Leopold Arnošt z Firmianu

rakouský kardinál

Leopold Arnošt hrabě z Firmianu (německy Leopold Ernst von Firmian, italsky Leopoldo Ernesto Firmian, 22. září 1708, Trident13. března 1783, Pasov) byl rakouský římskokatolický duchovní, vykonával biskupský úřad v Sekavě a byl knížetem-biskupem pasovské diecéze a kardinál. Je označován jako „poslední barokní kníže“ na pasovském biskupském stolci.

Jeho Eminence
Leopold Ernst von Firmian
CírkevŘímskokatolická církev
DiecézePasov
Titulární kostelSan Pietro in Montorio
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení25. září 1729
světitel Leopold Antonín z Firmianu
Biskupské svěcení1. března 1739
světitel Leopold Antonín z Firmianu
Kardinálská kreace14. prosinec 1772
kreoval Klement XIV.
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum narození22. září 1708
Místo narozeníTrento
Datum úmrtí13. března 1783 (ve věku 74 let)
Místo úmrtíPasov
RodičeFrantišek Alfons Jiří z Firmianu a Barbora Alžběta z Thunu
PříbuzníKarel Josef z Firmianu (sourozenec)
Povoláníkatolický kněz a katolický biskup
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se jako syn Františka Alfonse z tyrolského šlechtického rodu Firmianů a jeho manželky Barbory Alžběty z Thunu. Jeho bratr Karel Josef byl politik, rakouský generální guevernér v Lombardii.

Ve věku 31 let se Leopold Arnošt stal biskupem sekavským. V letech 1748-1758 byl koadjutorem svého strýce, tridentského biskupa Dominika Antonína z Thunu.

Jako poradce císařovny Marie Terezie inicioval školní reformu v letech 1769-1774 se zavedení povinné školní docházky. V Pasově také založil seminář pro světské kněží.

V roce 1772 jej papež Klement XIV. jmenoval kardinálem s titulárním kostelem San Pietro in Montorio.

Ve velké úctě jej měl dokonce i vůči církvi kritický císař Josef II. a s oddělením rakouských území od pasovské diecéze vyčkal až do Firmianovy smrti a na těchto územích byly založeny diecéze linecká a svatohypolitská.

Firmianova byl iniciátorem stavebních úprav biskupské rezidence v Pasově podle návrhu Melchiora Hefeleho, stejně jako rekultivace částí Bavorského lesa (jeho působení zde připomínají např. obce Vorderfirmiansreut, Mitterfirmiansreut a Hinterfirmiansreut u českých hranic).

V roce 1765 od Rakouska za 137 787 zlatých odkoupil zpět sedm vesnic v oblasti kolem Wollabergu, které v roce 1506 bojem připadly habsburským zemím.

Na rozdíl od svého příbuzného salcburského knížete-arcibiskupa Leopolda Antonína z Firmianu v Salcbursku usiloval o náboženskou toleranci. V roce 1777 například umožnil pohřeb protestantů na katolickém hřbitově. Snažil se také o vytěsnění pověr z náboženského života.

Byl mj. kmotrem a patronem Karla Josefa z Riccabony, který byl pasovským biskupem v letech 1826-1839.

Kníže-biskup Leopold Arnošt z Firmianau zemřel 13. března 1783 a byl pohřben v pasovské biskupské hrobce. Po jeho smrti byla všechna rakouská území oddělena od pasovské diecéze a připojena k Rakousku a o dalších 20 let později skončila sekulární moc pasovských biskupů.

 
Nová biskupská rezidence pasovských biskupů

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat