Městské hradby v Levoči

Levočské městské hradby jsou převážně středověké opevnění tvořené hradbou s baštami, věžemi a branami, obklopující historické jádro města Levoča na Spiši na severovýchodě Slovenska. Jde o jeden z nejzachovalejších městských obranných systémů na Slovensku a je chráněn jako národní kulturní památka Slovenské republiky.

Městské hradby v Levoči
Základní informace
Sloh	gotika
Výstavba	13. století
Poloha
Adresa	Levoča, Slovensko Slovensko
Souřadnice	49°1′30,1″ s. š., 20°35′4,43″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Opevnění města Levoča začalo vznikat již v polovině 13. století, ale tehdy jej ještě tvořily dřevěné palisády a ploty. S výstavbou kamenných obranných hradeb se začalo ve druhé polovině 13. století (pravděpodobně hned po mongolském vpádu v letech 1241–1242) a stavba byla dokončena v následujícím století, možná již kolem roku 1310. Hradby byly dlouhé asi 2,5 kilometru a obklopovaly celé město. Výška hlavní hradby byla 6–8 metrů a nižší vnější hradby asi 3–3,5 m. Mezi těmito dvěma hradbami se nacházela 4,5–6 metrů široká plocha (tzv. parkán). Celé opevnění obklopoval 13–15 metrů široký a 3–4 metry hluboký příkop se zpevněnými břehy plněný vodou z Levočského potoka. Opevnění původně mělo třináct věží a bašt, pojmenovaných podle jejich umístění nebo zvláštností (Hrubá věž, Klášterní věž, Putscherova věž, Sedmá věž, Spálená věž, věž Ostrý kout a další). Nejstarší věže pocházejí ze 14. století. Byly zevnitř otevřené (tzv. skořepinové věže). Postupem času byl obranný systém různě upravován. K posledním úpravám opevnění došlo na počátku 16. století, kdy se již hojně používalo dělostřelectvo.

Původně mělo město pouze dvě brány: Horní neboli Košickou bránu a Dolní neboli Polskou bránu. Třetí Menhardská brána byla postavena o něco později. Byla však těžce poškozena při velkém požáru města v roce 1599 a v roce 1603 byla uzavřena. Nahradila ji jižní brána, která se nedochovala.

Stejně jako v jiných opevněných městech byli všichni obyvatelé povinni bránit hradby. Jednotlivé úseky hradeb a obranné věže byly rozděleny mezi jednotlivé řemeslnické cechy, které byly povinny udržovat dostatečné zásoby zbraní, střelného prachu a nábojů.

V důsledku dlouhého obléhání města císařským vojskem během povstání Františka Rákocziho v roce 1710 a následného rozšíření moru byly hradby v roce 1711 ve velmi špatném stavu. Vzhledem ke zbídačení města trvala oprava hradeb dlouho: ještě v roce 1728 nebyly práce dokončeny. V průběhu 18. století však hradby středověkého původu většinou ztratily svou vojenskou hodnotu. Proto již v roce 1803 vídeňská dvorská komora povolila prodej částí opevnění. Bašty a věže byly využity k obytným účelům a prostor bývalého příkopu byl přeměněn na zeleninové zahrady a sady.

Městské hradby se dochovaly přibližně v 80 % původní délky. Chybějící úseky v délce necelých 500 metrů se nacházejí v jižní části obvodu, kde byly hradby zbořeny při výstavbě kasáren. Některé části stávajících hradeb byly rekonstruovány, zbytek je od roku 1996 opravován a chráněn před degradací. Zachovalo se také šest věží včetně Kupecké a Prašné bašty.

Galerie

• 
  Městské opevnění
• 
  Městské opevnění
• 
  Městské opevnění
• 
  Městské opevnění
• 
  Kupecká bašta
• 
  Prašná bašta

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mury obronne Lewoczy na polské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Městské hradby v Levoči na Wikimedia Commons

Literatura

• HROMADOVÁ, Ľudmila. Levoča: pamiatková rezervácia. Bratislava: Tatran, 1979. 189 s. (slovensky) 
• CHALUPECKÝ, Ivan; RUSNÁK, Ernest. Levoča. Stručný turistický sprievodca. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1983. (slovensky) 
• SUCHÝ, Michal. Dejiny Levoče. Svazek I. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1974. 399 s. (slovensky) 

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie | Slovensko