Žíla (biologie)

céva vedoucí krev k srdci

Žíla nebo véna je céva přivádějící (převážně odkysličenou) krev do srdce. Žíly společně s tepnami, krevními vlásečnicemi a srdcem tvoří uzavřenou oběhovou soustavu.

Průřež žílou

Jakožto součást oběhové soustavy mají i žíly za úkol transport krve a s ní i živin, odpadů a tepla. Speciální úlohou žil oproti tepnám je odvádění oxidu uhličitého z tkání a orgánů do srdce. Ve velkém krevním oběhu žíly odvádějí odkysličenou krev z vlásečnic do pravé srdeční síně. V malém krevním oběhu mají žíly za úkol odvádět okysličenou krev z plic do levé srdeční síně.

Anatomie

editovat
 
Chlopně v žilách zabraňují zpětnému proudění krve

Stěny žil jsou tenké, svojí stavbou se podobají tepnám. Žíly v dolní polovině těla a v horních končetinách mají chlopně (lat. valvulae venosae), které zabraňují zpětnému toku krve, jejž působí gravitace. Na vnější straně žil se nachází tenká chrupavka, která pomáhá udržovat krevní tlak.

Lékařský význam

editovat

Žíly se v medicíně využívají jako vstup do krevního oběhu umožňující odebrat vzorky krve, případně pro tzv. intravenózní podávání výživy a léčiv. To se provádí vpichem injekce či zavedení katétru.

Když je zaváděn katetr, je zaváděn do žil blízko povrchu kůže, nejčastěji na ruce. Některé silné koncentrované tekutiny anebo agresivní léky musí být zaváděny do velkých centrálních žil, které jsou někdy používané v případě, že není možné použít povrchové žíly.

Umístění žil je u každého člověka různé a rozdíly jsou většiny jako při umístění tepen.

Nemoci žil

editovat

Mezi záněty žil patří tzv. tromboflebitida a flebotrombóza – Tromboflebitida je zánět v povrchovém žilním systému. Trombóza (neboli flebotrombóza) – Hluboká žilní trombóza je vážný stav, kdy vznikne krevní sraženina v hlubokém žilním systému.

Chronická žilní nedostatečnost je stav, který vzniká při nedostatečné funkci povrchového i hlubokého žilního řečiště. Křečové žíly aneb žilní varixy neboli žilní městky jsou rozšířené povrchové žíly na dolních končetinách. Bércové vředy na dolních končetinách mohou mít tepenné a žilní příčiny, přičemž žilní příčiny jsou mnohem častější. 

Žíly v lidském těle

editovat

Následující seznam obsahuje největší žíly lidského těla a naznačuje jejich větvení.[1]

  • Plicní žíly (dvě od každé plíce, celkem tedy čtyři) přivádějí okysličenou krev do levé síně srdce

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Žila na slovenské Wikipedii.

  1. Mgr. Jitka Fuchsová. Žíly lidského těla. Střední zdravotnická a Vyšší odborná škola zdravotnická Mladá Boleslav. 2010. Navštíveno 2014-10-11.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat