintikum, při bolestech zubů aj.[3] V Česku je tento šácholan pěstován jako okrasný strom.[4][9]

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  3. a b c Flora of North America: Magnolia acuminata [online]. Dostupné online. 
  4. a b Dendrologie online: Magnolia acuminata [online]. Dostupné online. 
  5. The International Plant Names Index [online]. Dostupné online. 
  6. The Plant List [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-23. 
  7. Magnolia Society: Classification of Magnoliaceae [online]. 2004, rev. 2007. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-29. 
  8. SPONGBERG, Stephen A. Some Old and New Interspecific Magnolia Hybrids. Arnoldia. 1976, roč. 36, čís. 4. 
  9. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15. 

Externí odkazy

editovat