Leopold III. Anhaltsko-Desavský

Leopold III. ; Anhaltsko-Desavský
	Princ askánský a vévoda Anhaltsko-desavského vévodství
	Leopold III. Anhaltsko-Desavský
Narození	10. srpna 1740; Dessau
Úmrtí	9. srpna 1817; Dessau
Předchůdce	Leopold II. Maximilián
Nástupce	Leopold IV. Anhaltský
Manželka	Luisa Braniborsko-Schwedtská
Potomci	legitimní: Fridrich; nemanželské: František Jan Jiří, Luisa Eleonora Bedřiška, Vilemína Sidonie, Luis, Franz Adolf, Leopoldina, Amálie, Luis Ferdinand
Rod	Askánci
Dynastie	Anhaltsko-Desavští
Otec	Leopold II. Maximilián Anhaltsko-Desavský
Matka	Gisela Anežka Anhaltsko-Köthenská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leopold III. Fridrich Franz Anhaltsko-Desavský, známý také jako kníže Franz nebo otec Franz (10. srpna 1740, Dessau – 9. srpna 1817, tamtéž) byl německý princ z rodu Askánců. Od roku 1751 až do roku 1807 byl panujícího kníže z Anhaltsko-desavského knížectví a od roku 1807 první vévoda z vévodství Anhaltsko-desavského.

Leopold byl osvícenecký panovník, který ve svém knížectví a později vévodství zavedl mnoho reforem. Dále také zrenovoval starý park v Oranienbaumu v holandském stylu, přičemž vytvořil jeden z vůbec největších anglických parků – Desavsko-wörlitzskou zahradní říši.

Život

Leopold v roce 1762

Mládí

Leopold se narodil v Dessau jako nejstarší syn Leopolda II. Maximiliána, kníže Anhaltsko-Desavského, a jeho manželky Gisely Agnes Anhaltsko-Köthenské

Leopoldova manželka; Luisa Henrietta Vilemína

Poté, co roku 1751 ztratil oba rodiče (matka zemřela 20. dubna a otec 16. prosince), stal se tehdy jedenáctiletý Leopold sirotkem. Jeho regentem byl určen Dětřich, což byl bratr Leopolda II. Maximiliána, tedy strýc Leopolda III.

Leopold se rozhodl následovat otce i dědečka, oba se jmenovali Leopoldové, a nastoupil do pruské armády. Po bitvě u Kolína (18. června 1757) byl negativně ohromený bojem, rozhodl se z armády odstoupit a následně prohlásil knížectví Anhaltsko-Desavské za neutrální.

Vláda

V roce 1758 dosáhl Leopold nutného věku a převzal vládu nad knížectvím. Stal se silným stoupencem osvícenství a zvláště se zajímal o vzdělávání obyvatel jeho knížectví, především co se týče přírodních věd. Zavedl četné reformy v oblasti školství, zdravotnictví, sociálních služeb, komunikací, zemědělství, lesnictví, průmyslu a udělal tak z Anhaltska-Desavska jeden z nejmodernějších a nejvíce prosperující malých německých spolkových zemí.

Nejnápadnější z jeho "reforem" byla výsadba ovocných stromů podél hrází a výstavba krásných budov. Krom toho samozřejmě opravoval hráze zničené povodněmi, zakládal školy, budoval kanalizace, první veřejné parky... Byl to věrný luterán a rozhodl se i pro založení několika židovských škol a židovských novin. Z náboženského hlediska byl velmi tolerantní a navíc neupřednostňoval katolíky před židy nebo protestanty. Zasloužil se také o postavení první neoklasicistní budovy v Německu; Wörlitzkého paláce (1769-1773). Nechal také zbudovat menší anglický park na počest své manželky, sestřenky Luisy Henrietty Vilemíny. Další park který založil, byl jeden z největších parků v anglickém stylu a pojmenoval jej Desavsko-wörlitzská zahradní říše.

Kresba Leopolda na koni

V roce 1806 byl pozván Napoleonem do Paříže. Leopold byl jeden z posledních knížat, která vstoupila do Rýnského spolku a stalo se tak dne 18. dubna 1807. Toho roku byl Leopold povýšen do hodnosti vévody. V roce 1812 se stal Leopold regentem vévodství Anhaltsko-Köthenského (ze kterého pocházela jeho matka Gisele Agnes).

Leopold zemřel po pádu z koně na zámku Luisium, který vystavěl na počest své manželky, v blízkosti Dessau, v roce 1817. Jeho následníkem se nestal syn Fridrich, ale Leopoldův vnuk Leopold IV. Fridrich a to proto, že Fridrich zemřel ve 44 letech ještě před Leopoldem III.