Chopinovo letiště Varšava
Chopinovo letiště Varšava (IATA: WAW, ICAO: EPWA; polsky: Lotnisko Chopina w Warszawie) je mezinárodní veřejné civilní letiště, nacházející se v Okęcie, čtvrti Varšavy, hlavního města Polska. Letiště je pojmenováno po polsko-francouzském hudebním skladateli Frédéricu Chopinovi. Jedná se o největší polské letiště. Obsluhuje téměř 50 % polské osobní letecké dopravy. Nejbližším letištěm je letiště Varšava-Modlin, které je vzdálenější od centra a létají tam především nízkonákladové aerolinie.
| Chopinovo letiště Varšava Lotnisko Chopina w Warszawie | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Stát |  Polsko |
| Nejbližší město | Varšava (8 km) |
| Typ letiště | mezinárodní veřejné civilní |
| Provozovatel | Polish Airports State Enterprise (PPL) |
| Otevření | 1933 |
| Kód letiště ICAO | EPWA |
| Kód letiště IATA | WAW |
| Souřadnice | 52°9′57″ s. š., 20°58′2″ v. d. |
 | |
| Nadmořská výška | 110 m |
| Statistika (2022) | |
| Cestujících | ▲ 14 389 143 |
| Vzletové a přistávací dráhy | |
| |
| Odkazy | |
| Web | Oficiální web a Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Varšavské mezinárodní letiště odbavuje přibližně 100 pravidelných letů denně. K nejrušnějším mezinárodním spojům patří lety do Londýna, Paříže, Frankfurtu a Amsterdamu, mezi nejrušnější vnitrostátní destinace patří Krakov, Vratislav a Gdaňsk.
V roce 2018 letiště odbavilo 17,7 milionu cestujících a v roce 2022 letiště odbavilo 14,3 milionu cestujících.[1]
Historie
editovat
Po roce 1918 bylo rozhodnuto přestat používat původní letiště Mokotów v lokalitě Pole Mokotowskie a místo něj postavit tři nová letiště: vojenské v Okęcie, civilní v Gocławi a sportovní v Bielanech. Letiště Mokotów v té době sloužilo jako vojenské i civilní letiště.[2]
V regulačním plánu Varšavy z roku 1926 byly pro nové vojenské letiště přiděleny pozemky v Okęcie a Paluchu o rozloze 285 ha. Kvůli plánům na rozvoj lokality Pole Mokotowskie bylo rozhodnuto převést civilní osobní dopravu do lokality Okęcie.[3] Mělo to být dočasné místo pro civilní letiště (do doby, než bude vybudováno nové letiště v Gocławi).
Dne 29. dubna 1934 byl v Okęcie otevřen oficiálně nový terminál, který převzal veškerou osobní dopravu z letiště Mokotów. Během druhé světové války se často stávalo dějištěm bitvy mezi německými a polskými vojáky a bylo prakticky zničeno. Po osvobození bylo upuštěno od plánů na vybudování letiště v Gocławi a civilní letecká doprava byla obnovena v březnu 1945.
Později zahájily svůj provoz na letišti Okęcie polské aerolinie LOT. V roce 1956 převzala vláda správu letiště místo LOTu. V roce 1969 byl otevřen nový mezinárodní terminál s kapacitou 1 000 000 cestujících ročně. Vnitrostátní lety byly stále provozovány ze staré předválečné budovy.
Dne 1. července 1992 byl otevřen nový terminál T1 s kapacitou 3,5 milionů cestujících ročně, který nahradil stávající komplex z komunistické éry. V březnu 2001 bylo varšavské letiště pojmenováno na počest polsko-francouzského pianisty a skladatele Frédérica Chopina. Od roku 2007 je v provozu nový terminál T2, který postupně přebírá významnou část provozu. V roce 2012 byla zahájena modernizace staré části terminálu A a dne 22. května 2015 proběhlo otevření této modernizované části. Byla zpřístupněna i prosklená a zastřešená vyhlídková terasa. V červnu 2019 bylo realizováno spuštění bran pro automatické odbavování pro cestující s biometrickými pasy.
Terminály
editovatV roce 2010 se struktura letiště radikálně změnila a z obou komplexů terminálů 1 a 2 se stal jeden nový terminál – terminál A, rozdělený na pět odbavovacích úseků (check-inů) (A, B, C, D, E) ve dvou hlavních halách. V komplexu je rozmístěno 45 vstupních bran, z nichž 27 slouží jako nástupní mosty.
Jižní hala
editovatJižní hala, v níž se nachází odbavovací úseky A a B (původní terminál 1), byla postavena v roce 1992 s kapacitou pro 3,5 milionu cestujících ročně, aby nahradila stárnoucí komplex z komunistické éry. Kapacita haly zpočátku plně vyhovovala poptávce. V roce 2005 byla zrekonstruována a otevřena příletová hala ze 70. let 20. století a pod přezdívkou „Etiuda“ se stala dočasným terminálem pro nízkonákladové dopravce. V březnu 2009 byla hala opět uzavřena a dopravci v ní působící, hlavně členové skupiny SkyTeam, se přestěhovali do terminálu 1.
Doprava na letiště
editovatLetiště spojuje s varšavskými obvody pět veřejných autobusových linek procházejících klíčovými komunikačními uzly hlavního města a největších hotelů.[4] Letiště je kromě toho obsluhováno dvěma linkami rychlé městské železnice (SKM Szybka Kolej Miejska) S2 a S3.[5]
Letecké společnosti a destinace
editovat(Aktualizováno 23. dubna 2024.)[6][7]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Frédéric Chopin Airport na anglické Wikipedii.
- ↑ www.ulc.gov.pl [online]. [cit. 2023-12-26]. Dostupné online.
- ↑ MĄCZEWSKI, Ryszard. Warszawa między wojnami: opowieść o życiu stolicy 1918-1939. Łódź: Księży Młyn Dom Wydawniczy Michał Koliński 139 s. ISBN 978-83-61253-51-8.
- ↑ MIKA, Grzegorz. Od wielkich idei do wielkiej płyty: burzliwe dzieje warszawskiej architektury. Wydanie pierwsze. vyd. Warszawa: Skarpa Warszawska 392 s. ISBN 978-83-63842-67-3.
- ↑ Public transport - Lotnisko Chopina w Warszawie. www.lotnisko-chopina.pl [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Train - Lotnisko Chopina w Warszawie. www.lotnisko-chopina.pl [online]. [cit. 2019-10-30]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Lety z Varšava (WAW) – FlightConnections. www.flightconnections.com [online]. 2024-04-04 [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ All scheduled direct (non-stop) flights from Warsaw (WAW) [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné online.
- ↑ Ethiopian Airlines Moves Warsaw Launch to July 2024. AeroRoutes [online]. [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BOBON, Gabriel. Rută nouă: Oradea - Varșovia cu LOT Polish Airlines din iunie 2024 [online]. 2024-03-28 [cit. 2024-04-03]. Dostupné online. (rumunsky)
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Frédérica Chopina na Wikimedia Commons - Oficiální web letiště
