Okres Laufen

Okres Laufen; Bezirk Laufen
Geografie
Hlavní město	Laufen
Souřadnice	47°25′ s. š., 7°30′ v. d.
Rozloha	89,56 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	20 750 (31.12.2022)
Hustota zalidnění	231,7 obyv./km²
Jazyk	němčina
Národnostní složení	Švýcaři
Správa regionu
Stát	Švýcarsko
Nadřazený celek	Basilej-venkov
Druh celku	Okres
Podřízené celky	13 obcí
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel	BL
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okres Laufen (německy Bezirk Laufen), zvaný také Laufental, je jedním z 5 okresů v kantonu Basilej-venkov ve Švýcarsku. Administrativním centrem okresu je Laufen.

Geografie

Údolí Laufental o rozloze téměř 90 km² s celkem třinácti obcemi se nachází v hospodářském regionu severozápadního Švýcarska v metropolitní oblasti Basileje. Sousedí s kantony Jura a Solothurn a na západě se dotýká francouzských hranic.

Historie

Pohled na Laufental

Po Napoleonově porážce na konci roku 1813 v bitvě u Lipska se spojenecké armády (Rusko, Prusko, Rakousko) vydaly na pochod k Francii. V rozporu se švýcarskou neutralitou umožnila Basilej v roce 1814 80 000 vojákům překročit most Mittlere Brücke přes Rýn v Basileji a pochodovat přes bývalé basilejské knížecí biskupství do boje s Napoleonovou armádou.^[1] Toto gesto nebylo zapomenuto na Vídeňském kongresu a vedlo k připojení devíti katolických obcí oblasti, zvané Birseck, k Basileji za určitých podmínek.

Pro vítězné mocnosti ve Vídni v roce 1815 bylo prvním úkolem vybrat nového vládce nad knížecím biskupstvím bez majitele, který by dokázal vojensky bránit údolí a průsmyky. Právě tuto oblast využili Francouzi jako záminku pro vpád do Švýcarska v roce 1797. Basilej k tomu nebyla vhodná. Potřebnou vojenskou silou disponoval pouze Bern, který měl mezi spojenci Biel a jižní údolí Jury.

Aargau a Vaud, o které Bern přišel již v roce 1803, byly již uznány jako kantony na základě zákona o zprostředkování a otázka odškodnění Bernu se zdála být druhořadá. V roce 1815 již panství Pfeffingen neexistovalo více než dvacet let. Nemělo smysl nepřidělit Duggingen a Grellingen Bernu. Údolí řeky Birs tvořilo geografický celek až k hradu Angenstein, který byl strategickou pevností Bernu a vstupní branou do Jury.

Vlajka Laufenu v rámci basilejského knížecího biskupství

Basilej nechtěla s Laufentalskými mít nic společného. Stejně, jako v případě údolí Fricktal, v roce 1803 nechtěla Basilej na svém území katolíky, ani příliš mnoho sedláků. Již v roce 1798 zapálili statkáři tři hrady zemského správce a Basilej pociťovala důsledky jejich vzpoury až do roku 1833.

Když se Jura v roce 1979 stala samostatným kantonem, Laufental, který byl izolován od kantonu Bern a stal se exklávou, dostal možnost připojit se k sousednímu kantonu, nebo zůstat součástí Bernu. Volba padla na kantony Solothurn, Basilej-venkov a Basilej-město. O přechodu do vybraného kantonu mělo být následně hlasováno proti možnosti setrvání v kantonu Bern. Po prvním referendu 13. ledna 1980 se do užšího výběru dostaly Basilej-venkov (52 %) a Solothurn (32 %), zatímco Basilej-město (16 %) byla odmítnuta. Ve druhém referendu 16. března 1980 zvítězila Basilej-venkov (65 %), zatímco „Akční výbor pro Solothurn“ neměl žádný vliv.^[2] V referendu 11. září 1983, v němž se rozhodovalo mezi Bernem a Basilejí-venkovem, hlasovalo téměř 57 % obyvatel okresu pro setrvání v Bernu. Poté, co však v roce 1984 v rámci bernské finanční aféry vyšlo najevo, že kanton Bern neoprávněně finančně podporoval kampaň v Laufentalu ve svůj prospěch, vypukl soudní spor, který trval několik let. Spolkový nejvyšší soud nakonec rozhodl ve prospěch stěžovatelů z hnutí Laufental a nařídil opakování referenda. Dne 12. listopadu 1989 se většina 51,7 % obyvatel Laufentalu vyslovila pro přijetí Laufentalské smlouvy, a tím pro připojení ke kantonu Basilej-venkov. Poté, co Švýcarská konfederace jako celek souhlasila se změnou kantonu Laufental, se 1. ledna 1994 stal součástí kantonu Basilej-venkov.^[3]

Seznam obcí

Znak	Název obce	Počet obyvatel (31. 12. 2022)	Rozloha (km²)	Hustota zalidnění (obyv./km²)
	Blauen	702	7,12	99
	Brislach	1701	9,42	181
	Burg im Leimental	271	2,84	95
	Dittingen	730	6,75	108
	Duggingen	1598	5,86	273
	Grellingen	1926	3,29	585
	Laufen	5906	11,40	518
	Liesberg	1083	12,46	87
	Nenzlingen	464	3,66	127
	Roggenburg	264	6,67	40
	Röschenz	1878	10,07	186
	Wahlen	1542	5,41	285
	Zwingen	2685	4,61	582
Celkem (13)		20 750	89,56	232

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bezirk Laufen na německé Wikipedii.

↑ STEINER, Gustav. Der Bruch der schweizerischen Neutralität im Jahre 1813. Basilej: Neujahrsblatt der GGG, 1924. 127 s. (německy)
↑ LUTZ, Kiki. Laufental, Kantonswechsel [online]. Lexikon des Jura / Dictionnaire du Jura, 2010-09-29 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)
↑ GERNY, Daniel. Das Heimweh der berntreuen Laufentaler [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2013-10-08 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Okres Laufen na Wikimedia Commons

[1] STEINER, Gustav. Der Bruch der schweizerischen Neutralität im Jahre 1813. Basilej: Neujahrsblatt der GGG, 1924. 127 s. (německy)

[2] LUTZ, Kiki. Laufental, Kantonswechsel [online]. Lexikon des Jura / Dictionnaire du Jura, 2010-09-29 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)

[3] GERNY, Daniel. Das Heimweh der berntreuen Laufentaler [online]. Neue Zürcher Zeitung, 2013-10-08 [cit. 2024-03-14]. Dostupné online. (německy)

[1]

[2]

[3]