Wikipedie

Ludvík Armbruster

český filozof, teolog, pedagog a duchovní

Ludvík Armbruster (16. května 1928, Praha – 18. prosince 2021, Praha) byl český katolický kněz, jezuita, vědec a pedagog. Byl profesorem filosofie na Teologické fakultě UK, v letech 2003 až 2010 zde působil ve funkci děkana fakulty. Byl nositelem dvou státních vyznamenání – v roce 2006 mu byl udělen rakouský Čestný kříž za vědu a umění I. třídy za celoživotní přínos v oblasti vědy, za vybudování rakouského oddělení v univerzitní knihovně v Tokiu, péči o rakousko-japonské a rakousko-české vztahy a konečně dne 28. října 2008 získal medaili za zásluhy o stát v oblasti výchovy a školství z rukou českého prezidenta Václava Klause. Byl rakouským státním příslušníkem české národnosti.

Prof. PhDr. Ludvík Armbruster SJ
řeholní kněz
Ludvík Armbruster (2012)
Ludvík Armbruster (2012)
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Zasvěcený život
Institutjezuité
Svěcení
Kněžské svěcení1959
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození16. května 1928
Místo narozeníPraha, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Datum úmrtí18. prosince 2021 (ve věku 93 let)
Místo úmrtíPraha
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povoláníduchovní, vysokoškolský pedagog
Alma materUniverzita Sophia
Řády a oceněníMedaile Za zásluhy mzz I. stupeň (2008)
multimediální obsah na Commons
citáty na Wikicitátech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Narodil se v Praze, v letech 1934–1939 navštěvoval pokusnou reformní obecnou školu v Praze-Nuslích, 1939–47 pak Státní reálné gymnázium na Vyšehradě v Praze. Po maturitě vstoupil do české provincie Tovaryšstva Ježíšova. Po dvouletém noviciátě na Velehradě zahájil studium filozofie na Filozoficko-sociologickém institutu jezuitského řádu v Děčíně. V dubnu 1950 byl spolu se všemi řeholníky zatčen a po dvouměsíční internaci v Bohosudově vyhoštěn z republiky jako „nežádoucí osoba“.

Pokračoval ve studiích na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě (kde získal licenciát filozofie roku 1952) a po dvouletém studiu japonštiny (Jokosuka, Japonsko) na univerzitě Sophia v Tokiu obhájil doktorát z filosofie. Následovalo čtyřleté studium teologie na Teologické fakultě Sankt Georgen ve Frankfurtu nad Mohanem. Tam byl také v roce 1959 vysvěcen na kněze. Licenciát z teologie získal v roce 1960.

Od roku 1961 žil a působil v Japonsku. Přednášel filozofii na univerzitě Sophia v Tokiu, nejprve jako docent, potom jako „associated professor“ a od roku 1969 jako řádný profesor. Vedle své akademické činnosti vedl v letech 1965–1970 jako regens interdiecézní kněžský seminář v Tokiu a v letech 1975–83 byl ředitelem centrální knihovny univerzity Sophia.

Po roce 1989 se aktivně zapojil do obnovy české jezuitské řeholní provincie a současně i obnovení a rozvoje vysokoškolského studia teologie v Česku. Od roku 2003 stál jako děkan v čele Katolické teologické fakulty UK. Působil jako kněz v kostele sv. Ignáce v Praze.

Bibliografie

editovat

Monografie

editovat
  • Objekt und Transzendenz bei Jaspers. Sein Gegenstandsbegriff und die Möglichkeit der Metaphysik. Innsbruck 1957
  • Gijutsuron. (Komentovaný překlad do japonštiny Heideggerovy knihy „Die Technik und die Kehre“. Ve spolupráci s T. Kojima) Tokio, 1965
  • Rozhovor Tokijské květy

Japonské sborníky (výběr)

editovat
  • Pojem času u pozdního Schellinga, Tradice a tvůrčí činnost, ed. J. Roggendorf, Tokio 1963
  • Na hranici mezi transcendencí a imanencí, Kurs filosofie I, ed. S. Yamamoto, Tokio 1973
  • Tovaryšstvo Ježíšovo, Dějiny evropské filosofie, ed. K. Ikimatsu, Tokio 1977
  • Nietzsche o církevních dějinách, Nietzsche: Jeho propastný mnohostranný svět, ed. J. Watanabe, Tokio 1980
  • Zbožnost v kontextu vědecké civilisace, Věda a náboženství, ed. S. Omori, Tokio 1988
  • The Role of the Graduate School in Today’s Mass Society, The Future Image of Sophia University, ed. M. Yanase, Tokio 1989 (anglické vydání japonského originálu)
  • The Role of Culture in the Technological Society, Technology’s Challenge for Mankind, ed. The Steering committee of the Fukushima International Seminar, Tokio 1990 (anglické vydání japonského originálu)
  • Náboženská situace na přelomu století, Vídeň na přelomu 19. století, ed. N. Kimura, Tokio 1990
  • Vědomí: člověk pozorovaný zevnitř, Nová antropologie, ed. J. Castaneda, Tokio 1993

Publikace v časopisech (výběr)

editovat
  • Jaspers a křesťanství, Sophia, 1958
  • Pravda a mýtus, Sophia, 1960
  • Dialektika svobody, Sophia 1961
  • Rozum a existence v pozdní filosofii Schellingově, Kattoriku Shingaku 1965
  • Instituce a utopie, Tetsugaku zasshi 1971
  • Hermeneutická existence a dějinná skutečnost, Riso 1974
  • Aporie víry v pokrok, Hito to Kokudo 1976
  • Radikální zlo podle Kanta, Gendai shiso 1994
  • Filosofie a náboženství, Tetsugaku 1995
  • Schelling a náboženství, Schelling nempo 1996
  • Křesťanská filosofie v asijské perspektivě, Teologické texty 2004

NB. České názvy (kromě posledního titulu) jsou překlady z japonštiny

Odkazy

editovat

Literatura

editovat
  • HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2. S. 9. 
  • Všechno je milost : sborník k poctě 80. narozenin Ludvíka Armbrustera / editor Vojtěch Novotný. Praha : Karolinum, 2008. 595 s. ISBN 978-80-246-1505-9.

Externí odkazy

editovat
 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Děkan Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy
Předchůdce:
Jaroslav V. Polc 		2003–2010
Ludvík Armbruster 		Nástupce:
Prokop Brož
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ludvík_Armbruster&oldid=23993452“