Wikipedie

Lukas Bärfuss

švýcarský spisovatel, dramatik

Lukas Bärfuss (* 30. prosince 1971, Thun, Kanton Bern) je švýcarský prozaik a dramatik.[1]

Lukas Bärfuss
Lukas Bärfuss (15. listopadu 2023)
Lukas Bärfuss (15. listopadu 2023)
Narození30. prosince 1971 (52 let)
Thun
Povoláníromanopisec a dramatik
Žánrdivadelní hra a próza
Významná dílaHundert Tage (Roman)
Koala (Roman)
Dvacet tisíc stránek
OceněníMülheimská cena za drama (2005)
Cena Anny Seghersové (2008)
Cena Hanse Fallady (2010)
Berlínská literární cena (2013)
Solothurnská literární cena (2014)
… více na Wikidatech
Partner(ka)Muriel Pic
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lukas Bärfuss (2014)

Život

editovat

Než se stal spisovatelem z povolání, vystřídal řadu zaměstnání. Pracoval např. na tabákové plantáži, jako řidič vysokozdvižného vozíku či jako zahradník.[1][2] Až později se v Bernu vyučil knihkupcem.[1] Od roku 1997 je spisovatelem na volné noze.[1]

Žije v Curychu.

Dílo

editovat

Lukas Bärfuss se nejprve začal prosazovat jako dramatik, a to zprvu v rámci volného seskupení 400asa, v němž spolupracoval s režisérem Samuelem Schwarzem.[1] Záhy se dočkal prvních zakázek od větších německojazyčných divadel a skutečného průlomu s divadelní hrou Sexuální neurózy našich rodičů (Die Sexuellen Neurosen unserer Eltern, 2003), v níž mentálně zaostalá dospívající dívka Dora po vysazení otupujících prášků začne žít sexuálním životem a svou starostlivou matku tím staví před novou výzvu.

Na úspěch Sexuálních neuróz navázal Bärfuss roku 2005 dvojicí kontroverzních her. Autobus (Der Bus (Das Zeug einer Heiligen)) je černohumorná groteska o dívce, „světici“, která omylem nastoupila do špatného autobusu a nyní se musí vypořádat s následky v podobě násilnického řidiče. Drama bylo oceněno Mülheimskou cenou za drama coby nejlepší nový divadelní text roku.[1] Takřka souběžně uvedená hra Alices Reise in die Schweiz (Alenčina cesta do Švýcarska) se zabývá tématem asistované sebevraždy.[1]

Roku 2008 publikoval Bärfuss v nakladatelství Wallstein svůj první román nazvaný Hundert Tage (Sto dní), s nímž ihned pronikl do širší nominace na Německou knižní cenu. Román popisuje zážitky švýcarského humanitárního pracovníka během rwandské genocidy.

Jeho druhý, autobiograficky laděný román Koala (2014), v němž zpracoval sebevraždu nevlastního bratra, získal roku 2014 Švýcarskou knižní cenu.[3] Kromě toho byl titul opět i v širší nominaci na Německou knižní cenu, ani napodruhé však Bärfuss neuspěl. „Koala“ z názvu románu odkazuje ke skautské přezdívce vypravěčova zesnulého bratra, po jehož motivaci k sebevraždě se vypravěč pídí. Na řádcích románu se však současně stává impulzem k rekonstrukci objevu koaly medvídkovitého během kolonizace Austrálie, respektive k popisu kolonizace samotné.[4]

V rodném Švýcarsku se levicově orientovaný autor často vyjadřuje k politickým tématům a vyvolává kontroverze. V říjnu roku 2015 například na sebe výrazně upozornil kritickou esejí, uveřejněnou v deníku FAZ, s názvem 'Ein Warnruf: Die Schweiz ist des Wahnsinns', v níž bezprostředně před volbami kritizoval politické směřování Švýcarska.[5][6][7]

Přehled děl (výběr)

editovat

Próza (romány a knižně vydané eseje)

editovat
  • Die toten Männer: Novelle (2002, Mrtví muži, pozn.: jeho literární prvotina[8])
  • Hundert Tage: Roman (2008, Sto dní)
  • Koala (2014, Koala)
  • Stil und Moral: Essays (2015, Styl a morálka)
  • Hagard: Roman (2017)
  • Krieg und Liebe: Essays (2018, Válka a láska)
  • Malinois: Erzählungen (2019)

Divadelní hry

editovat
  • Sophokles' Oedipus (1998)
  • Medeää (2000)
  • Vier Frauen (2000)
  • Siebzehn Uhr siebzehn (2000)
  • Othello, kurze Fassung (2001)
  • Meienbergs Tod (2001)
  • Die Reise von Klaus und Edith durch den Schacht zum Mittelpunkt der Erde (2001)
  • august02, Nationalulk (2002)
  • Vier Bilder der Liebe (2002)
  • Die sexuellen Neurosen unserer Eltern (2003, č. Sexuální neurózy našich rodičů, přel. Josef Balvín)
  • Heinrich IV. (2004)
  • Alices Reise in die Schweiz (2005)
  • Der Bus (Das Zeug einer Heiligen) (2005, č. Autobus (Co dokáže světice), přel. Josef Balvín)
  • Jemand schreit in unseren Rosen (2005)
  • Amygdala (2007)
  • Die Probe (Der brave Simon Korach) (2007, č. Test (Správný chlap), přel. Magdalena Štulcová)
  • Öl (2009, č. Ropa, přel. Michal Kotrouš)
  • Malaga (2010)
  • Parzival (2010)
  • Zwanzigtausend Seiten (2012, č. Dvacet tisíc stránek, přel. Magdalena Štulcová)
  • Anschlag (2013)
  • Die schwarze Halle (2013)
  • Frau Schmitz (2016)
  • Der Elefantengeist (2018)
  • Julien – Rot und Schwarz (2020)

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g Lukas Bärfuss [online]. Ravensburg: Munzinger Online/Personen - Internationales Biographisches Archiv. Dostupné online. (německy) 
  2. ↑ Lukas Bärfuss. LovelyBooks [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. (německy) 
  3. ↑ NEŠPOROVÁ, Jitka. Švýcarská knižní cena 2014. iLiteratura.cz [online]. 2014-11-10 [cit. 2016-11-26]. Dostupné online. ISSN 1214-309X. 
  4. ↑ EHRENBERGER, Jakub. Po stopách bratra koaly. iLiteratura.cz [online]. 2015-09-08 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. 
  5. ↑ BÄRFUSS, Lukas. Ein Warnruf: Die Schweiz ist des Wahnsinns. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2015-10-15. Dostupné online [cit. 2016-11-08]. ISSN 0174-4909. 
  6. ↑ Reaktionen auf Lukas Bärfuss : Sei gewarnt!. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2015-10-16. Dostupné online [cit. 2016-11-08]. ISSN 0174-4909. 
  7. ↑ Bärfuss' Wut-Essay – «die Schweiz ist des Wahnsinns». tagesanzeiger.ch/ [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online. 
  8. ↑ Lukas Bärfuss — internationales literaturfestival berlin. www.literaturfestival.com [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-04-15. 

Literatura

editovat
  • EHRENBERGER, Jakub. Nikdo se jako sebevražedný atentátník nerodí. Se švýcarským prozaikem a dramatikem Lukasem Bärfussem. Tvar. 2016, čís. 9, s. 4–5. Dostupné online. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lukas_Bärfuss&oldid=22153241“