Lymfatická soustava

Lymfatická soustava
	Obrázek zobrazující lymfatickou soustavu. Shora dolů: mandle, žláza brzlíku, slezina, mízní uzliny, mízní cévy
	Obrázek zobrazující lymfatickou soustavu. Shora dolů: mandle, žláza brzlíku, slezina, mízní uzliny, mízní cévy

Lymfatická soustava (mízní soustava) je jednosměrná soustava lidského těla, vedoucí z mezibuněčných prostorů do krve lymfatickými (mízními) cévami. Větší mízní cévy se označují jako mízovody (např. hrudní mízovod – kde ústí míza do žil). Věda, která zkoumá lymfatickou soustavu, se nazývá lymfologie.

Funkce

slezina – největší lymfatický orgán v těle
mízní uzlina – malé orgány vmezeřené do lymfatických cév, zejména imunitní funkce
mandle – tvoří tzv. Waldeyrův mízní okruh, bojují proti infekci v jednom z přirozených vstupů do těla - hltanu.
- krční mandle (tonsilla palatina), též patrová mandle
- nosní mandle (tonsilla pharyngea)
- jazyková mandle (tonsilla lingualis)
- trubicová mandle (tonsilla tubaria)
brzlík – ke stáří je nahrazován tukem, hlavní funkce v dětství (imunokompetence T-lymfocytů).
kostní dřeň – vznik leukocytů a dalších elementů imunitního systému (zejm. granulocyty a monocyty)
apendix – významná součást tzv. MALT (mucosa asociated lymphatic tissue – slizniční lymfatická tkáň) systému. Pro velký objem lymfatické tkáně bývá nazýván tonsilla abdominalis, tedy břišní mandle.

Přestože se dlouhodobě mělo za to, že lymfatické cévy nevedou k mozku, bylo roku 2015 objeveno u myší spojení s CNS.^[1]

↑ Missing link found between brain, immune system. medicalxpress.com [online]. 2015-06-01 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)

R. ČIHÁK - Anatomie 3, kapitola systema lymphaticum (str. 172-207), Grada publishing 2004