Letiště M. R. Štefánika Bratislava

mezinárodní letiště v Bratislavě

Letiště M. R. Štefánika Bratislava (slovensky Medzinárodné letisko Milana Rastislava Štefánika Bratislava) nebo také Letiště Bratislava je hlavní mezinárodní letiště na Slovensku v Bratislavě. Nachází se na severovýchodním okraji Bratislavy, 9 km od centra, v městské části Ružinov a částečně v katastru obce Ivanka pri Dunaji, s rozlohou 4,77 km². V roce 2016 toto letiště odbavilo 1 756 808 cestujících, což byl 12 % nárůst oproti roku předchozímu.

Letiště M. R. Štefánika Bratislava
Letisko M. R. Štefánika Bratislava
Základní informace
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
Nejbližší městoBratislava (9 km)
Typ letištěmezinárodní veřejné civilní
ProvozovatelLetisko M.R.Štefánika - Airport Bratislava, a.s. (BTS)
Otevření1951
Kód letiště ICAOLZIB
Kód letiště IATABTS
Souřadnice
Map
Nadmořská výška433 ft / 132 m
Hub pro
Statistika (2018)
Cestujících 2 292 712[1]
Pohybů 30 366[1]
Vzletové a přistávací dráhy
  • 04/22 – beton, 2900×60 m
  • 13/31 – beton, 3190×45 m
Odkazy
WebOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Aero A-14 Brandenburg Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARG
 
Železobetonový hangár na původním letišti Vajnory, projektovala a postavila firma Ing. Josef Záruba-Pfeffermann a spol.

První let na trase Praha – Bratislava se uskutečnil 29. října 1923 letadlem Aero A-14 tehdejších Československých státních aerolinií s imatrikulační značkou L-BARC. Letadlo pilotoval šéfpilot ČSA Karel Brabenec a prvním cestujícím se stal redaktor Lidových novin Václav König. Letadlo přistálo na letišti ve Vajnorech po 320 km dlouhém letu, který trval zhruba 3 hodiny. Letiště Bratislava-Vajnory nabízelo lety k Jadranu, do Vídně, Kluže a do Bukurešti. Po skončení 2. světové války byl provoz na letišti ve Vajnorech sice obnoven, bylo však zřejmé, že letiště bude stále méně vyhovovat neustále se zpřísňujícím požadavkům pro leteckou dopravu.

Přípravné práce pro výstavbu dnešního letiště započaly v roce 1947, s vlastní stavbou se začalo roku následujícího. Byla vybudována vzletová a přistávací dráha ve směru 04/22 o délce 1900 m a ve směru 13/31 o délce 1500 m. Letecký provoz na novém bratislavském letišti v Ivance pri Dunaji byl zahájen roku 1951.

V roce 1970 zde byl otevřen dnešní terminál A spolu s příslušným přednádražím a novým komunikačním systémem. V květnu 1970 začala fungovat linka Bratislava – Praha-RuzyněAmsterdam SchipholNew York JFK, kterou ČSA provozovaly s letadly typu Iljušin Il-62. V 80. letech došlo v rámci komplexní rekonstrukce dráhového systému letiště k prodloužení dráhy 04/22 na 2900 m a dráhy 13/31 na 2950 m.

Od 21. června 1993 nese bratislavské letiště jméno významného slovenského politika, vědce, diplomata a generála Milana Rastislava Štefánika.

Vybavení

editovat
 
Nový terminál Bratislavského letiště

Letiště má v současnosti tři terminály: první je terminál A1 otevřený v roce 2010, druhý terminál B v roce 1994 a třetí terminál C v roce 2006. Jejích současná kapacita je 9,9 milionu cestujících ročně. Dráhový systém sestává ze dvou na sobě kolmých vzletových a přistávacích drah, které v současnosti umožňují přistání všech běžných typů letadel.

Letecké společnosti a destinace

editovat

Osobní

editovat

Na letiště v Bratislavě létají následující pravidelní či sezónní letečtí dopravci (aktualizováno 28. března 2024).[2][3][4] Charterové destinace a dopravci v tomto seznamu nejsou.

Letecká společnost Destinace
  Aegean Airlines Řecko  Řecko Athény
  Air Cairo Egypt  Egypt Hurghada · Marsa Alam
  Air Montenegro Černá Hora  Černá Hora Sezónně: Podgorica
  Austrian Airlines Rakousko  Rakousko Salcburk · Štýrský Hradec | sezónně: Innsbruck
  British Airways Spojené království  Spojené království Londýn-Gatwick · Londýn-Heathrow
  Eurowings Belgie  Belgie Brusel
Česko  Česko Praha
Francie  Francie Lyon · Marseille · Nice · Paříž-Charles de Gaulle · Paříž-Orly
Itálie  Itálie Benátky · Milán-Malpensa · Neapol · Řím-Fiumicino
Kypr  Kypr Sezónně: Larnaka
Německo  Německo Berlín · Düsseldorf · Hamburk · Kolín/Bonn
Nizozemsko  Nizozemsko Amsterdam
Polsko  Polsko Varšava-Chopin
Portugalsko  Portugalsko Lisabon · Porto | sezónně: Madeira
Řecko  Řecko Athény · Soluň | sezónně: Heráklion · Chania · Korfu · Mykonos · Rhodos
Slovensko  Slovensko Košice
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty Sezónně: Dubaj · Dubaj-Ál Maktúm
Spojené království  Spojené království Londýn-Heathrow · Manchester
Španělsko  Španělsko Barcelona · Madrid · Malága | sezónně: Palma de Mallorca
  Lufthansa Německo  Německo Frankfurt · Mnichov
  Pegasus Airlines Turecko  Turecko Sezónně: Antalya · Istanbul-Sabiha Gökçen[5]
  Qatar Airways Katar  Katar Dauhá
  Ryanair Belgie  Belgie Brusel-Charleroi
Bulharsko  Bulharsko Sofie | sezónně: Burgas
Kypr  Kypr Pafos
Itálie  Itálie Bergamo · Řím-Ciampino | sezónně: Alghero · Trapani
Irsko  Irsko Dublin
Litva  Litva Kaunas
Malta  Malta Malta
Nizozemsko  Nizozemsko Eindhoven
Řecko  Řecko Soluň | sezónně: Korfu
Spojené království  Spojené království Edinburgh · Leeds · Londýn-Stensted · Manchester
Španělsko  Španělsko Lanzarote | sezónně: Palma de Mallorca
Turecko  Turecko Dalaman
      Scandinavian Airlines Dánsko  Dánsko Kodaň
Norsko  Norsko Oslo
Švédsko  Švédsko Stockholm-Arlanda
  Smartwings Bulharsko  Bulharsko Sezónně: Burgas
Francie  Francie Sezónně: Nice
Itálie  Itálie Sezónně: Katánie
Kypr  Kypr Sezónně: Larnaka
Řecko  Řecko Sezónně: Heráklion · Korfu · Rhodos · Zakynthos
Spojené arabské emiráty  Spojené arabské emiráty Sezónně: Dubaj · Dubaj-Ál Maktúm
Španělsko  Španělsko Sezónně: Palma de Mallorca
  Swiss International Air Lines Švýcarsko  Švýcarsko Curych
  Wizz Air Severní Makedonie  Severní Makedonie Skopje
Spojené království  Spojené království Londýn-Luton
 
Letoun Ca.33
  • 4. května 1919 došlo k havárii letounu Caproni Ca.33 s M. R. Štefánikem, dvěma italskými důstojníky a mechanikem na palubě. V zatáčce po větru upadl stroj po ztrátě vztlaku do levé vývrtky a zřítil se. Nepřipoutaná posádka z letounu vypadla a všichni na místě zahynuli. Nehoda se odehrála kolem 11:35 hod.[6] Existuje však i nepotvrzená teorie o sestřelení letounu, z důvodu záměny italské trikolóry za, v té době nepřátelskou, maďarskou.[zdroj?] Jiné spekulace hovoří o politickém atentátu z důvodu střetu francouzsko-italských geopolitických zájmů nebo ambicí vlády E. Beneše a T. G. Masaryka.[zdroj?]
  • 11. února 1977 došlo k havárii za snížené dohlednosti při dosednutí poštovního letounu ČSA asi 2 km před prahem VPD 22. Jednalo se o stroj Avia Av-14 (OK-OCA), let OK 475 na trase PrahaBratislavaKošice. Zahynuli dva pracovníci pošty a dva členové posádky, kapitán R. Chládek přežil. Podíl na nehodě mělo i nehomogenní tlakové pole, které vzniká při západním proudění (290°) na závětrné straně Malých Karpat, což působí indikaci nesprávné výšky barometrickými výškoměry.
  • 8. února 1999 se při rolování ze startovací dráhy neodpoutalo nákladní letadlo typu Boeing 707-328C ghanské společnosti Avistar. Stroj vybočil z dráhy a zabořil se přední částí do země. Letadlo, jež přivezlo náklad ryb, nemělo na palubě cestující, ale před startem bylo plně natankované. Při tomto incidentu nedošlo k žádnému zranění.[7][8]
  • 6. června 1999 havaroval v rámci Mezinárodního leteckého dne SIAD '99 v blízkosti letiště vojenský cvičný letoun BAE Hawk 200 britského královského letectva. Pilot letadla 45letý Graham Wardell zavadil během letecké ukázky v rychlosti asi 500 až 600 km/h o konec odstavné přistávací betonové plochy letiště. Neovladatelný letoun přeletěl nad budovou biologické ochrany letiště a dopadl do pole ve vzdálenosti asi 200 metrů, kde explodoval. První a druhý náraz roztrhl letadlo na několik kusů. Přestože trosky letounu nedopadly do prostoru vyhraženého pro diváky, smetla tlaková vlna ze střechy přilehlého objektu jednu ženu, jež odtud sledovala letecké ukázky. Divačka utrpěla stejně jako pilot smrtelné zranění.[7][9]

Doprava na letiště

editovat
 
Terminál Bratislavského letiště v noci

Spojení na mezinárodní letiště v Bratislavě zajišťuje pravidelná trolejbusová linka městské hromadné dopravy číslo 61 (noční linka N61), která ho přes centrum města spojuje s Bratislavským hlavním nádražím. Přímé spojení letiště s autobusovým nádražím tedy neexistuje.

Spojení s nedalekým vídeňským letištěm a centrem Vídně zajišťují autobusové linky dopravců FlixBus, Blaguss Slovakia a Slovak Lines. V budoucnosti se plánuje napojení letiště na železniční síť Železnic Slovenské republiky. V případě vybudování zvažované trati Wolfsthal – Bratislava by obě letiště mohla být spojena i vlakem.

Reference

editovat
  1. a b BTS vybavilo vlani najviac cestujúcich vo svojich dejinách - bts.aero, tisková zpráva
  2. Prílety. www.bts.aero [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. Prílety. www.bts.aero [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  4. Lety z Bratislava (BTS) – FlightConnections. www.flightconnections.com [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. 
  5. Istanbul. www.bts.aero [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online. (slovensky) 
  6. Článek na vesmir.cz
  7. a b http://www.topky.sk/cl/10/86252/Letecke-nestastia-a-havarie-na-Slovensku
  8. http://aviation-safety.net/database/record.php?id=19990207-0
  9. Archivovaná kopie. www.tjump.sk [online]. [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-03-02. 

Externí odkazy

editovat