Liška písečná (Vulpes pallida) je malá psovitá šelma, která žije v polopouštních oblastech afrického Sahelu. Jedná se o nočního živočicha, jehož způsob života je poměrně málo probádaný. Je to všežravec, jenž požírá hlodavce, malé plazy, hmyz, ptáky, vejce, bobule a rostliny. Podle IUCN jde o druh, který je poměrně rozšířený a jemuž nehrozí žádné zásadní nebezpečí, tudíž je hodnocen jako málo dotčený.

Jak číst taxoboxLiška písečná
alternativní popis obrázku chybí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádšelmy (Carnivora)
Čeleďpsovití (Canidae)
RodVulpes
Binomické jméno
Vulpes pallida
(Cretzschmar, 1827)
areál rozšíření lišky písečné
areál rozšíření lišky písečné
areál rozšíření lišky písečné
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liška písečná patří k menším druhům lišek. Tělo měří 38–45 cm, ocas 23–28 cm. Váha se pohybuje mezi 2 až 3,6 kg. Tělo je štíhlé, nohy jsou relativně dlouhé, uši nápadně velké. Zbarvení srsti je na hřbetě a bocích pískovo-krémové, na spodní části těla přechází až do téměř bílé, což je zohledněno v jejím druhovém jménu (pallida = (latinsky) bledá, anglicky "pale fox" – bledá liška). Ocas má černý konec a jeho vršek má zčásti černavý nádech.

Rozšíření

editovat

Liška písečná žije v semiaridních oblastech Sahelu. Preferuje řídkou suchou savanu a polopoušť. Je rozšířená od Mauretánie k Rudému moři. Podle území svého výskytu vytváří několik poddruhů: Vulpes pallida pallida (Súdán), V. p. oertzeni (Čadská pánev), V. p. edwardsi (západní Afrika), V. p. harterti (Niger, Nigérie).

Ekologie

editovat

Způsob života lišky písečné je velmi málo prozkoumaný. Je přizpůsobená k životu v prostředí s nedostatkem vody, i když čistě pouštním oblastem se spíše vyhýbá. Žije převážně nočním životem. Vyhrabává si rozsáhlé nory, kde přečkává největší denní vedra. Lišky žijí v rodinných skupinách – samec, samice a jejich potomci. Jedná se o všežravce. Loví různé hlodavce, ještěrky a další malé plazy, ptáky, dále požírá hmyz, vejce a ve větší míře než většina ostatních psovitých šelem i různé bobule a další části rostlin. V čelistech má poměrně velké stoličky, které jí pomáhají rozžvýkat i tvrdá semena rostlin.

Březost trvá jen 7–8 týdnů. Samice rodí obvykle 3–4 mláďata. Ta jsou odstavena po 6–8 týdnech.

Reference

editovat
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat