Luštěniny

Luštěniny neboli luskoviny je souhrnné označení pro skupinu rostlin a jejich plodů zahrnující hrách, fazole, čočku, cizrnu, sóju, lupinu. Většina z nich spadá do čeledi bobovitých.

Nutriční hodnota

Luštěniny mají vysoký obsah bílkovin. Běžně obsahují sacharidy (nepřesně uhlovodany) krátkých řetězců, které, ač nestravitelné lidským trávicím ústrojím, jsou tráveny bakteriemi nacházejícími se v tlustém střevě, což způsobuje nadýmání. Dále obsahují značné množství vitaminů skupiny B, poměrně dost nerostných látek, vápník, fosfor a železo.

Díky vysokému obsahu bílkovin jsou velmi důležitým prvkem ve stravě vegetariánů.^[1] Velmi vhodné jsou také pro diabetiky, snižují hladinu cukru v krvi, neboť mají nízkou hladinu glykemického indexu.^[2]

Až na sóju a podzemnici olejnou jsou všechny chudé na tuky.^[3]

Pěstování

Rostliny luštěnin mají vysokou schopnost vázat atmosférický dusík symbiózou s baktériemi (rod Rhizobium), díky čemuž vyžadují méně hnojiv. Jsou proto používány pro obnovení půdy, v níž byl dusík vyčerpán.

Směs luštěnin, mimo jiné fazole a hrách

Úprava luštěnin před konzumací

S výjimkou čerstvého hrášku by se luštěniny kvůli nestravitelnosti svého obalu neměly konzumovat syrové.^[4] Dalším důvodem je obsah následujících látek:

obsah trypsinového inhibitoru, jehož primární úlohou např. u sojových bobů je ochrana proti hmyzu. Trypsin je jedním z trávicích enzymů člověka a syrové luštěniny by způsobily vážné trávicí potíže.^[5]
obsah lektinů, jež způsobují srážení červených krvinek – stěny krvinek obsahují cukry, na které se lektiny snadno vážou. Příčina přítomnosti lektinu v luštěninách je zatím neobjasněná.^[6]

Obě uvedené toxické látky lze odstranit pomocí namáčení a varem. Doba máčení je 12 hodin, poté je třeba vodu vylít a dát luštěniny vařit v čerstvé vodě. Množství toxických látek lze rovněž snížit klíčením.^[6]

Druhy luštěnin

Odrůdy sóji

Hrách setý pravý
Hrách setý rolní = peluška
Sója luštinatá (sojové boby)
Čočka jedlá (zastarale čočovice)
Fazol obecný (fazole)
Podzemnice olejná (arašídy neboli buráky)
Bob obecný koňský
Lupina úzkolistá (vlčí bob úzkolistý)
Lupina bílá
Lupina žlutá
Vikev panonská (vička)
Vikev huňatá (vička)
Vikev setá (vička)
Cizrna beraní (římský hrách)

Odkazy

Reference

↑ Encyklopedie potravin: Luštěniny [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.
↑ Čočka a fazole mají pozitivní vliv na cukrovku. Diasvět [online]. 23.10.2012 [cit. 5.6.2019]. Dostupné online.
↑ Kolektiv autorů. Kuchařka naší vesnice. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-669-5. S. 192.
↑ HAVEL, Petr. Luštěniny: dobrý důvod k namáčení. Vitalia.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.
↑ MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7. S. 99.
↑ ^a ^b Mikeš (2008), s. 100.

Související

Lusková zelenina

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu luštěnina na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo luštěnina ve Wikislovníku
Encyklopedie potravin

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Encyklopedie potravin: Luštěniny [online]. [cit. 2019-05-28]. Dostupné online.

[2] Čočka a fazole mají pozitivní vliv na cukrovku. Diasvět [online]. 23.10.2012 [cit. 5.6.2019]. Dostupné online.

[3] Kolektiv autorů. Kuchařka naší vesnice. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. ISBN 978-80-7360-669-5. S. 192.

[4] HAVEL, Petr. Luštěniny: dobrý důvod k namáčení. Vitalia.cz [online]. 2012-11-02 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online.

[5] MIKEŠ, Vladimír. Proč se klepou řízky. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2008. ISBN 978-80-7363-143-7. S. 99.

[mikes100-6] Mikeš (2008), s. 100.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]