Loštický pohár
Loštické poháry se vyráběly v Lošticích od konce 14. zhruba do poloviny 16. století.[1] Tato doba je považována za vrchol loštického hrnčířství. V době své největší proslulosti, v 15. století byly známy po celé střední Evropě,[2] což dokazuje vyobrazení jednoho z nich na obraze Zahrada pozemských rozkoší od Hieronyma Bosche. S vládou Matyáše Korvína zřejmě souvisí jejich velký výskyt v Budíně, a byly nalezeny i v Chorvatsku. Typický puchýřovitý povrch ovlivnil lékařský termín ze 16. století pro kožní chorobu – „loštická tvář“.[1]
Výroba
editovatLoštická keramika se vyznačuje povrchem pokrytým puchýřky a tvrdostí vypálené hmoty. Tohoto efektu bylo docíleno materiálem používaného k výrobě. Jde o grafitovou hlínu obsahující pyrit, která byla vypalována při vysokých teplotách (kolem 1200 °C), kdy se z ní pyrit uvolňoval a vytvářel na povrchu keramiky bublinky a stroupky. Nejbližší analogii takového drsného povrchu nalezneme až v Anglii v Yorku. Keramika má tmavě hnědou, či červenohnědou barvu, s místy mírným leskem a povrch pokrývají drobné puchýřky.[1]
Keramika byla vytáčena na hrnčířském kruhu, avšak některé poháry bez oušek byly vyrobeny nálepovou metodou, o čemž svědčí stopy po nalepení vrstev na jejich vnitřní stěně.[1]
Keramické tvary
editovatKromě pohárů řadíme do skupiny loštické keramiky i další tvary. Zoroslava Drobná rozdělila loštickou produkci na tyto typy:[1]
- loštické hrnce, bezuché i s uchy.
- loštické poháry
- loštické poháry s oušky v počtu od tří do sedmnácti
- úzké a štíhlé
- široké a nízké
K některým pohárům se používaly pokličky, což je doloženo z nálezů i písemných pramenů. Byl nalezen i velmi zvláštní tvar nádoby v podobě boty.[1]
I loštické hrnce byly hojně užívány. Typy s uchy bývaly větších rozměrů a se dvěma nebo třemi uchy, nebo s pětiúhelníkovitými držadly.[1]
Vzhled a tvar pohárů
editovatLoštické poháry jsou keramické nádoby, ale jejich originální a podivuhodný vzhled je odlišuje od ostatní keramiky. Většinou jde o štíhlé vyšší nádoby nádoby s úzkým hrdlem, které kolem dokola zdobí věnec malých oušek. Ty neplní funkci držadel, ale jsou pouze dekoračním prvkem. Poháry širšího typu s oušky byly zdobeny i kolečkovou metodou a červeným malováním a jsou nejmladším typem loštických pohárů.[1]
Objem těchto nádob sloužících k pití byl podle Z. Drobné normován na určitou míru: nejmenší na čtvrt žejdlíku, vyšší na půl a nejvyšší na jeden žejdlík.[1]
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g h i NEKUDA, Vladimír; KVĚTA, Reichertová. Středověká keramika v Čechách a na Moravě. Redakce Jaroslav Krejzla. 1.. vyd. Brno: Moravské muzeum v Brně; Musejní spolek v Brně, 1968. 464 s., 102. S. 150–154.
- ↑ Region Mohelnicko. [online]. [Cit. 2009-05-09]. Dostupné online Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- DROBNÁ, Z., 1957: Loštické poháry. K otázce jejich datování a slohového zařazení, Český lid XLIV.
- LANG, A., 1961: Loštické poháry (Přehled dosavadních výzkumů), SM 6.
- MĚŘÍNSKÝ, Z., 1969: Přehled typů loštické keramiky, jejich vývoj a datování, VVM XXI.
- MICHNA, P. J., 1976: Loštický pohár na malbě ze 16. století? (Na okraj studia loštické keramiky), VVM XXVIII.
- GOŠ, V., NOVÁK, J., 1976: Počátky výroby loštické keramiky – Die Anfänge der Lošticer Keramikproduktion, AR XXVIII.
- GOŠ, V., 1980: K problematice výroby loštické keramiky. In: Sborník ze semináře Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Technické muzeum v Brně, Brno.
- MĚCHUROVÁ, Z., 1989: Keramika loštického typu z Konůvek (okr. Vyškov) – Die Keramik des Lošticer Typus aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXIV.
- MĚCHUROVÁ, Z.–ZALABÁK, P.–ČEJKA, J., 1992: Příspěvek k problematice tzv. loštické keramiky v souvislosti s rentgenovou fázovou analýzou vzorků z Konůvek (okr. Vyškov) – Beitrag zur Problematik dsg. Lošticer Keramik im Zusammenhang mit der Röntgenphasenanalyse der Bruchstücke aus Konůvky (Bez. Vyškov), ČMMZ LXXVII.
- BLÁHA, R., FROLÍK, J., SIGL, J., 2003: Nálezy loštické keramiky ve východních Čechách – Funde der Lošticer Keramik in Ostböhmen, AH 28.
- GOŠ, Vladimír, Loštice-město středověkých hrnčířů. Slezská univerzita v Opavě, Opava 2007.
- GOŠ, V., 2012: Z Loštic až na konec světa. Nové objevy severomoravské středověké keramiky v západní Evropě, VVM LXIV.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Loštický pohár na Wikimedia Commons - Výzkumy Vlastivědného muzea v Šumperku
- Malíř ďábla. Dokument o tajemství zvláštní keramická nádoby z Loštic, kterou na jednom ze svých obrazů zachytil Hieronymus Bosch. ČT 2021. ČT 2, 2. 10. 2023. Režie Pavel Dražan. 26 min.
