Wikipedie

Laskavec bílý

druh rostliny

Laskavec bílý (Amaranthus albus), někdy nazývaný též pouštní chuchel je světle šedá, jednoletá, jednodomá bylina z čeledi laskavcovitých, která je považovaných za plevel. Pochází ze Severní Ameriky a v České republice je hodnocen jako zdomácnělý neofyt. Je jedním z přibližně dvaceti příležitostně nebo pravidelně se v české přírodě vyskytujících druhů rodu laskavec.[1][2]

Jak číst taxoboxLaskavec bílý
alternativní popis obrázku chybí
Laskavec bílý (Amaranthus albus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvozdíkotvaré (Caryophyllales)
Čeleďlaskavcovité (Amaranthaceae)
Podčeleďlaskavcové (Amaranthoideae)
Rodlaskavec (Amaranthus)
Binomické jméno
Amaranthus albus
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Mladá rostlina
Kvetoucí lodyha
Květenství
Semena

Rozšíření

editovat

Rostlina původně pochází z polopouští a ruderálních stanovišť na jihu Spojených států amerických a severu Mexika. V období před příchodem Evropanů a krátce nato se rozšířila na velkém území zabírajícím jižní oblasti Kanady a téměř celé Spojené státy i Mexiko.

Do Evropy byl laskavec bílý postupně zavlékán s dováženými plodinami, např. s obilninami, kukuřicí a bavlnou, následně byl dále šířen také přepravou vlny a transportem hromadných surovin. Nejstarší údaj o jeho evropském výskytu pochází z roku 1723 z Itálie. V Evropě, s výjimkou nejsevernějších území, se postupně zcela rozšířil a v současnosti je zavlečen do zemí mírného podnebného pásma ve všech světadílech.

V Česku byla tato rostlina se silným potenciálem invazního šíření zaznamenána již roku 1893 v okrese Ústí nad Orlicí. V teplejších a průmyslových oblastech se vyskytuje častěji, na chladnějším území je vzácný či zcela chybí. Ve vyšší nadmořské výšce roste jen ojediněle, nejvýše vystupuje do 600  m n. m. v podhůří v okolí Mariánských Lázních a Žďáru nad Sázavou. Jeho lokality v Polabí mají pravděpodobně úzký vztah k labské migrační vodní cestě, zatímco lokality na jižní Moravě jsou nejčastěji spojovány s jeho souvislým rozšířením v Panonské pánvi. Laskavec bílý roste hlavně v rostlinných společenstvech pozměňovaných lidskou činnosti.[2][3][4]

Ekologie

editovat

Teplomilná, světlomilná a suchomilná rostlina vyskytující se hlavně na suchých hlinitých, písčitých i kamenitých půdách. Je silně nitrofilní a snáší i zasolené okolí silnic a dálnic i blízkost septiků. Roste na městských i vesnických vysychajících ruderálních stanovištích, v dlažbě ulic, podél komunikací, na návsích vesnic, zanedbaných dvorech průmyslových objektů, na nádražích i podél železničních tratí, na rumištích, skládkách a kompostech. Je také rostlinou úhorů i obdělávaných polí, kde je častou především v okopaninách a zeleninových zahradách, tam na dusíkem obohacené půdě vyrůstá do velkých rozměrů.

Laskavec bílý je pozdně jarní plevel a jeho hlavní rozvoj spadá do druhé poloviny léta. Je rostlinou snášející sucho a právě v suchých létech, kdy zůstávají plodiny řídké, se silně rozmáhá. Kořenem dlouhým i přes 1 m snadno dosáhne k hluboko uložené spodní vodě. Kvete v červenci a srpnu a semena dozrávají v září a říjnu. Ploidie druhu je 2n = 32.[1][2][3][5]

Popis

editovat

Jednoletá rostlina s lodyhu 10 až 50 cm dlouhou, přímou, vystoupavou nebo poléhavou a od spodu bohatě větvenou; boční větve často od centrální lodyhy vystupují téměř v pravém úhlu. Kořen rostliny může sahat až do hloubky 1 m. Lodyha bývá lysá, bělavá či načervenalá, na průřezu je okrouhlá a celá hustě porostlá střídavými, dlouze řapíkatými listy. Jejich lysé čepele jsou široce obkopinaté, bývají dlouhé 1 až 5 cm, jsou na bázi klínovité a na vrcholu tupě zakončené, po obvodě celistvé a někdy vlnité a střední žilku mají protaženou v osinu. Listy na postranních větvích jsou menší, stejně jako jejích řapíky.

Květy jsou jednopohlavné a vyrůstají v nevýrazných květenstvích v klubíčkách v úžlabí listů. Jsou kryty šídlovitými, na koncích krátce ostnitými listenci dvakrát delšími než trojčetná, asi 1 mm dlouhá, nazelenalá, membránovitá okvětí. Samčí květy mají okvětní lístky kopinaté, ostře špičaté a jejich tři volné tyčinky ční z okvětí. Samičí květy mají lístky podlouhlé, na koncích tupé a nestejně dlouhé, svrchní semeník má tři blizny. Květy se opylují větrem, v květu se vytvoří jediné semeno. Samčí i samičí květy jsou v květenství promíšeny.

Plod je vřetenovitá, vrásčitá, 1,2 mm velká tobolka otvírající se víčkem. Tobolka je delší než vytrvalé okvětí a obsahuje jediné, lesklá, pod 1 mm velké, černé či hnědé kulovité semeno. Rostlina vyprodukuje několik tisíců semen, hmotnost tisíce semen je 3 gramy.[1][2][3][5][6][7]

Rozmnožování

editovat

Laskavec bílý se rozmnožuje výhradně semeny, která na konci podzimu z již zcela suchých rostlin obvykle vypadají na okolní půdu. Silné větry někdy rostlinu ulomí a ta je větrem po polích odnášena a nárazy se semena vytřásají.

Semena mají osemení velmi tvrdé a proto klíčí nepravidelně, narušením osemení se klíčivost zlepšuje. Dokážou vzklíčit z hloubky až 5 cm, v půdě si podržují klíčivost po desetiletí. Na jaře se začínají prvé semenáče objevovat při minimální teplotě 12 °C, optimální růst nastává až za teploty 28 °C.[3][5][7]

Význam

editovat

Laskavec bílý je znám jako plevel vyskytující se hlavně v širokořádkových plodinách. Na polích a v zahradách České republiky však činí větší potíže jen v nejteplejších oblastech. V některých zemích, například v Německu a Kanadě, se jeho mladé listy používají do zeleninových salátů.

Je rostlinou rostoucí nejčastěji v soužití s člověkem, na místech pozměněných lidskou činností. Jeho pronikáni do jiných než synantropních společenstev se jeví jako málo pravděpodobné a proto není považován za příliš nebezpečný plevel. Případná ohniska jeho výskytu lze spolehlivě omezovat herbicidy nebo podmítkou strnišť.[2][3][8][9]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c HEJNÝ, Slavomil; SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 2. Praha: Academia, 1990. 540 s. ISBN 80-200-1089-0. Kapitola Amaranthus albus, s. 302–303. 
  2. ↑ a b c d e MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Laskavec bílý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.08.2009 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ↑ a b c d e MLÍKOVSKÝ, Jiří; STÝBLO, Petr. Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR-vyšší rostliny [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, rev. 2006 [cit. 2018-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-09-30. ISBN 80-86770-17-6. 
  4. ↑ HASSLER, Markus. Catalogue of Life: Amaranthus powellii [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2018 [cit. 2018-11-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky) 
  5. ↑ a b c Prairie Wildflowers of Illinois: Amaranthus albus [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MOSYAKIN, Sergei L.; ROBERTSON, Kenneth R. Flora of North America: Amaranthus albus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b AFONIN, Alexander Nikolajevič; DZJUBENKO, Nikolaj Ivanovič; FROLOV, Andrej Ivanovič et al. Amaranthus albus [online]. Agricultural Ecological Atlas of Russia and Neighboring Countries, RU, rev. 2009 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 384 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Laskavec bílý, s. 119–120. 
  9. ↑ STURLA, Gene. Plants of the Sonoran, Chihuahuan and Mojave Deserts: Amaranthus albus [online]. Southwest Desert Flora, Los Angeles, CA, USA, rev. 07.06.2015 [cit. 2018-11-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Laskavec_bílý&oldid=21807544“