Markazit
Markazit (Haidinger, 1845), chemický vzorec FeS2 (disulfid železnatý),[1] je kosočtverečný minerál.[2] Název pochází z arabštiny a označoval pyrit a jemu podobné minerály. Starší český název je kyz kopinatý.
Markazit | |
---|---|
Markazit, cap (mys) Blanc-Nez, Francie | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | FeS2 |
Identifikace | |
Barva | bledě žlutá |
Vzhled krystalu | tabulkovité, kopinaté, prizmatické |
Soustava | kosočtverečná |
Tvrdost | 6–6,5 |
Lesk | kovový |
Štěpnost | nedokonalá |
Vryp | zelenošedý |
Hustota | 4,8–4,9 g ⋅ cm−3 |
Rozpustnost | v HNO3 |
Původ
editovatVzniká v usazených horninách, z hydrotermálních roztoků na rudních žilách, častý je výskyt konkrecí a vyvinutých krystalů v hnědém uhlí.
Morfologie
editovatKrystaly jsou tabulkovité, kopinaté, prizmatické, rýhované podle {011}. Dokonalé krystaly mají tvar dvojjehlanu. Často tvoří hřebenité srostlice. Dvojčatí běžně podle {101}, méně často podle {011}. Agregáty jsou radiálně paprsčité, zrnité i celistvé.
Vlastnosti
editovat- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5, křehký, hustota 4,8–4,9 g/cm³,[1] štěpnost nedokonalá podle {010} a {110}, lom nerovný
- Optické vlastnosti: Barva: bledě žlutá, mosazně žlutá, na vzduchu pestře nabíhá. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp zelenošedý.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 46,55 %, S 53,45 % často s příměsí Cu, As. Na vzduchu rychle zvětrává. Rozpustný v HNO3. Při žíhání na uhlí hoří modravým plamenem a vzniká SO2. Žíhán v baňce dává žlutý nálet síry. Před dmuchavkou se taví na černou magnetickou kuličku.
Podobné minerály
editovatVyužití
editovatK výrobě kyseliny sírové, někdy jako drahý kámen (dobře vyvinuté krystaly, fasetové brusy, kabošony). Při spalování uhlí znečišťuje ovzduší oxidem siřičitým.
Naleziště
editovatHojný minerál.
- Česko – v hnědém uhlí Most, Sokolov
- Slovensko – Banská Štiavnica (Štiavnické vrchy), Prievidza, Handlová, Kremnické vrchy
- Německo – Cáchy, Clausthal, Freiberg
- Rusko
- Mexiko
- a další.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Markazit [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
- ↑ Markazit. web.natur.cuni.cz [online]. [cit. 2023-10-21]. Dostupné online.
Literatura
editovat- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM NAKLADATELSTVÍ, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu markazit na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo markazit ve Wikislovníku
- Markazit na webu mindat.org (anglicky)
- Markazit na webu Webmineral (anglicky)
- Markazite v atlasu minerálů (německy)
- Markazit. web.archive.org [online]. 2011-01-27 [cit. 2024-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-27.