Ludvík Ondřej z Khevenhülleru
Ludvík Ondřej z Khevenhülleru, hrabě z Aichelberg-Frankenburgu (německy Ludwig Andreas von Khevenhüller, Graf von Aichelberg-Frankenburg, 30. listopadu 1683 Linec – 26. ledna 1744 Vídeň) byl rakouský šlechtic z rodu Khevenhüllerů. Sloužil v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti polního maršála.
| Ludvík Ondřej z Khevenhülleru | |
|---|---|
 | |
| Narození | 30. listopadu 1683 Linec |
| Úmrtí | 26. ledna 1744 (ve věku 60 let) Vídeň |
| Povolání | voják |
| Ocenění | rytíř Řádu zlatého rouna Řád zlatého rouna |
| Choť | Filipína Marie z Lambergu |
| Děti | Marie Antonie z Khevenhülleru Marie Terezie z Khevenhülleru |
| Rodiče | František Kryštof II. z Khevenhülleru[1] a Ernestina Faustina z Montecuccoli[1] |
| Rod | Khevenhüllerové |
| Příbuzní | Josef Mikuláš z Windisch-Grätze (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatLudvík Ondřej z Khevenhülleru se narodil jako syn Františka Kryštofa II. z Khevenhülleru a jeho manželky Ernestiny Faustiny z Montecuccoli.
Bojoval již po boku prince Evžena Savojského ve válce o španělské dědictví a účastnil se bojů u Petrovaradína (1716) a Bělehradu (1717), načež byl v roce 1723 povýšen na seržanta a roku 1733 na poručíka.
V bitvě u Parmy (29. června 1734) padl rakouský velitel, polní maršál Claudius Florimund Mercy, načež Khevenhüller jej zastupoval až do příchodu polního maršála Königsegga.
Khevenhüller byl v roce 1736 na doporučení prince Evžena povýšen na polního maršála. Krátce poté poskytl dobré služby během rusko-turecké války, kde bylo Rakousko spojencem Ruska.
Nejvyššího úspěchu dosáhl ve válce o rakouské dědictví. Po návratu získal od Marie Terezie Řád zlatého rouna.
Hrabě Ludvík Ondřej z Khevenhüller zemřel nečekaně 26. ledna 1744 ve Vídni.
Manželství a potomstvo
editovatOd roku 1718 byl ženatý s hraběnkou Filipínou Marií z Lambergu (1695–1762), která mu porodila dvě dcery, které se obě později provdaly do rodiny Windischgrätzů.
- 1. Marie Antonie (29. 3. 1726 Vídeň – 17. 1. 1746 tamtéž), manž. 1743 Leopold Karel z Windischgrätze (15. 11. 1718 Vídeň – 13. 2. 1746 tamtéž)[2][3]
- 2. Marie Terezie (15. 10. 1728 – 14. 1. 1815), manž. 1747 Gottlieb z Windisch-Grätze (28. 7. 1715 – 20. 6. 1784)[4]
Dílo
editovat- Des G. F. M. Grafen von Khevenhüller Observationspunkte für sein Dragoner-Regiment (1734 und 1748)
- Kurzer Begriff aller militärischen Operationen (Wien 1756; Französisch als Maximes de guerre, Paris 1771).
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Gräfin Maria Antonia Josepha Khevenhüller von Aichelberg b. 29 Mar 1726 d. 17 Jan 1746: Geneagraphie - Families all over the world. geneagraphie.com [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Marie Antonia, Gräfin von Khevenhüller. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
- ↑ Khevenh�ller 2. w.genealogy.euweb.cz [online]. [cit. 2023-05-03]. Dostupné online.
Literatura
editovat- GUSTAV AMON VON TREUENFEST. Geschichte des kaiserl. und königl. Kärnthnerischen Infanterie-Regimentes Feldmarschall Graf von Khevenhüller Nr. 7,. Vídeň: "St. Norbertus" Buch- und Kunstdruckerei, 1891. Dostupné online. S. 13. ((německy))
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Ondřej z Khevenhülleru na Wikimedia Commons - (německy) Ulice v Linzi, v níž Khevenhüller bydlel
- (německy) Biografie na Wikisource
- (německy) ZáznamLudwig Andreas von Khevenhüller v Austria-Forum (v AEIOU-Österreich-Lexikon)
