Langnau am Albis
Langnau am Albis je obec v okrese Horgen v kantonu Curych ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 7 500[1] obyvatel.
| Langnau am Albis | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°17′23″ s. š., 8°32′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 468 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Curych |
| Okres | Horgen |
  Langnau am Albis Langnau am Albis, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,67 km² |
| Počet obyvatel | 7 543 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 870 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 8135 |
| Označení vozidel | ZH |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Geografie
editovatLangnau je rozlohou velká obec s mnoha lesy a loukami. Nachází se na řece Sihl, asi 10 km od Curychu. Součástí území obce je také masiv Albis. Přirozenou hranici tvoří na západě hřeben Albis a na východě řeka Sihl. Terén je převážně strmý. Z celkové plochy je 27,7 % využíváno pro zemědělské účely, 48,6 % je zalesněno, 22,5 % je zastavěno (budovy nebo silnice) a zbytek (1,2 %) je neprodukční (řeky, ledovce nebo hory).
Sousedními obcemi jsou Stallikon, Adliswil, Rüschlikon, Thalwil, Horgen, Hausen am Albis a Aeugst am Albis (všechny v kantonu Curych).
Historie
editovat
Podle výzkumů se Langnau am Albis poprvé připomíná v listinách jako vesnice v roce 1397. V té době patřila k panství Maschwanden, v roce 1406 ji získal Curych a v roce 1512 ji převedl do nově vytvořeného panství Knonau. V té době mělo Langnau asi 150 obyvatel. Farní matrika z roku 1677 uvádí, že Langnau (jako součást farnosti Thalwil) mělo 64 domácností s 613 obyvateli. Na počátku 18. století se farnost církevně oddělila od Thalwilu, když „ctihodné obci Langnau byla na její pokornou a pokornou žádost milostivě povolena stavba nového kostela a fary“.[2]
Reformovaný kostel v Langnau byl vysvěcen v roce 1711. V roce 1877 byl postaven první katolický kostel, který byl v roce 1969 nahrazen moderní novostavbou. „Hrad“, charakteristická obytná věž, pochází ze středověku (13. století), stejnou dobu připomínají i zříceniny hradu Schnabelburg na hřebeni Albis, který byl zničen v roce 1309. Typickými svědky 18. století jsou renovovaný bývalý vinařský dům „Hotze-Hus“ a dům „Zur Trülle“. Kromě toho je takzvaný „Russenbrunnen“ (známý také jako „Franzosenbrunnen“) na Albisstrasse připomínkou helvétské války v letech 1798/1799.
Langnau původně církevně patřilo k farnosti Thalwil. Kolem roku 1700 se objevily snahy o vytvoření vlastní farnosti (a tím i vlastní školy); v roce 1711 bylo toto přání splněno a byl postaven kostel. Zatímco před rokem 1798 bylo Langnau čistě reformovanou obcí, v 19. století se změnilo jak náboženské složení, tak původ obyvatel: do roku 1900 vzrostl podíl katolíků na 26 %, podíl cizinců na 11 % a podíl obyvatel obce klesl na 19 %. V roce 1863 byla na půdě přádelny zřízena katolická kaple a v roce 1880 byla založena katolická farnost Langnau-Gattikon.[2]
Obyvatelstvo
editovat
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1467 | 1634 | 1671 | 1725 | 1809 | 1836 | 1850 | 1900 | 1941 | 1950 | 1970 | 1990 | 2000 | 2008 |
| Počet obyvatel | 60–70 | 315 | 395 | 577 | 655 | 1108 | 1197 | 1912 | 1749 | 2290 | 4879 | 6528 | 6595 | 7258 |
V roce 2023 se 23,18 % obyvatel hlásilo k evangelické reformované církvi, 26,54 % k římskokatolické církvi a 50,28 % k jinému vyznání nebo bez vyznání.[3]
Hospodářství
editovatAž do 19. století převládalo zemědělství (chov dojnic a pěstování trávy). Významným zlomem bylo založení přádelny v Langnau (1827), jedné z největších ve Švýcarsku (uzavřena v roce 1985). Výstavba továrního kanálu změnila vzhled krajiny kolem Sihl a v okolí vznikly nové domy.[2]
Protože v obci neexistuje téměř žádný průmysl, většina lidí pracuje v Adliswilu nebo v nedalekém Curychu. Pro hospodářství obce Langnau am Albis jsou charakteristické malé a střední podniky, které obsluhují místní trh.
Doprava
editovat
Do Langnau jezdí železnice Sihltalbahn, která má v obci dvě stanice. Provoz trati zajišťuje společnost Sihltal-Zürich-Uetliberg-Bahn (SZU). Stanice Langnau-Gattikon má tři koleje a je často konečnou stanicí vlaků jedoucích z Curychu, které jen příležitostně obsluhují další stanice Sihlwald a Sihlbrugg. Vzhledem k opuštění staré curyšské stanice Selnau a tamních vleček v roce 1990 bylo ve stanici Langnau-Gattikon vybudováno nové vlečkové zařízení pro vlaky Sihltalbahn. Zastávka Wildpark-Höfli slouží mimo jiné k zajištění přístupu do parku divoké zvěře Langenberg, který leží západně od železniční stanice.
Do Langnau jezdí také linkové autobusy a Postbus.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Langnau am Albis na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d STUCKI, Heinzpeter. Langnau am Albis [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2007-11-22 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Gemeindeporträt - Konfession [online]. Kanton Zürich [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Langnau am Albis na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
