Linie následnictví polského trůnu

Určení následníka polského trůnu je poněkud složité vzhledem k dějinám samotného Polska. Současné Polsko je republikou, která navazuje na tzv. druhou Polskou republiku (meziválečné Polsko).

Druhá Polská republika byla nástupcem posledního polského tzv. regentského království, formálně existujícího (na území předtím ruského neboli kongresového Polska) mezi roky 1916 a 1918 z vůle ústředních mocností Německa a Rakouska-Uherska. Tomuto regentskému království jak z názvu napovídá nevládl král, ale regentská rada. Ten měl být zvolen, ale pro neshody mezi mocnostmi ovládající polské území se tak do konce války nestalo, i když bylo několik katolických kandidátů, mezi nimi především rakouský arcivévoda Karel Štěpán a jeho syn Karel Albrecht z těšínské větve rodu, princové z královských rodů Bavorska, Württemberska a také Saska, jehož rod Wettinů dal Polsku dva krále a jednoho knížete.

Posledním skutečným polským králem byl ruský car Mikuláš I. (1796–1855), který byl ale roku 1831 během tzv. Listopadového povstání polským sejmem (parlamentem) z trůnu sesazen i se svým potomstvem. Mikuláš povstání potlačil, zrušil polskou autonomii a za polského krále se považoval a tituloval i nadále, stejně tak jako jeho nástupci až do roku 1917.

Možných kandidátů na trůn v případě obnovení monarchie v Polsku je veliké množství. Kromě potomků či následníků výše uvedených urozených hlav (saští Wettinové, Habsbursko-lotrinská dynastie, ruská carská dynastie) připadají v úvahu i potomci velkých polských šlechtických rodů, či nemanželští potomci některých polských volených králů, což dále komplikuje situaci. Problémem samotného určení možného následníka zaniklého trůnu je i to že v některých velkých královských rodech genealogicky a historicky blízkých polskému trůnu (Wettinové a ruská carská dynastie) dochází ke sporům o to, kdo je skutečnou hlavou královské rodiny a kdo má na následnictví trůnu skutečný nárok.

Rodokmen potenciálních následníků

editovat

Literatura

editovat

Související články

editovat