Městské muzeum Nová Paka
Městské muzeum Nová Paka je muzejní instituce sídlící v Suchardově domě v Nové Pace. Je příspěvkovou organizací města Nová Paka.
| Městské muzeum Nová Paka | |
|---|---|
 | |
| Údaje o muzeu | |
| Stát |  Česko |
| Město | Nová Paka |
| Adresa | Stanislava Suchardy 68, Nová Paka 509 01 |
| Založeno | 1908 |
| Další budovy | Suchardův dům, Suchardův ateliér, Klenotnice drahých kamenů, kavárna Gernatův dům |
| Objekty | Paleopark Balka |
| IČO | 00371033 (VR) |
| Zeměpisné souřadnice | 50°29′44,3″ s. š., 15°30′50,47″ v. d. |
 | |
| Webové stránky | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Městské muzeum Nová Paka leží v Královéhradeckém kraji v oblasti Podkrkonoší. Muzeum má dvě tematické sbírky – historickou a přírodovědnou. Přírodovědné sbírky se navíc dělí na dvě podsbírky – mineralogickou a paleontologickou.[1] Většina mineralogických sbírek muzea pochází z poloviny 19. století. Hlavní budovou je Suchardův dům na ulici Stanislava Suchardy č.p. 68 v Nové Pace. Dále muzeum spravuje Suchardův ateliér, klenotnici drahých kamenů a kavárnu Gernatův dům. Instituce se zaměřuje na historii a kulturu, ale hlavně na sběr a zpracovávání podkrkonošských kamenů, které je na Novopacku doložené od konce 17. století.[2]
Muzeum pravidelně pořádá výstavy, akce a pečuje o 5 stálých menších expozic.
Historie
editovatMěstské muzeum Nová Paka bylo založené v roce 1908, na popud sociálně-kulturního odboru městského zastupitelstva. Jeho prvotním základem byly nálezy z oboru geologie, mineralogie a paleontologie. Od samotného začátku muzea vznikaly ovšem i sbírky historické.[3] V roce 1949 koupilo město pro muzeum Suchardův dům. Následně v letech 1951 až 1952 došlo k opravě. Muzeum také v roce 1972 získalo vedlejší dílny. V roce 1976 byla v Suchardově domě zpřístupněna stálá expozice zaměřená na historii města a v přízemí zřízeny prostory pro pořádání výstav. Pro uchovávání a prezentaci přírodovědných sbírek byla postavena a v roce 1996 otevřena vedlejší klenotnice. K roku 2024 má muzeum na 40 000 kusů sbírkových předmětů a víc než tři čtvrtiny historického charakteru.
Významné osobnosti v historii muzea
editovat- Cyril Bouda – akademický malíř
- František Matěj Hilmar – český hudební skladatel
- Bohumil Kafka – český sochař a vysokoškolský pedagog
- František Faustin Procházka – buditel a literární historik
- Karel Sezemský – spisovatel a zakladatel spiritistického hnutí v ČSR
- Stanislav Sucharda – český sochař
- Vojtěch Sucharda – akademický malíř a sochař
- Karel Štika – český malíř a grafik
- Josef Tulka – malíř a hudebník
- Otakar Zemina – akademický malíř
- Ladislav Zívr – člen skupiny 42 a akademický malíř[4]
Budovy
editovat- Suchardův dům
- Suchardův ateliér
- Klenotnice drahých kamenů
- Kavárna Gernatův dům
Suchardův dům
editovat
Hlavní budovou Městského muzea Nová Paka je Suchardův dům postavený v novorenesančním slohu.[5] Patří společně s paulánským klášterem k nejvýznamnějším stavbám v Nové Pace. Byl postaven na místě dvou původních domů v letech 1895–1896 stavitelem Jaroslavem Brentem.[6][7] Dům vznikl podle návrhu Otakara Wolfa.[8] Vyznačuje se bohatou sgrafitovou výzdobou.[9] Všichni členové rodiny Antonína Suchardy mladšího, jeho syn Stanislav Sucharda i dcera Anna se na výzdobě fasády podíleli.[10] Objekt je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka.
Suchardův ateliér
editovat
Objekt ateliéru či dílny je nedílnou součástí Suchardova domu. Budova je podélného půdorysu vystavěná na nízké kamenné podezdívce a je zdobená bohatými sgrafity. Objekt slouží jako správní budova muzea a jsou zde kanceláře. Dílna je od roku 2007 chráněna jako kulturní památka.[11]
Klenotnice
editovat
Klenotnice byla zřízena pro prezentaci přírodovědných sbírek muzea. Nejstarší záznamy o sběru drahých kamenů na Novopacku pocházejí ze 14. století. Většina muzejních sbírek je z poloviny 19. století, převážně z místních školních a soukromých sbírek. Budova Klenotnice byla speciálně vystavěna pro tuhle expozici a byla otevřena 25. května 1996. Klenotnice prošla v letech 2010–2012 rekonstrukcí. Zdejší mineralogické sbírky jsou odborníky velmi ceněny. [2]
Gernatův dům
editovatGernatův dům stojí v blízkosti klenotnice a Suchardova domu. Je jednopodlažním roubeným domem městského typu s mansardovou střechou a byl postaven v první polovině 18. století. Nachází se zde muzejní kavárna.[12][13]
Stálé expozice
editovatExpozice vulkanismu
editovatExpozice je zaměřena na bohatou sopečnou činnost na sklonku prvohor. V expozici lze nalézt zvětšenou geologickou mapu, která představuje horninové prostředí v okolí Nové Paky. Ve vitrínách je možnost si prohlédnout ukázky minerálů, které pronikaly na povrh různými typy erupcí a výlevů. Tak vznikali různé typy hornin a sopečných těles, které nám představuje zbytek expozice téhle tematické části.[14]
Expozice geologického vývoje
editovat
Expozice provází jednotlivými obdobími geologické minulosti. Lze zde najít ukázky hornin a fosilií z oblasti Krkonoš a Podkrkonoší. Mezi nejvýznamnější kusy patří celosvětově proslulé nálezy tzv. zkřemenělých dřev.[15]
Expozice drahých kamenů
editovat
Vrcholem stálých přírodovědných expozice je část Klenotnice drahých kamenů, kde jsou opracované minerály tzv. „polodrahokamy“. Exponáty jsou poskládány podle jejich nalezišť a doplněné o mapy jednotlivých míst. Většina vystavených minerálů pochází z blízkého okolí. Část výstavních prostor je vyhrazena pro každoroční sezónní zápůjčky exponátů od soukromých sběratelů, kteří zde představují své sbírky.[16]
Vlastivědná expozice
editovatV historické expozici muzea se návštěvníci seznámí s minulostí a kulturou podkrkonošského města na pozadí charakteru krajiny. Též představuje vliv paulánského kláštera a kostela z doby, kdy byla Nová Paka, jako poddanské město k hradu Kumburk, významným poutním místem. Muzeum v Suchardově domě také představuje roubenou lidovou architekturu, pískovcové plastiky, malovaný nábytek, hrnčířskou výrobu, modrotisk, betlemářství, perníkářství, loutkářství, ale i malířské a sochařské dílny.[17]
Expozice spiritismu
editovat
Ve druhém patře klenotnice je Expozice spiritismu a medijních kreseb. Nová Paka je se spiritismem spjatá zejména díky zdejšímu působení Karla Sezemského, vydavatele spiritistické literatury. Nová expozice je především věnovaná kresbám, které pocházejí zejména z počátku 20. století a z mladších období. Ve vitrínách uprostřed místnosti jsou vystavené ukázky knih a periodik Karla Sezemského.[18]
Sbírky
editovatMěstské muzeum Nová Paka v dnešní době uchovává a spravuje na 40 000 sbírkových předmětů má dvě tematické sbírky – Historickou a přírodovědnou.
Historické sbírky
editovatDůležitou součástí historických sbírek je soubor knih bývalé obrozenecké knihovny. Muzeum dále sbírku rozšířilo o spoustu kreseb, pohlednic a fotografií. Mezi nejdůležitější sbírkové předměty patří nástěnné barokní hodiny z klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Nové Pace, forma na modrotisk, nejstarší pečetidlo a pečeť města Nová Paka, návrh pomníku J. A. Komenského pro Novou Paku a další.[3]
Přírodovědné sbírky
editovatPřírodovědné sbírky mají dvě svoje podsbírky mineralogickou sbírku a paleontologickou sbírku a čítají přes 6 500 exponátů hornin, minerálů a zkamenělin. Mineralogická sbírka obsahuje převážně broušené a leštěné minerály jako acháty, jaspisy, křišťály, ametysty. Součástí paleontologické sbírky muzea jsou zkřemenělé stonky, které tvoří jednu z největších sbírek ČR této pravěké přírody.[1]
Zkamenělý strom
editovat
Před muzeem je ve skleněné vitríně umístěný zkamenělí kmen stromu, který rostl v Podkrkonoší před 300 miliony lety. Jeho délka je 8,3 metru a byl nalezen v Nové Pace roku 1953. Patří mezi nejdelší doposud nalezené zkamenělé stromy ve střední Evropě.[19]
Novopacký betlém
editovatNeméně slavný je i betlém vytvořený Janem Mádlem, který je autorem většiny řezeb z pevně instalovaného betléma v Suchardově domě. Betlémové figurky mají oblečení, které se nosilo na Novopacku za jeho dětství. Městské muzeum betlém získalo v roce 1955 a po dvou letech byl veřejnosti představen v dnešní podobě.[20]
Paleopark Balka
editovat
Paleopark Balka je zábavně-vzdělávací projekt, jehož areál je postaven v místě proslulého naleziště zkamenělin a karneolů. Součástí je i stezka o geologické minulosti místní krajiny. V paleoparku se konají také vzdělávací programy pro veřejnost. Ta si zde může vyzkoušet práci paleontologa, rozpoznat pravěká zvířata podle jejich zkamenělých stop, narýžovat si granáty a odkrýt zkameněliny a fosilie.[21]
Návštěvnost
editovat| Rok | Celková návštěvnost | Suchardův dům | Klenotnice | Gernatův dům | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| 2010 | 8 968 | ||||
| 2011 | 8 202 | ||||
| 2012 | 13 872 | ||||
| 2013 | 12 216 | ||||
| 2014 | 11 523 | 4 391 | 6 784 | 348 | |
| 2015 | 13 166 | 5 504 | 4 836 | 2 826 | |
| 2016 | 12 980 | 4 402 | 5 196 | 3 382 | |
| 2017 | 14 525 | 6 315 | 7 516 | 694 | Zavedení celoročního provozu Suchardova domu |
| 2018 | 14 895 | Zavedení celoročního provozu klenotnice[23] | |||
| 2019 | 13 845 | ||||
| 2020 | 6 614 | 3 216 | 3 398 | omezení kvůli pandemii koronaviru | |
| 2021 | 6 396 | 2 528 | 3 868 | omezení kvůli pandemii koronaviru | |
| 2022 | 7 455 | 2 495 | 4 960 | ||
| 2023 | 8 920 | 4 160 | 4 760 |
Reference
editovat- ↑ a b Přírodovědné sbírky - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Klenotnice drahých kamenů - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Historické sbírky - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. Nová Paka [cit. 2024-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-18]. Dostupné online.
- ↑ Suchardův dům - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ PODHRÁZSKÝ, Miroslav; ULRICH, Petr. Slavné vily Královéhradeckého kraje. Praha: FOIBOS, 2007.
- ↑ RAJTÁROVÁ, Tereza. Diplomová práce - Reštaurovanie maľby sv. Vojtecha na severozápadnej fasáde Suchardovho domu v Novej Pake. Litomyšl: [s.n.], 2018.
- ↑ Suchardův dům v Nové Pace vznikl kvůli svatbě. Zdobí ho bohatá sgrafitová fasáda - Rádio vašeho kraje - Český rozhlas. https://regiony.rozhlas.cz/ [online]. 22. 2. 2017 [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Suchardův dům - Slavné vily. https://www.slavnevily.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Suchardův dům - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Dílna u Suchardova domu - Památkový katalog, Národní Památkový ústav. https://pamatkovykatalog.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Kavárna Gernatův dům - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Gernatův dům - Královéhradecký kraj. https://www.hkregion.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Expozice vulkanismu - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Expozice geologického vývoje - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Expozice drahých kamenů - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Vlastivědná expozice - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Expozice spiritismu - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Největší zkamenělý strom - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Novopacký betlém - Městské muzeum Nová Paka. https://muzeum.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ Paleopark Balka. https://paleoparkbalka.cz/ [online]. [cit. 2024-11-19]. Dostupné online.
- ↑ www.statistikakultury.cz [online]. [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
- ↑ Unikátní poklady země jsou spolu s expozicí o spiritismu teď v Nové Pace k vidění i v zimě. Hradec Králové [online]. 2018-11-16 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online.
