Lom Bučník

Lom Bučník (někdy též kamenolom Bučník, komňanský lom, komnanský lom, komenský lom) je lom, který se nachází v nadmořské výšce 474 metrů asi 2 km vzdušnou čarou jihojihozápadním směrem od středu obce Komňa^[1] a asi 2 km vzdušnou čarou východním směrem od centra obce Bystřice pod Lopeníkem.^[2]^[3] Tento veřejnosti nepřístupný andezitový lom je geologicky významnou moravskou lokalitou rozkládající se ve střední části CHKO Bílé Karpaty.^[2]^[1] Výskytem více než 60 druhů minerálů se lom Bučník řadí mezi nejbohatší naleziště nerostů v České republice.^[1]

Podrobněji

Velký dvouetážový stěnový kamenolom byl založen v sopečném tělese kopce Bučník (kóta 555 m nad mořem)^[3] nad obcí Komňa, je obklopen hustým lesem a z obce není viditelný.^[1] K lomu vede asfaltová účelová komunikace odbočující z mezinárodní silnice E50. Odbočka z E50 k lomu Bučník se nachází asi 700 metrů jihozápadním směrem od motorestu Rasová–Nový Dvůr.^[3] Lom byl otevřen v roce 1951^[1]^[3] a s přestávkami je využíván pro povrchovou těžbu a zpracování stavebního kamene (tj. těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) s celkovou projektovanou těžební kapacitou vyšší než 25 kubických metrů materiálu za den.^[4]

Geologický popis

Magurský příkrov

Geologicky je lom Bučník vetknut do tzv. magurského příkrovu, který je převážně vytvořen z pravidelně se střídajících vrstev různých typů pískovců (psamity) a různých typů jílovců (pelity). Do těchto sedimentů magurského příkrovu pronikly v minulosti neovulkanické horniny a vytvořily zde následně tělesa subvulkanických hornin, která jsou rozmístěna v oblasti Bánov – Komňa – Bojkovice. Tato tělesa se vyskytují ve formě žil (ložních nebo pravých) přičemž to největší těleso se nachází jižně od Nezdenic v pruhu o šířce 200 metrů a délce 1,5 km. Vrch Valy (470 m nad mořem), nacházející se přibližně uprostřed spojnice mezi Nezednicemi a Komňou, a vrch Bučník (555 m nad mořem) nad lomem jsou výsledkem eroze, která obnažila některé partie těchto těles. Neovulkanity z této oblasti uherskobrodska jsou zásaditého charakteru (vysoký obsah oxidu draselného – K₂O).^[3]

Flyše, andezit, latit

V lomu jsou těženy jednak flyšové horniny (sedimenty pískovců a jílů),^[3] ale hlavně andezit (respektive trachyandezit), který se zde vyskytuje ve dvou subhorizontálních ložních žilách (mocnost větší z žil je asi 20 metrů) doprovázených několika drobnějšími žilami.^[1]^[3]^{[p. 1]}

V dutinách andezitových žil byly nalezeny různé formy křemičitanů (silikátů), karbonátů (uhličitanů) a hlinitokřemičitých minerálů s mikroporézní strukturu (zeolitů).^[1]

Andezit, trachyandezit, zeolit (ilustrační fotografie)
andezit
trachyandezit (latit)
zeolit

Doprovodné minerály

Při těžbě andezitu (v severní části lomu) byly (v šířce 3 až 5 metrů) objeveny žilky (mocnost max. do 0,1 m) se silným polymetalickým (železo, zinek, olovo, arsen) zrudněním.^[1] Tyto žilky jsou tvořeny křemenem (SiO₂), karbonáty (uhličitany) a malým množstvím sulfidů (sirníků) – hlavně pyritem (FeS₂), markazitem (FeS₂), galenitem (PbS) a sfaleritem (ZnS). Z těchto žilek pak sekundárně vznikl cerusit (PbCO₃); wulfenit (PbMoO₄) a skorodit (Fe³⁺[AsO₄]·2H₂O).^[2]

Na rudních žilách v lomu Bučník byl poprvé na Moravě a ve Slezsku objeven cinabarit (HgS) a metacinabarit a lom je také jediným nalezištěm hawleyitu (CdS) v České republice.^[1]

Doprovodné minerály (ilustrační fotografie)
cerusit
wulfenit
skorodit
cinabarit
hawleyit

Porcelanit a kvarcit

Ve spodní levé části lomové etáže byly nalezeny moravské porcelanity (s příměsí pyritu), v horní části lomu pak tvrdý a křehký křemenec (kvarcit).^[1]

Porcelánový jaspis (porcelanit) vzniká tepelnou přeměnou jílovitých břidlic a slínitých hornin – při kontaktu jílu se žhavým magmatem. Porcelanit má různé zbarvení (červená, hnědočervená, hnědá, namodrale šedá, oranžová a žlutá barva) a matný skelný (skoro voskový) lesk a je využíván ve šperkařství.^[2] V lomu Bučník jsou těženy čerstvé, pevné, velmi jemnozrnné porcelanity s příznivou kusovitostí. Vyznačují se šedým, šedozeleným, olivově zeleným, čokoládově hnědým, okrově žlutým, nafialovělým až černým zbarvením.^{[p. 2]}
Kvarcity vznikají regionální metamorfózou (vypálením) pískovcových sedimentů: pískovců či slepenců.^[1]

Porcelanit a kvarcit (ilustrační fotografie)
Porcelanit z lomu Bučník
Porcelanit z lomu Bučník
Kvarcit neboli křemenec

Odkazy

Poznámky

↑ Pramen^[1] uvádí tři hlavní ložní žíly, které prorážejí pískovcovým souvrstvím magurského flyše.^[1]
↑ Ukázky neopracovaného a opracovaného moravského porcelanitu jsou vystaveny v informačním centru v Bojkovicích.^[2]

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Druid.Panoramix. Komnansky kamenolom / kamenolom Bučník [online]. Geocaching com, 2012-09-12= [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e KUČA, Pavel. Bučník - andezitový lom [online]. Turistické informace, rev. 2007-04-10 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Komňa – Bučník [online]. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska, 2006-01-06, rev. 2011-07-04 [cit. 2024-07-25]. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. (* 1956 Brno); RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (* 1971 Hradec Králové); Doc.RNDr. Jiří Zimák, CSc. (* 1956 Olomouc); Financováno grantem FRVŠ číslo 1365/2005. Dostupné online.
↑ Informace o provozovně: Kamenolom Bučník / Rok: 2023 [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2023 [cit. 2024-07-27]. Povrchová těžba a zpracování kamene (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Dostupné online.

Související články

Porcelanit

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lom Bučník na Wikimedia Commons
Rajče: Mineralogické akce / Bučník 2018 – Výprava do kamenolomu Bučník. Porcelanity, azurová jezírka, pulci, jahody a nechutné želé fazole (fotografie)
HofrFoto: Komenský kamenolom – Bučník; 13. dubna 2020 (fotografie)
Kamenolom Bučník 17.4.2008 na YouTube – Datum: 17. dubna 2008; Autor: kameramanbob.kameramanbob; Stopáž: 4 minuty (video odstřelu)

[pocet.loznich.zil-5] Pramen^[1] uvádí tři hlavní ložní žíly, které prorážejí pískovcovým souvrstvím magurského flyše.^[1]

[porcelanit-6] Ukázky neopracovaného a opracovaného moravského porcelanitu jsou vystaveny v informačním centru v Bojkovicích.^[2]

[geo.caching.Bucnik-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m Druid.Panoramix. Komnansky kamenolom / kamenolom Bučník [online]. Geocaching com, 2012-09-12= [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[turisticke.info.Bucnik-2] KUČA, Pavel. Bučník - andezitový lom [online]. Turistické informace, rev. 2007-04-10 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.

[pruvodce.geo.morava-3] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ŠTELCL, Jindřich; VÁVRA, Václav; ZIMÁK, Jiří. Komňa – Bučník [online]. Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska, 2006-01-06, rev. 2011-07-04 [cit. 2024-07-25]. RNDr. Jindřich Štelcl, CSc. (* 1956 Brno); RNDr. Václav Vávra, Ph.D. (* 1971 Hradec Králové); Doc.RNDr. Jiří Zimák, CSc. (* 1956 Olomouc); Financováno grantem FRVŠ číslo 1365/2005. Dostupné online.

[hydro.meteo.Bucnik-4] Informace o provozovně: Kamenolom Bučník / Rok: 2023 [online]. Český hydrometeorologický ústav, 2023 [cit. 2024-07-27]. Povrchová těžba a zpracování kamene (především těžba, vrtání, odstřel, bagrování, třídění drcení a doprava) o celkové projektované kapacitě vyšší než 25 m3 za den. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[p. 1]

[p. 2]