Levínská vrchovina

Levínská vrchovina, také Levínsko (polsky Wzgórza Lewińskie, německy Lewiner Bergland, také Lewiner Ländchen, též Herrschaft Hummel[1]) je mezihoří v jihozápadní části středních Sudet v okrese Kladsko v Dolnoslezském vojvodství.

Levínská vrchovina
Levínská vrchovina mezi Borem a Orlickými horami: výrazné vrchy jsou Darnkowskie Wzgórza, Grodczyn a Homole. Pohled z Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovem
Levínská vrchovina mezi Borem a Orlickými horami: výrazné vrchy jsou Darnkowskie Wzgórza, Grodczyn a Homole. Pohled z Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovem

Nejvyšší bod803 m n. m. (Grodczyn (německy Ratschenberg, česky Hradiště/Hradec))

Nadřazená jednotkaPodorlická pahorkatina
Sousední
jednotky
Olešnický hřbet Orlických hor, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina, Hronovská kotlina, Bukovinský hřbet Jestřebích hor, Stolové hory, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy

SvětadílEvropa
StátPolskoPolsko Polsko
ČeskoČesko Česko
PovodíLabe, Odra
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Levínská vrchovina tvoří reliéf území o rozloze zhruba 40 km² mezi Stolovými horami na severu a Orlickými horami na jihu.

Současná geomorfologie nerozlišuje v Levínské vrchovině žádné podokrsky, avšak historické německé prameny (viz reference), které ji jako ucelenou regionální jednotku neuvádějí, rozlišují její část na levém břehu (Tassauer Berge/Tasovské hory) říčky Klikawy (něm. Schnelle, česky Střela) a část na břehu pravém (Ratschengebirge - někdy zahrnující i Dörnikauer Berge/Darnkowskie Wzgórza vč. jejich severní části za údolím Chudobského potoka). Protože v důsledku druhé světové války došlo k téměř úplné výměně obyvatelstva, původní německá a česká jména často neodpovídají pozdějším polským.[2] Nejpodrobnější jsou historické německé prameny. Levínská vrchovina vytváří sice nižší, ale neodmyslitelnou a malebnou součást panorámatu Podorlicka (středních Sudet).

Na jihu sousedí a částečně je totožná s Olešnickým hřbetem Orlických hor, Dobřanskou a Dobrošovskou vrchovinou (podokrsky Sedloňovské vrchoviny) a severním výběžkem Bohdašínské vrchoviny (podokrsek Ohnišovské pahorkatiny) na české straně. Celá tato část se dříve nazývala Tassauer Berge (česky Tasovské hory: podle vesničky Tassau, dnes polsky Taszów, česky Tasov). Toto jméno zachovává vrch Taszowskie Górki (670 m n. m.) na sever od Tasova. Na severozápadě jejich hřbet klesá ke státní hranici mezi Bělovsem a Slaným (polsky Słone, něm. Schlaney/Schnellau, od r. 1962 část Chudoby/Kudowa-Zdrój) u ústí Střely do Metuje. Východní hranice vrchoviny protíná průsmyk Polskie Wrota (německy Hummelpass)  a západní prochází Chudobskou sníženinou. Tato jižní část zasahuje na území České republiky nad obce Olešnice v Orlických horách, Borová, Česká Čermná, Dobrošov (od východu) a severní část Bělovse (část Náchoda). Na východ od Olešnice v Orlických horách dosahuje své největší výšky na české straně u jedné z několika kót Hraničního lesa (843 m n. m.), který je také nejvyšším vrcholem celé Levínské vrchoviny.

Zajímavější v turistickém ohledu je severní část. Tam dosahuje vrchovina své největší nadmořské výšky horským hřbetem, jenž vrcholí horou Grodczyn  (německy Ratschenberg, 803 m n. m.) Podle lidové tradice stál na vrcholu hrad, který byl údajně r. 1428 zničen husity. Odtud pramení zřejmě české jméno vrchu Hradiště (v německém přepisu Hradisce nebo také Hradisch).[3] Pro Ratschenberg (Grodczyn) a okolní vrchy se také používalo společné německé jméno Ratschengebirge[4], které se vztahovalo i na níže uvedenou Drnkovskou vrchovinu. Velmi nápadným útvarem v této jihovýchodní části vrchoviny je Homole (polsky Gomoła, německy Hummelberg – 733 m n. m.) se zbytky stejnojmenného hradu.

Na severozápadě a severu od údolí stoupajícího z Jeleniówa k Darnkówu a Kulinu Kłodzkému se nachází další součást Levínské vrchoviny, totiž Drnkovská vrchovina (polsky Darnkowskie Wzgórza, německy Dörnikauer Berge) s nejvýraznějšími vrcholy Krucza Kopa/Rabenkuppe (722 m n. m.) a Czarna Kopa/Schwarze Kuppe (741 m n. m.), zatímco na severu za údolím Chudobského potoka (Kudowski potok) je nejvyšší kótou Lelkowa Góra (něm. Ingwerberg, 736 m n. m.). Na jihovýchodní straně Drnkovského údolí jsou vrcholy Cisowa Góra (723 m n. m.), Średnia Kopa (něm. Mittelkuppe 746 m n. m.) a dále Czech (702 m n. m.) a Lech (739 m n. m.), přes něž Drnkovská vrchovina pozvolna klesá do Dušnické sníženiny.

U města Duszniki Zdrój se sbíhají hřbety Tasovských hor s vrcholy Długa Góra (680 m n. m.), Gajowa (něm. Hamberg - 700 m n. m.) a v samém městě Miejska Górka (něm. Huthberg - 609 m n. m.), hřbet Grodczynu východně od Homole s vrcholem Wroniawa (něm. Krähenberg - 662 m n. m.) a skupina Drnkovské vrchoviny s vrcholy Góra Ceglana (606 m n. m.) a Karwiec (Heerdeberg - 611 m n. m.). Až k městu Sczytna se pak Drnkovská vrchovina snižuje s kótami Kokocko (něm. Reiterhübel - 547 m n. m.) a Chłopska Góra (526 m n. m.)

Na severozápadě Drnkovská vrchovina, tvořená metamorfovanými horninami (ruly, svor) pravděpodobně prekambrického stáří tzv. stroňské skupiny,[5] sahá až ke Stroužnému (Pstrążna), horní části Čermné (Czermna) a zadní části Chudoby.[6] Tak se u Čermné dotýká i bukovinské části Jestřebích hor vrcholy Pstrążnica (627 m n. m.), Lisiak (dříve něm. Große Daufalka nebo též Fuchsberg, 617 m n. m.) a Mały Lisiak (dříve něm. Kleine Daufalka, 545 m n. m.) nad českou osadou Mokřiny (součást Žďárek - tady vrchovina okrajově zasahuje na území České republiky).

Soupis vrcholů

editovat

V soupise jsou uvedeny vrcholy bez ohledu na státní hranice s využitím zdrojů mapy.cz a geoportal.cuzk.cz; v části Tasovské hory je omezení Levínské vrchoviny jen na polské území z hlediska fyzické geografie nelogické, pro úplnost jsou proto uvedeny i vrcholy ležící na české straně hranice.

Aktuální název Německý název Nadmořská výška Podskupina vrchoviny
Hraniční les (CZ) 843 Tasovské hory/Tassauer Berge // Orlické hory/Olešnický hřbet
Grodczyn Ratschenberg 803 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Jeleń Hirschberg 800 Tasovské hory/Tassauer Berge
Pańska Góra Panskerberg 782 Tasovské hory/Tassauer Berge
Śriednia Kopa Mittelkuppe 746 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Czarna Kopa Schwarze Koppe 741 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Lech 739 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Lelkowa Góra Ingwerberg 736 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Gomola Hummelberg 733 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Grzywacz Kronenberg 732 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Pańsczyca Klein Pansker 724 Tasovské hory/Tassauer Berge
Cisowa Góra 723 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Krucza Kopa Rabenkuppe 722 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kukułka 714 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Feistův kopec (CZ) 711 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Czech 702 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Gajowa Hamberg 700 Tasovské hory/Tassauer Berge
Strážnice (PL) 700 Tasovské hory/Tassauer Berge
Smogulec Liesken-Kamm 690 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Strażna 690 Tasovské hory/Tassauer Berge
Długa Góra 680 Tasovské hory/Tassauer Berge
Opalona Herren-Brände 680 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Strážnice (CZ) 671 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Taszowskie Górki Tassauer Berge 670 Tasovské hory/Tassauer Berge
Wroniawa Krähenberg 662 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Wysoczka Gr. Reudel 650 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Wapienek Kalkberg 645 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kościelna Góra 641 Tasovské hory/Tassauer Berge
Skowron Lerchenberg 640 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Panský vrch (CZ) 637 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Rudna Góra 633 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Pstrążnica 627 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Młyński Kamień 625 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kostelní vrch (CZ) 624 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Lisiak Fuchsberg/Grosse Daufalka 617 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Mała Wysoczka 617 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Karwiec Heerdeberg 611 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Miejska Górka Huthberg 609 Tasovské hory/Tassauer Berge
Góra Ceglana 606 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Ptasznica Vogelherd 605 Tasovské hory/Tassauer Berge
Grodowa 597 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Polsko (CZ) 590 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Lewińska Czuba Sindermannsberg 555 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Kokocko Reiterhübel 547 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Mały Lisiak Kleine Daufalka 545 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Czartowski Kamień Teufelsstein 540 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Chlopska Góra 526 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Gródek Hradischberg 521 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Miechy 517 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever
Szubieniczna Galgenberg 501 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Na rovince (CZ) 501 Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina
Brzeliniec 500 Skupina Grodczynu/Ratschengebirge
Jaźwiec Karlsplatte 497 Tasovské hory/Tassauer Berge
Brzezie Godritzberg 495 Tasovské hory/Tassauer Berge
Blonie 480 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Kamieniec Grosser Steinberg 470 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Różanka Rothe Hübe 470 Tasovské hory/Tassauer Berge
Maly Kamieniec Kleiner Steinberg 450 Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge
Klin 420 Tasovské hory/Tassauer Berge

Pozn.: v tabulce jsou uvedeny ty vrcholy, u nichž byl ve výše uvedených zdrojích zjištěn název.

Vodstvo

editovat

Průsmykem Polskie Wrota prochází rozvodí mezi úmořím Baltského a Severního moře; větší část Levínské vrchoviny odvodňuje říčka Střela (polsky Klikawa) do Metuje. Jen malá část vod je odváděna do řeky Bystrzyca Dusznicka (Odra - Baltské moře).

Významná města a obce

editovat

Kudowa-Zdrój, Duszniki-Zdrój, Lewin Kłodzki, Jerzykowice Wielkie, Darnków, Dańczów, Taszów, Kulin

Turistika

editovat

Vrchovinou vedou tyto turistické značky:

  •   – červená z Chudoby do Dušník
  •   – modrá z Levínu na Homoli
  •   – modrá z Kulína do Dańczowa
  •   – zelená ze Zelence do Levína

Zajímavá místa

editovat
  • Kudowa-Zdrój (česky Chudoba nebo také Lázně Chudoba) – lázeňský park, sanatorium, kaple na vrchu Wzgórze Kaplicne
  • Duszniki-Zdrój (česky Dušníky, německy Bad Reinerz) – lázně, v létě se tam koná Chopinovský festival
  • ruiny hradu Homole na stejnojmenné hoře
  • Dańczów – dřevěná zvonice z roku 1849
  • Brzozowie (česky Březová, německy Brzesowie) – barokní kostel Petra a Pavla z roku 1400
  • na české straně opevnění na Dobrošově
  • Kulin (česky Hrdloňov, německy Keilendorf) – dřevěné chalupy z 19. století
  • Lewin Kłodzki (česky Levín, německy Lewin) – ulice Lasek Miejski – barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, hora Kalvárie s kaplemi z roku 1894, dřevěné domy z konce 19. století
  • Lewin Kłodzki – na náměstí Mariánský sloup z r. 1687, kostel Sv. Archanděla Michaela z r. 1560, původně renesanční, v roce 1697 barokní přestavba, kamenný železniční viadukt vysoký 27 metrů z roku 1906, projektovaný italskými inženýry

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Wzgórza Lewińskie na polské Wikipedii.

  1. Český koutek v Kladsku.. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové v nakl. Lupus Trutnov 340 s. ISBN 9788090350984, ISBN 8090350984. OCLC 271612177 S. 19. 
  2. ROZPORZĄDZENIE MINISTRA ADMINISTRACJI PUBLICZNEJ z dnia 28 maja 1949 r. o przywróceniu i ustaleniu nazw miejscowości.. MONITOR POLSKI: DZIENNIK URZĘDOWY RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ. 13 lipca 1949 r. 1949, roč. Rok XXVII, čís. Część "A", Nr. A - 44. Dostupné online. 
  3. MÜLLER, Karl Adam. Vaterländische Bilder: oder Geschichte und Beschreibung sämmtlicher Burgen und Ritterschlösser Schlesiens beider Antheile und der Grafschaft Glatz. 2. vyd. Glogau: C. Flemming, 1844. 551 s. 
  4. OTTO, A. Die Grafschaft Glatz. Praktischer Reiseführer (Griebens Reiseführer, Band 147). 2. vyd. Berlin: Albert Goldschmidt, 1914. 147 s. 
  5. MÍSAŘ, Zdeněk a kol. Geologie ČSSR I. Český masiv. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 336 s. S. 187–9. 
  6. PARTSCH, Joseph. Schlesien. Eine Landeskunde für das deutsche Volk. I. Teil: Das ganze Land.. 2. vyd. Breslau: Ferdinand Hirt, 1896. 420 s. 

Fotogalerie

editovat