Městské opevnění (Litomyšl)
Městské opevnění v Litomyšli je kulturní památka, jedná se o drobné pozůstatky původního středověkého opevnění Dolního a Horního Města. Kromě několika zdí a bašt jej tvoří rovněž i Červená věž, která byla součástí opevnění Horního Města.
| Městské opevnění | |
|---|---|
 Červená věž | |
| Poloha | |
| Adresa | Litomyšl-Město,  Česko |
| Ulice | Jiráskova |
| Souřadnice | 49°52′21,34″ s. š., 16°18′51,55″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22602/6-4221 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie
editovatPřed výstavbou zděného opevnění měla Litomyšl nejspíše dřevěné nebo jiné dočasné zdi.[1] Ve 14. století však byly v takovém stavu, že hrozilo jejich zřícení. Proto udělil Karel IV. biskupovi Janovi právo na stavbu kamenných zdí.
Litomyšlské hradby jsou poprvé připomínány roku 1351,[2] kdy získal biskup Jan I. právo vybírat poplatek na jejich stavbu. Hradby vznikaly zhruba deset let, postupně od místního zámku (tehdy šlo ještě o hrad) okolo centra města (dříve tzv. Dolního Města). Hrad se stal součástí opevňovacího systému, hradby směřovaly oběma směry k řece Loučné. Zdivo bylo již ve středověku několikrát opravováno, některé rekonstrukční práce si vynutily i požáry, které Litomyšl postihly v 16. století, v letech 1546 a 1560.[3][4] Obnovovány byly rovněž i dvě místní brány; česká (dolní) a německá (horní) náležící k opevnění Dolního Města. Ty byly pojmenovány podle převažujícího obyvatelstva ve směru cestou od brány. Kromě toho existovalo ještě několik malých branek pro průchod hradbami do ostatních směrů.
V druhé polovině 18. století byly dle dobových záznamů hradby poničené hlavně v blízkosti řeky Loučné, na některých místech i zbořené.[3] Přestože vedení města diskutovalo o obnově poničeného opevnění, nedokázalo se shodnout na tom, jestli se tak má stát. V polovině 19. století byly také zbořeny obě místní brány. Poslední části původního zdiva byly zničeny v roce 1904, pozůstatek jednoho bastionu a některé zdi trasované okolo klášterní a děkanské zahrady však jsou dochovány až do současnosti, stejně jako některé zdi okolo bývalého Panského mlýna. Zboření hradeb unikla i tzv. Červená věž.
Od roku 1964 jsou pozůstatky opevnění evidovány jako kulturní památka.[5]
Reference
editovat- ↑ SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl 1259–2009. Litomyšl: Město Litomyšl, 2009. 616 s. ISBN 978-80-254-5129-8. S. 37.
- ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres litomyšlský. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 18.
- ↑ a b MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, Okres litomyšlský. Praha: Archaeogická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. S. 20.
- ↑ SKŘIVÁNEK, Milan. Litomyšl 1259–2009. Litomyšl: Město Litomyšl, 2009. 616 s. ISBN 978-80-254-5129-8. S. 101.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-07]. Identifikátor záznamu 133555 : městské opevnění. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské opevnění na Wikimedia Commons
