Levínská vrchovina
Levínská vrchovina, také Levínsko (polsky Wzgórza Lewińskie, německy Lewiner Bergland, také Lewiner Ländchen, též Herrschaft Hummel[1]) je mezihoří v jihozápadní části středních Sudet v okrese Kladsko v Dolnoslezském vojvodství.
| Levínská vrchovina | |
|---|---|
 Levínská vrchovina mezi Borem a Orlickými horami: výrazné vrchy jsou Darnkowskie Wzgórza, Grodczyn a Homole. Pohled z Červenokostelecké pahorkatiny nad Hronovem | |
| Nejvyšší bod | 803 m n. m. (Grodczyn (německy Ratschenberg, česky Hradiště/Hradec)) |
| Nadřazená jednotka | Podorlická pahorkatina |
| Sousední jednotky | Olešnický hřbet Orlických hor, Sedloňovská vrchovina, Ohnišovská pahorkatina, Hronovská kotlina, Bukovinský hřbet Jestřebích hor, Stolové hory, Chudobská sníženina/Obniżenie Kudowy |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Polsko Česko |
| Povodí | Labe, Odra |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis
editovatLevínská vrchovina tvoří reliéf území o rozloze zhruba 40 km² mezi Stolovými horami na severu a Orlickými horami na jihu.
Současná geomorfologie nerozlišuje v Levínské vrchovině žádné podokrsky, avšak historické německé prameny (viz reference), které ji jako ucelenou regionální jednotku neuvádějí, rozlišují její část na levém břehu (Tassauer Berge/Tasovské hory) říčky Klikawy (něm. Schnelle, česky Střela) a část na břehu pravém (Ratschengebirge - někdy zahrnující i Dörnikauer Berge/Darnkowskie Wzgórza vč. jejich severní části za údolím Chudobského potoka). Protože v důsledku druhé světové války došlo k téměř úplné výměně obyvatelstva, původní německá a česká jména často neodpovídají pozdějším polským.[2] Nejpodrobnější jsou historické německé prameny. Levínská vrchovina vytváří sice nižší, ale neodmyslitelnou a malebnou součást panorámatu Podorlicka (středních Sudet).
Na jihu sousedí a částečně je totožná s Olešnickým hřbetem Orlických hor, Dobřanskou a Dobrošovskou vrchovinou (podokrsky Sedloňovské vrchoviny) a severním výběžkem Bohdašínské vrchoviny (podokrsek Ohnišovské pahorkatiny) na české straně. Celá tato část se dříve nazývala Tassauer Berge (česky Tasovské hory: podle vesničky Tassau, dnes polsky Taszów, česky Tasov). Toto jméno zachovává vrch Taszowskie Górki (670 m n. m.) na sever od Tasova. Na severozápadě jejich hřbet klesá ke státní hranici mezi Bělovsem a Slaným (polsky Słone, něm. Schlaney/Schnellau, od r. 1962 část Chudoby/Kudowa-Zdrój) u ústí Střely do Metuje. Východní hranice vrchoviny protíná průsmyk Polskie Wrota (německy Hummelpass) a západní prochází Chudobskou sníženinou. Tato jižní část zasahuje na území České republiky nad obce Olešnice v Orlických horách, Borová, Česká Čermná, Dobrošov (od východu) a severní část Bělovse (část Náchoda). Na východ od Olešnice v Orlických horách dosahuje své největší výšky na české straně u jedné z několika kót Hraničního lesa (843 m n. m.), který je také nejvyšším vrcholem celé Levínské vrchoviny.
Zajímavější v turistickém ohledu je severní část. Tam dosahuje vrchovina své největší nadmořské výšky horským hřbetem, jenž vrcholí horou Grodczyn (německy Ratschenberg, 803 m n. m.) Podle lidové tradice stál na vrcholu hrad, který byl údajně r. 1428 zničen husity. Odtud pramení zřejmě české jméno vrchu Hradiště (v německém přepisu Hradisce nebo také Hradisch).[3] Pro Ratschenberg (Grodczyn) a okolní vrchy se také používalo společné německé jméno Ratschengebirge[4], které se vztahovalo i na níže uvedenou Drnkovskou vrchovinu. Velmi nápadným útvarem v této jihovýchodní části vrchoviny je Homole (polsky Gomoła, německy Hummelberg – 733 m n. m.) se zbytky stejnojmenného hradu.
Na severozápadě a severu od údolí stoupajícího z Jeleniówa k Darnkówu a Kulinu Kłodzkému se nachází další součást Levínské vrchoviny, totiž Drnkovská vrchovina (polsky Darnkowskie Wzgórza, německy Dörnikauer Berge) s nejvýraznějšími vrcholy Krucza Kopa/Rabenkuppe (722 m n. m.) a Czarna Kopa/Schwarze Kuppe (741 m n. m.), zatímco na severu za údolím Chudobského potoka (Kudowski potok) je nejvyšší kótou Lelkowa Góra (něm. Ingwerberg, 736 m n. m.). Na jihovýchodní straně Drnkovského údolí jsou vrcholy Cisowa Góra (723 m n. m.), Średnia Kopa (něm. Mittelkuppe 746 m n. m.) a dále Czech (702 m n. m.) a Lech (739 m n. m.), přes něž Drnkovská vrchovina pozvolna klesá do Dušnické sníženiny.
U města Duszniki Zdrój se sbíhají hřbety Tasovských hor s vrcholy Długa Góra (680 m n. m.), Gajowa (něm. Hamberg - 700 m n. m.) a v samém městě Miejska Górka (něm. Huthberg - 609 m n. m.), hřbet Grodczynu východně od Homole s vrcholem Wroniawa (něm. Krähenberg - 662 m n. m.) a skupina Drnkovské vrchoviny s vrcholy Góra Ceglana (606 m n. m.) a Karwiec (Heerdeberg - 611 m n. m.). Až k městu Sczytna se pak Drnkovská vrchovina snižuje s kótami Kokocko (něm. Reiterhübel - 547 m n. m.) a Chłopska Góra (526 m n. m.)
Na severozápadě Drnkovská vrchovina, tvořená metamorfovanými horninami (ruly, svor) pravděpodobně prekambrického stáří tzv. stroňské skupiny,[5] sahá až ke Stroužnému (Pstrążna), horní části Čermné (Czermna) a zadní části Chudoby.[6] Tak se u Čermné dotýká i bukovinské části Jestřebích hor vrcholy Pstrążnica (627 m n. m.), Lisiak (dříve něm. Große Daufalka nebo též Fuchsberg, 617 m n. m.) a Mały Lisiak (dříve něm. Kleine Daufalka, 545 m n. m.) nad českou osadou Mokřiny (součást Žďárek - tady vrchovina okrajově zasahuje na území České republiky).
Soupis vrcholů
editovatV soupise jsou uvedeny vrcholy bez ohledu na státní hranice s využitím zdrojů mapy.cz a geoportal.cuzk.cz; v části Tasovské hory je omezení Levínské vrchoviny jen na polské území z hlediska fyzické geografie nelogické, pro úplnost jsou proto uvedeny i vrcholy ležící na české straně hranice.
| Aktuální název | Německý název | Nadmořská výška | Podskupina vrchoviny |
| Hraniční les (CZ) | 843 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Orlické hory/Olešnický hřbet | |
| Grodczyn | Ratschenberg | 803 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Jeleń | Hirschberg | 800 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Pańska Góra | Panskerberg | 782 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Śriednia Kopa | Mittelkuppe | 746 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Czarna Kopa | Schwarze Koppe | 741 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Lech | 739 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Lelkowa Góra | Ingwerberg | 736 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever |
| Gomola | Hummelberg | 733 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Grzywacz | Kronenberg | 732 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Pańsczyca | Klein Pansker | 724 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Cisowa Góra | 723 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Krucza Kopa | Rabenkuppe | 722 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Kukułka | 714 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge | |
| Feistův kopec (CZ) | 711 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Czech | 702 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Gajowa | Hamberg | 700 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Strážnice (PL) | 700 | Tasovské hory/Tassauer Berge | |
| Smogulec | Liesken-Kamm | 690 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Strażna | 690 | Tasovské hory/Tassauer Berge | |
| Długa Góra | 680 | Tasovské hory/Tassauer Berge | |
| Opalona | Herren-Brände | 680 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Strážnice (CZ) | 671 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Taszowskie Górki | Tassauer Berge | 670 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Wroniawa | Krähenberg | 662 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Wysoczka | Gr. Reudel | 650 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Wapienek | Kalkberg | 645 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Kościelna Góra | 641 | Tasovské hory/Tassauer Berge | |
| Skowron | Lerchenberg | 640 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Panský vrch (CZ) | 637 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Rudna Góra | 633 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever | |
| Pstrążnica | 627 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever | |
| Młyński Kamień | 625 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Kostelní vrch (CZ) | 624 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Lisiak | Fuchsberg/Grosse Daufalka | 617 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever |
| Mała Wysoczka | 617 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Karwiec | Heerdeberg | 611 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Miejska Górka | Huthberg | 609 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Góra Ceglana | 606 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Ptasznica | Vogelherd | 605 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Grodowa | 597 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Polsko (CZ) | 590 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Lewińska Czuba | Sindermannsberg | 555 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Kokocko | Reiterhübel | 547 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Mały Lisiak | Kleine Daufalka | 545 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever |
| Czartowski Kamień | Teufelsstein | 540 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever |
| Chlopska Góra | 526 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Gródek | Hradischberg | 521 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Miechy | 517 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge - Sever | |
| Szubieniczna | Galgenberg | 501 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge |
| Na rovince (CZ) | 501 | Tasovské hory/Tassauer Berge // Sedloňovská vrchovina | |
| Brzeliniec | 500 | Skupina Grodczynu/Ratschengebirge | |
| Jaźwiec | Karlsplatte | 497 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Brzezie | Godritzberg | 495 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Blonie | 480 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge | |
| Kamieniec | Grosser Steinberg | 470 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Różanka | Rothe Hübe | 470 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
| Maly Kamieniec | Kleiner Steinberg | 450 | Drnkovská vrchovina/Dörnikauer Berge |
| Klin | 420 | Tasovské hory/Tassauer Berge |
Pozn.: v tabulce jsou uvedeny ty vrcholy, u nichž byl ve výše uvedených zdrojích zjištěn název.
Vodstvo
editovatPrůsmykem Polskie Wrota prochází rozvodí mezi úmořím Baltského a Severního moře; větší část Levínské vrchoviny odvodňuje říčka Střela (polsky Klikawa) do Metuje. Jen malá část vod je odváděna do řeky Bystrzyca Dusznicka (Odra - Baltské moře).
Významná města a obce
editovatKudowa-Zdrój, Duszniki-Zdrój, Lewin Kłodzki, Jerzykowice Wielkie, Darnków, Dańczów, Taszów, Kulin
Turistika
editovatVrchovinou vedou tyto turistické značky:
Zajímavá místa
editovat- Kudowa-Zdrój (česky Chudoba nebo také Lázně Chudoba) – lázeňský park, sanatorium, kaple na vrchu Wzgórze Kaplicne
- Duszniki-Zdrój (česky Dušníky, německy Bad Reinerz) – lázně, v létě se tam koná Chopinovský festival
- ruiny hradu Homole na stejnojmenné hoře
- Dańczów – dřevěná zvonice z roku 1849
- Brzozowie (česky Březová, německy Brzesowie) – barokní kostel Petra a Pavla z roku 1400
- na české straně opevnění na Dobrošově
- Kulin (česky Hrdloňov, německy Keilendorf) – dřevěné chalupy z 19. století
- Lewin Kłodzki (česky Levín, německy Lewin) – ulice Lasek Miejski – barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z 1. poloviny 18. století, hora Kalvárie s kaplemi z roku 1894, dřevěné domy z konce 19. století
- Lewin Kłodzki – na náměstí Mariánský sloup z r. 1687, kostel Sv. Archanděla Michaela z r. 1560, původně renesanční, v roce 1697 barokní přestavba, kamenný železniční viadukt vysoký 27 metrů z roku 1906, projektovaný italskými inženýry
Reference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Wzgórza Lewińskie na polské Wikipedii.
- ↑ Český koutek v Kladsku.. Hradec Králové: Univerzita Hradec Králové v nakl. Lupus Trutnov 340 s. ISBN 9788090350984, ISBN 8090350984. OCLC 271612177 S. 19.
- ↑ ROZPORZĄDZENIE MINISTRA ADMINISTRACJI PUBLICZNEJ z dnia 28 maja 1949 r. o przywróceniu i ustaleniu nazw miejscowości.. MONITOR POLSKI: DZIENNIK URZĘDOWY RZECZYPOSPOLITEJ POLSKIEJ. 13 lipca 1949 r. 1949, roč. Rok XXVII, čís. Część "A", Nr. A - 44. Dostupné online.
- ↑ MÜLLER, Karl Adam. Vaterländische Bilder: oder Geschichte und Beschreibung sämmtlicher Burgen und Ritterschlösser Schlesiens beider Antheile und der Grafschaft Glatz. 2. vyd. Glogau: C. Flemming, 1844. 551 s.
- ↑ OTTO, A. Die Grafschaft Glatz. Praktischer Reiseführer (Griebens Reiseführer, Band 147). 2. vyd. Berlin: Albert Goldschmidt, 1914. 147 s.
- ↑ MÍSAŘ, Zdeněk a kol. Geologie ČSSR I. Český masiv. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1983. 336 s. S. 187–9.
- ↑ PARTSCH, Joseph. Schlesien. Eine Landeskunde für das deutsche Volk. I. Teil: Das ganze Land.. 2. vyd. Breslau: Ferdinand Hirt, 1896. 420 s.
Fotogalerie
editovat-
Pohled z vyhlídky na Krucza Kopa: nejdále Vrchmezí (Orlické hory), blíže vlevo hřbet Grodzcynu (803 m n. m.) s vrcholem vlevo, před ním vlevo Średnia Kopa (746 m n. m.) a před ní sluncem osvícená planina vedoucí k zalesněnému vrcholu Cisowa Góra (723 m n. m.) -
Drnkovské údolí (Darnków, Dörnikauer Tal) pod vyhlídkou na Krucza Kopa v Levínské vrchovině: táhne se zprava doleva, pohled na boční údolíčko směrem na Kociolek -
Jeden z kamenitých vrcholů na Krucza Kopa (Rabenkoppe, Krkavčí kupa/vrch) -
Kříž na vyhlídce na Krucza Kopa nad Drnkovským údolím - vyhlídka se německy nazývala Rabenstein (Krkavčí kámen) -
Zalesněný vrch Opalona (něm. Herren-Brände, 680 m n. m.) v Levínské vrchovině (Darnkowskie Wzgórza) -
Na obzoru hraniční údolí mezi Prasečím hřbetem Hronovské kotliny (Świni Grzbiet/Schweinsrücken) vlevo a vrchem Miechy vpravo (517 m n. m.) v Levínské vrchovině (Horní Chudoba/Kudowa Górna) -
Les na úbočí vrchu Skowron (něm. Lerchenberg, 640 m n. m.; Darnkowskie Wzgórza) -
Tasovské hory/Tassauer Berge jako jižní součást Levínské vrchoviny, pod Vrchmezím od průsmyku Polskie Wrota doprava (na východ); záběr z Jestřebích hor (nad Jírovou horou) -
Panorama střední části Levínské vrchoviny s popisky vrcholů -
Vrch Pstrążnica 627 m n. m. (uprostřed vpravo) nad obcí Pstrążna, vlevo vrch označovaný v pruských mapách 19. století jako Grosse Brusnice -
Ve středním plánu Černý les = závěr severní části Levinské vrchoviny mezi údolími Mokřinského a Strouženského potoka, de facto společný západní výběžek vrchů Pstrążnica a Mały Lisiak
